Jaroslav Tvrdoň - grafik a rytec, slaví 70. jubileum

Jaroslav Tvrdoň - grafik a rytec, slaví 70. jubileum
Foto: archiv autora  /  Jaroslav Tvrdoň při práci.
Vlčnov Kultura 14 / 02 / 2020

Jeho rytiny jsou součástí galerií i soukromých sbírek u nás i po celém světě

Od roku 1978 žije a tvoří ve Vlčnově známý grafik a rytec Jaroslav Tvrdoň. Narodil se 10. 6. 1950 ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Tady prožil svoje krásné mládí, na které s láskou vzpomíná. Ve Zbrojovce v Uherském Brodě začal svou ryteckou činnost, kde svými rytinami zdobil celou řadu střelných zbraní. Hodně ho zavazovalo, že před ním zde pracoval také známý brodský rytec a velká postava české známkové tvorby Josef Herčík.

Do vlčnovského Kovoznaku ho zlákal jeho spoluzaměstnanec ze Zbrojovky v Uherském Brodě, Jožka Zemek. Proto se s rodinou odstěhoval do Vlčnova. V letech 1974-1993 pracoval na rytinách pro výrobu odznaků, plaket a medailí, které se tady vyráběly. V této době vznikaly jeho první grafické listy. Za výtvarný projev si zvolil dnes ojedinělou grafickou techniku - ocelorytinu, která je používaná ponejvíce při tvorbě bankovek, poštovních známek a cenných papírů. Jeho talent a svědomitost, v níž hrálo hlavní roli samovzdělávání a soukromé studium u akademického malíře a grafika R. A. Kubíčka staršího (1891-1983), jej posunuly na dobrou úroveň.

Od roku 1993 je na „volné noze“ a zaměřil se na tvorbu grafických listů, novoročenek, exlibris, cenných papírů a posléze i na poštovní známky. Svými ocelorytinami se zúčastnil souborných i autorských výstav doma i v zahraničí. Jeho rytiny jsou součástí galerií i soukromých sbírek u nás i po celém světě.

Jak už bylo zmíněno, zvolil si pro svou tvorbu ocelorytinu. Je to grafická technika pro tisk z hloubky, při němž tisknou vyryté rýhy, opatřené barvou. Je považována za nejobtížnější grafickou techniku, jejímž základním principem je ostrá čára, kterou je potřeba promyslet a vyrýt. Předchůdkyní ocelorytiny byla mědirytina, která byla používána už v 15. století pro užitkovou a ilustrační grafiku. Mědirytina (měď je měkká) však neumožňovala velké tiskové náklady. Proto po četných pokusech o práci s tvrdším materiálem, než je měď, bylo vynalezeno Angličanem Charlesem Heathem (1785-1848) rytí do tvrdé oceli. Lze podotknout, že ocelorytina zůstala od svého vzniku až podnes převážně technikou reprodukční grafiky, protože ocel umožňuje veliké množství otisků. Z těchto důvodů se jí nejvíce používá při tvorbě bankovek, cenných papírů nebo poštovních známek.

Je však třeba říci, že k tomu, aby se takové dílko podařilo a mělo hodnotu, je třeba hodně zručnosti a uměleckého nadání. O Jaroslavovi Tvrdoňovi bylo napsáno hodně článků, které poukazují na jeho kvalitní uměleckou práci. Časopis Merkur Revue - odborný časopis pro filatelii č. 4, ročník 2002 zmiňuje vlčnovskou Jízdu králů ve dnech 24.-26. května 2002: „Ukázalo se, jak šťastným byl nápad uspořádat právě v tyto dny ve Vlčnově soubornou výstavu miniaturní grafiky vlčnovského občana Jaroslava Tvrdoně, grafika a rytce, který v tomto  roce vstoupil do známkové tvorby jako rytec českých poštovních známek. Široké veřejnosti se tak výrazně představil umělec, o jehož tvorbě zatím nebylo mnoho známo.“ Časopis Knižní značka v č. 1/2003 píše: „Vedle práce dle zadání zákazníka se Jaroslav Tvrdoň věnoval i vlastní umělecké tvorbě. Dosud vyryl 18 exlibris. Novoročenky ryje od konce 70. let, k výročím okolních obcí a měst.

Necháme už vzpomínání z novin a soustředíme se na současnost. Na 70 let vypadá skvěle, i když denně usilovně pracuje. Práce, která ho baví, mu nedovolí lenošit.

