Hrozenské šaty jsou kopanickým pokladem
Foto: Kateřina Mahďáková / Z leva: Eleška Křižková mladší i starší, Marcela Trtková a Michal Stránský pokřtili v neděli knihu Hrozenské šaty
Rukama jim prošly desítky rukávců, leknic, záscer, košelí a lajbríků
Včera byla pokřtěna publikace Hrozenské šaty, kterou autorské trio Eliška Křižková ml., Eliška Křižková st. a Marcela Trtková připravovalo několik let. Během té doby jim rukama prošly desítky ručně vyšitých rukávců, leknic, záscer, košelí a lajbríků. Nastudovaly spoustu archivních materiálů a samy vyšily a ušily několik kompletních krojů podle starých vzorů. „Nikdy jsme nepřestaly být fascinovány krásou kopanického vyšívaného ornamentu. Protože jsme nechtěly, aby se na umění vyšívaček předávané z generace na generaci zapomnělo, shromáždily jsme své znalosti v této knize,“ vysvětlují vznik publikace autorky. „Výšivky mně učarovaly už v dětství. Naučila jsem se vyšívat a do své sbírky více jak čtvrt století sbírám vzory,“ říká Marcela Trtková, učitelka hudby, vedoucí Čečer, která je navždy spojena s udržováním kultury Kopanic.
Autorky nosily v hlavě nápad na vytvoření knihy, která by byla zároveň návodem na vyšití a pochopení souvislostí kopanického kroje. Chyběly však peníze. Nakonec se na ně usmálo štěstí až z Ministerstva kultury, obce Starý Hrozenkov a mnoha dobrovolníků. Díky grafice Michala Stránského a layautu Aleše Mičky, tak mohla vzniknout publikace, která obsahuje vše okolo kopaničářského kroje.
„Kopanický kroj (nebo také hrozenské šaty) považuji za unikátní z mnoha důvodů - jedná se o jeden z nejarchaičtějších lidových oděvů na Moravě; díky velkému množství vzorů nenajdete na Kopanicích dva identické kroje - každý z nich je originál. Lidé na Kopanicích nebyli příliš vzdělaní, byli velmi chudí a měli velmi těžký život, mnoho měšťanů je považovalo za zaostalé, přesto vyšívačky dokázaly vytvořit unikátní abstraktní vzory vysoké estetické hodnoty. A věřte, že vyšít kopanických kroj není jen tak, musí se u toho hodně přemýšlet a počítat,“ doplňuje Eliška Křížková ml., která už jako pedagožka na ZŠ ve Starém Hrozenkově učila děvčata základům hrozenské výšivky. Momentálně se věnuje marketingu. „S maminkou jsme jako tvůrčí tandem fungovaly skvěle už proto, že většinu znalostí mám od ní. Jen jsem se její vědomosti a zkušenosti pokusila uvést do kontextu s odbornou literaturou. Pokud se objevilo něco, s čím maminka nesouhlasila, platilo pravidlo vyšší bere,“ směje se Eliška Křižková ml. „Nejtěžší pak bylo všechny znalosti, které o kopanickém kroji máme, sesumírovat do srozumitelné podoby stravitelné i pro laiky, kteří o tom nic moc nevědí. Tady se všechny tyto informace předávaly z generace na generaci ústním podáním a v takto ucelené podobě ještě sepsány nebyly. Jestli se nám to povedlo, posoudí až čtenáři...,“ uzavírá Eliška Křížková st., která je nejznámější současnou kopanickou „vyšívačkou a krojařkou“.