Chybělo málo a ze stálice souboru Slováckého divadla mohla být členka souboru Národního divadla v Praze. „Ke spolupráci v Národním divadle mě před dvanácti lety přizval režisér Pitínský, který tam tenkrát režíroval hru Fráni Šrámka Zvony,“ prozrazuje Jitka Hlaváčová.
O svém skoroangažmá v Národním divadle promluvila v pořadu Rendez-vous Českého rozhlasu Zlín. „Byla jsem nesmírně šťastná, jezdila jsem do Prahy, zkoušela a hrála. Jednoho dne byl vyhlášený konkurz do Národního divadla, protože tam zrovna spousta hereček otěhotněla, a tak potřebovali nové. Já jsem si ale řekla, že tam nepůjdu, protože jsem ve Slováckém divadle spokojená a do Prahy mě to netáhne. Bylo mi tenkrát 24 let, říkala jsem si: Ve čtyřiadvaceti půjdu do Národního a co potom?,” přemýšlela herečka. „Nicméně mi pak i bez konkurzu volali a angažmá mi nabídli. Byl to šílený týden rozhodování, nevěděla jsem, jestli ano, nebo ne. Ale rozhodla jsem se, že zůstanu v Uherském Hradišti, protože tady je ta nejlepší herecká parta, a jsem ráda. Stejně bych se rozhodla i dnes,“ uzavírá. Záznam celého vyprávění Jitky Hlaváčové je ke slyšení na webu divadla.