Seděli jsme spolu, probírali život. Pan Tvrdoň zavzpomínal na své kolegy - předchůdce i současníky, a vybavoval si osobní setkání s nimi. Vzpomněl rok 2005, na dvousté výročí historické bitvy u Slavkova. Tehdy spolu s Karlem Zemanem, grafikem, malířem a rytcem, spolupracoval na známce a FDC s portrétem Napoleona pro Českou republiku. Šlo o společné vydání České republiky a Francie. Francouzskou známku vyryl podle Zemanova návrhu francouzský rytec. Když byl v den jejich vydání zahájen prodej těchto známek a obálek prvního dne (FDC - First day cover), tak v Paříži na našem zastupitelském úřadu byla vytvořena velká fronta ve čtyřstupu.

V současnosti je v České republice 5 rytců známek. Jaroslav Tvrdoň byl přizván do známkové tvorby v roce 2001. Stal se tak jednadvacátým a již posledním rytcem poštovních známek od roku 1918 na našem území. Spolupracoval na tvorbě 59 známek pro Českou poštu a na jedné pro poštu lucemburskou. Toto má přesně zapsáno ve svých zápisech, včetně příslušných podrobností. K některým známkám ryje i kupóny a obálky prvního dne vydání (FDC). Z jeho rytin bylo vytisknuto a do celého světa rozesláno téměř 98 miliónů poštovních známek, obálkových rytin pak 416 500 kusů. Ve známkové tvorbě spolupracuje s našimi předními výtvarnými umělci.

Ve známkové tvorbě spolupracoval i na společných vydáních naší země s Francií, Belgií, Lucemburskem a Slovinskem. Vystavoval na souborných výstavách drobné grafiky jak doma, tak v zahraničí. Například ve Vyškově, Brně, Praze, Uh. Brodě, v Torontu, Kluži, v Ostrówe Wielkopolském a také v Soulu v Koreji. Samostatné autorské výstavy měl ve Vlčnově, Letohradě, ve Žďáru nad Sázavou, Uherském Hradišti, Kunovicích, Kadani, Hodoníně, ve Vsetíně a v jiných místech.
Jaroslav Tvrdoň se věnuje většinou tvorbě regionálních míst na Moravském Slovácku. Tento kraj nebyl na grafikách  zobrazovaný. Svůj rodný kraj má hodně rád, a proto mu vzdává hold svou tvorbou. Často jsou u něho vidět práce zobrazující okolní vesnice a města uherskohradišťského okresu. Pražané mu vytýkali, proč netvoří pražské motivy, ale on jim vždy odpověděl, že nejraději zůstává věrný svému rodnému kraji. Dále vytváří drobnou i užitkovou grafiku, exlibris, novoročenky, pamětní listy a další.  Veškeré rytiny, které vytváří mimo pražské tiskárny, si tiskne sám.
Grafiku si vyměňuje jak s našimi umělci, tak i se zahraničními. Tím se prakticky dostává do povědomí širokého okolí. Dříve spolupracoval i se Státní tiskárnou cenin, pro kterou tvořil různé rytiny dle jejich požadavků pro použití na cenných papírech (obligační listy a jiné ceniny). V dnešní době se ocelorytina využívá jen ve tvorbě známek, cenných papírů a bankovek. To proto, že při sklopném efektu je vidět, že jde o originál, který se nedá žádným způsobem napodobit.
Že se mohl věnovat své zajímavé práci, vděčí své manželce za vytvoření ideálních podmínek, a také Pánu Bohu, za dar zručnosti, aby mohl tento umělecký kumšt vykonávat. Do uměleckého nebe děkuje panu profesoru Josefu Lieslerovi (1912-2005) za to, že byl na jeho doporučení přijat do známkové tvorby. Jako jediný se Jaroslav Tvrdoň věnuje tvorbě ambigramů. Jde o výtvarné zpracování jakéhokoliv slova, či jména tak, že se dá číst stejně i po otočení vzhůru nohama. K této tvorbě je třeba mít dostatek fantazie a znalosti mnoha druhů písem. Kdo by chtěl vidět práce Jaroslava Tvrdoně, bude mít možnost navštívit letos v září Galerii ve Vlčnově na Měštance, kde bude při příležitosti autorových 70. výstava jeho tvorby.

banner
autor: ANTONÍN ZLÍNSKÝ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace