Hračky naší Kačky…

Hračky naší Kačky…
Foto: archiv muzea
Uherské Hradiště Kultura 03 / 05 / 2012

Hledáme a sbíráme hračky a hry pro výstavu ve Slováckém muzeu

Umění hrát si - to je dar.
Kdo jej v dospělosti ztratí, o hodně přichází ...

Po staletí byly hračky vnímány především jako předměty, se kterými se děti hrály, bavily a současně připravovaly na své budoucí společenské postavení i povolání, takže byla uznávána především jejich schopnost přenosu zkušeností a informací. U nejstarších nálezů figurek zvířat i lidí není jejich pravé poslání zcela bezpečně prokázáno, protože mohly sloužit jako hračky, ale stejně tak i jako kultovní předměty.
Nadčasový názor na význam hry a hraček pro zdravý vývoj dítěte s řadou metodických návodů představil ve svém díle Svět v obrazech Jan Amos Komenský. Hru předškolních dětí považoval pro jejich zdraví za stejně potřebnou jako kvalitní stravu a spánek. Měla sloužit k pobavení, rozvoji smyslů a myšlení a současně i obohacení znalostí. Vedle manipulace s přírodninami a předměty denní potřeby chápal Komenský potřebu existence speciálních herních předmětů - hraček, jako jsou figurky lidí, zvířat či pracovních nástrojů. Učení formou určitých pohybových a intelektuálních her i využívání didaktických pomůcek pak požadoval i při školním vyučování, aby učení bylo příjemné a zábavné.
18. století přineslo pokrok v názorech na vnímání i respektování období dětství. Do té doby bylo dětství s jeho specifickými potřebami uznáváno maximálně do sedmi let věku a pak již byly děti zařazovány do společenského života a her dospělých. Tehdy se však začaly propagovat názory, vysvětlující odlišnost dítěte od dospělých s ohledem na jeho věk i osobité vlastnosti.
Hračky i hry se diferencovaly podle věku a promyšleně se využívaly při výchově a učení dětí. Velmi pozitivní skutečností je, že se s jejich pomocí pracovalo i s postiženými dětmi. Vznikaly soubory hraček i didaktické hry pro předškolní i školní děti - početní domino, skládací abeceda, loto, obrázkové poznávací hry a řada dalších. Didaktická hra měla za úkol poučovat i poskytovat zábavu.
Prvek zajímavosti a zábavnosti splňovaly nově vznikající typy hraček, v nichž se snoubil technický pokrok a nové vynálezy. Vedle panenek, nádobíčka, loutek, míčů, obručí, trumpet, housliček, bubínků, vozíků, šavlí, pušek, větrníků, papírových draků atd. se začaly vyrábět i vláčky, parní stroje a k nejatraktivnějším novinkám patřily mechanické hračky.
Od starověku do 19. století se soubor hraček zásadně neměnil. Odlišoval se jen použitým materiálem a výtvarným provedením. Až minulé století přineslo uvolnění zažitého pracovně výchovného trendu. Větší význam byl kladen na hru jako prostředek ke zdravému rozvoji dítěte. Hračka se stává respektovaným prvkem, který hru ovlivňuje a rozvíjí.
Druhů hraček je nesmírné množství a jejich působnost na dítě je individuální. Co jedno dítě může považovat za nejmilejší hračku, druhé může bez zájmu odložit. Dobrá hračka je pro dítě nejenom partnerem ke hře, ale často k ní získává určitý citový vztah. Nejsilnější působnost v této oblasti mají po staletí textilní hračky a různé loutky, které se stávají pro dítě kamarádem, talismanem.
Napodobivé hry na dospělé a jejich pracovní činnosti zprostředkovávají panenky s kočárky, postýlkami, kompletní pokojíčky, vybavení kuchyní i celých domácností, obchod, kadeřnictví, škola, ordinace, řemeslné dílny, profesní auta a činnosti, vojenská tematika atd.
Velký význam pro rozvoj fantazie a kreativity pak mají dramatické, výtvarné i hudební aktivity, ke kterým patří divadelní loutky a divadélka hotová či improvizovaná, výtvarné potřeby i rytmické či akustické nástroje.
Pro rozumový vývoj jsou dítěti dobrou pomůckou postupně od her manipulačních s různými soubory kostek a mechanických hraček přes hry konstruktivní s různými stavebnicemi a modelářskými kolekcemi po hry kombinační, které představují mimo jiné kombinační stolní hry, hlavolamy, ale také křížovky s jejich novodobými variantami atd.
Pohybové hry provází děti od narození často až do pozdního věku a hračky v rámci těchto her používané od starověku se stále zdokonalují i množí - například jenom míč má v současné době nepřeberné množství podob a využití.
Ve druhé polovině 20. století hračka v celosvětovém měřítku spolehlivě figurovala jako výnosný spotřební artikl, nabídku na trhu ovlivnil razantní nástup plastických hmot. Po úspěchu mechanických hraček i k nám pronikly modely s elektrickým pohonem, rozšířila se průmyslová výroba dalších typů hraček a her, přesto však některé typy zůstaly úzkoprofilovým zbožím, které se pracně shánělo hlavně před Vánocemi.
Počátkem devadesátých let 20. století se náš trh výrazně otevřel dovozu zahraničních hraček. Nákupní horečky vyvolaly módní vlny mončičáků, barbín, plyšáků, filmových pohádkových postav, nejrůznějších sběratelských kolekcí, digitálních a počítačových her, miniatur z kindervajíček aj.
Hračka je věc pomíjivá. S odrostlými dětmi končí v krabicích na půdách, v popelnicích. Proto se na vás obracíme s velkou prosbou. Prohlédněte dětské pokojíčky, prostory, kam ukládáte vysloužilé a nepotřebné předměty. Pokud mezi nimi najdete nějaké hračky, přineste je do muzea. Stanou se nepostradatelnou součástí připravované výstavy.

autor: Romana Habartová
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace