Jaromír 99 přijede s Letní kapelou do Klubu Mír

Foto: archiv kapely

Uznávaný zpěvák, textař a výtvarník Jaromír 99 se poprvé v sobotu 6. prosince ve 20.30 představí v Klubu Mír se svou novou hudební formací Letní kapela, která navazuje na odkaz kultovních jesenických Priessnitz.

Během koncertu zazní skladby z nadšeně přijaté druhé studiové desky Letní kapely Jako pes a jejich stejnojmenného debutového alba. Těšit se však můžete i na několik zásadních písní z repertoáru Priessnitz. Jako host vystoupí spisovatel Leoš Kyša, který přečte svou povídku z úspěšné knihy Sudety: Ztracený ráj.

O Letní kapele, životě, Jeseníkách i hudebním díle jsme si povídali s Jaromírem 99.

Pokud byste měl vybrat jednu píseň, která vystihuje Letní kapelu, která by to byla a proč?

Písnička A prý ráj. Baví mě ta ironie už v názvu, kdy každý pod představou Jeseníků, potažmo Rychleb, vidí ten dovolenkovej či víkendovej krásnej pobyt, ale když tam člověk žije dýl, tak se mu ten ráj začne ztrácet někde v mlze dní.

 Letní kapela navazuje na odkaz Priessnitz, ale rychle si vytvořila vlastní zvuk. Do jaké míry vaše písně ovlivnili spoluhráči z Letní kapely, kteří mají kořeny v Priessnitz, Umakartu, Kafka Bandu?

No, většinou jsou to místní kluci, kteří mají hudební základy v rozličných jesenických uskupeních, jsou to zkušení muzikanti. Já je trochu brzdím, mám spíš punkové kořeny. Taky je tam kapánek cítit, ač jsme z jednoho místa, že máme různé národnosti, jak to tak v Sudetech bývá.

 Vaše tvorba spojuje hudbu a vizuál. Kdy jste naposledy při práci cítil, že se oba světy dokonale potkaly?

No to bylo asi u filmu Alois Nebel, kde jsem zároveň vytvářel výtvarnou podobu, spolupracoval na scenáři a psal písničky.

 Dlouhodobě spolupracujete s Václavem Neckářem – naposledy při singlu Snílek. Inspiroval vás něčím?

Víte, já jsem do doby, než jsem potkal Václava Neckáře, nebral moc vážně interpretační umění popových zpěváků, zpěvaček. Víc jsem si vážil autorů a interpretů písniček typu Boba Dylana anebo u nás Merty, Hlavsy. Ale u Václava jsem pochopil, že svým zpěvem a charismatem je schopen písničku povýšit ještě o stupeň nahoru, jak to udělal u Půlnoční.

 Debutové album i druhá deska Jako pes v produkci Dušana Neuwertha sklidily chválu kritiků. Co vám Dušan do procesu nahrávání přinesl a jak se díky němu změnil váš pohled na vlastní tvorbu?

S Dušanem Neuwerthem spolupracuji už dlouho. Naučil mě toho opravdu hodně, hlavně tedy při práci v hudebním studiu. Je to neuvěřitelně pracovitý člověk, který ke každému projektu vymyslí nový koncept, takže se s ním člověk ve studiu rozhodně nenudí. Ale hlavně má skvělý smysl pro humor, a tak se na každou práci s ním moc těším.

 Jaký vliv má prostředí a krajina na vaši hudební tvorbu, když se v písních odráží Jeseníky a Rychlebské hory?

Asi má velký, ale není to tak, že bych si řekl: a teď napíšu písničku o mlze, horách a samotě. Je to spíš o nevědomí, co z něj vypluje napovrch a co ulovím, zachytím. Ja už žiju přes třicet let v Praze, ale moje druhé já si evidentně furt hoví na horách, tak jak je znám z dětsví, mládí.

 Pseudonym Jaromír 99 je pro fanoušky známý – cítíte se díky němu odvážněji na pódiu, nebo je to spíš maska, která vám dává svobodu?

Dřív jsem myslel, že se za něj schovám, byl to spíš pseudonym pro komiksy, s kterýma jsem tenkrát začínal. Ale Alois Nebel všechno, co dělám, tak nějak spojil a tak to i zůstalo.