Jožka Kubáník věnoval Květě Fialové knihu

Jožka Kubáník věnoval Květě Fialové knihu
Praha Kultura 27 / 10 / 2014

Květa Fialová před měsícem oslavila 85 let. Narozeniny prožila v kruhu nejbližších, ke kterému patří už několik let Slovácké divadlo v čele s hercem Josefem Kubáníkem. Díky tomu, že v něm Květa našla osobního přítele, připravil pro ni dárek vskutku velkolepý - doslova a do písmene oslavenkyni vyrazil dech.
Josef Kubáník jí totiž věnoval vlastnoručně psanou knihu s názvem Pod křídly andělů. Knihu slavnostně pokřtili v pražském klubu Lávka Dagmar Havlová, Dana Batulková i Jaroslav Dušek.

Rozhodl ses dát Květě neobvyklý dárek k 85. narozeninám. Kdy ti hlavou proběhla myšlenka - věnovat jí knihu?
Paní Květa je výjimečný člověk, díky kterému se mi celý život otočil naruby. A takový člověk si zaslouží výjimečný dárek. Každý rok jsem se snažil vymyslet něco originálního, zajímavého. Ať to bylo 80 lahví sektu, živý lachtan v zoologické zahradě nebo planetka, která nese jméno paní Fialové. Loni po oslavě 84. narozenin jsem přemýšlel nad dalším dárkem, který hned tak někdo nemá, a napadlo mě napsat o našem vztahu knihu.
 
Jak paní Fialová reagovala, když se to dozvěděla? Věděla to vůbec před křtem?
Ne, nevěděla to, dozvěděla se to vpředvečer samotných narozenin, když je slavila u nás ve Slováckém divadle. Dal jsem jí ten dárek před vyprodaným hledištěm a byl jsem u toho strašně nervózní.

Její bezprostřední reakce?
Květa byla překvapená a dlouho jako by to nechápala. Pořád se ptala, jestli jsem to opravdu psal já a kdy jsem to stihnul, když skoro každý večer hraju a mám spoustu dalších aktivit. Doma pak knížkou listovala a u mnoha kapitol se usmívala a říkala: Jé, tohle si už nepamatuju, to je vtipné, tady to si přesně vybavuji... A pak jsou v knížce všechny ty fotky - ať už z inscenací Slováckého divadla, ale také naše soukromé. Z dovolených, s přáteli, ze zákulisí různých akcí. Dnes má paní Květa knížku u postele a vždycky před spaním jí prý listuje.

Jak to přijalo její okolí? Spolupracoval jsi i s dcerou Květy Fialové Zuzanou? 
O knížce vědělo jen pár lidí, Zuzka byla mezi nimi. Ale spíš jsem jí volal tenkrát, když jsem si potřeboval něco ověřit. Vůbec mi do psaní nemluvila, do ničeho nezasahovala a na nic se vlastně ani neptala. Knížku si přečetla, až byla hotová. Měl jsem obrovskou radost, když mi pak druhý den volala a říkala, že taková, jak ji popisuju, její maminka opravdu je. Ony ty předchozí knížky byly totiž plné duchovna a podivných frází, ale paní Květa je především zajímavý člověk, a to jsem se snažil na různých veselých, ale také dojemných i vážných historkách popsat.

Co bylo nejtěžší?
Nad tím jsem nepřemýšlel. Kdyby to neznělo jako klišé, tak bych napsal, že to šlo samo, protože je to dárek, který jsem psal srdcem.

S Květou je hodně legrace. Nasmál ses při psaní hodně?
Při psaní ani tak ne, já už jsem si smích i údiv zažil, když jsem u všech těch historek byl. Ale když jsem knížku psal, tu a tam jsem některé kapitoly dal přečíst mé sestře, abych si ověřil její reakce. Když mi po přečtení volala, že chce další, věděl jsem, že je to dobrá cesta.

Kdo vybíral kmotry?
Kmotry jsem nakladatelství navrhnul já, byla mezi nimi ještě Simona Stašová, ta nakonec nevyšla, ale už mi říkala, že si chce knížku také přečíst. Dmul jsem se pýchou, když mi účast slíbila nejenom Dana Batulková, ale i paní Havlová, která podobné akce nedělá a tentokrát učinila výjimku.

Jak na tebe Dáša Havlová působila v soukromí?
Je to velice milá dáma. V přítomnosti novinářů a fotografů, a že jich na křtu byly desítky, se hlídala, protože s nimi nemá ty nejlepší zkušenosti, ale jakmile odešli a zůstali jsme sami, byla s ní legrace a chovala se úplně normálně jako kterákoliv jiná kolegyně. Vyprávěla o panu prezidentovi Havlovi, ptala se na divadlo, měl jsem z ní opravdu skvělý pocit, jako bychom se znali dlouho. Také mě potěšila, když přiznala, že do dvou hodin v noci nespala, jak se jí knížka dobře četla.

Jaké historky se čtenáři dozvědí?
Je jich hodně. Některé jsou veselé, třeba o tom, jaké to bylo, když jsme se v Lucerně potkali s Karlem Gottem a čím jej paní Květa vyděsila, jiné jsou dojemné, protože jsem byl i u toho, když paní Fialové zemřel její milovaný manžel, i u toho, když odcházel její největší přítel, spisovatel Arnošt Lustig. Spousta historek vypráví i o Naděnce Konvalinkové, Daně Batulkové, Simoně Stašové a dalších osobnostech. Kromě toho se ale čtenáři dočtou i úplně obyčejné věci, třeba to, jak vypadá běžný den paní Fialové.

Cos říkal na to, co se o knize objevilo v bulváru?
Myslíš tu historku, že paní Květa měla něco s panem prezidentem Havlem? To bylo k pousmání. Na křest totiž dorazili novináři, kteří se přišli hlavně najíst na raut. Paní redaktorka z Blesku tou knížkou jen tak listovala, přišla na kapitolu s panem Havlem a objevila tam větu o tom, jak pan Havel trochu „šátral“ v posteli. Pak se na tu příhodu zeptala a ti, kteří vůbec nic nečetli, už měli zprávu jako hrom. Já jsem se ale smál, protože kdyby si knížku přečetli celou, objevili by v ní daleko víc pikantnějších příběhů.

Co myslíš - je psaní těžší než herectví?
Nevím, nejsem spisovatel, jsem herec. Obdivuji spisovatele, kteří napíší román, ale to není můj případ, i když nepopírám, že mě reakce lidí, kterých si velmi vážím a kteří knížku četli, těší.

Budeš pokračovat ve spisovatelské dráze?
Nemám to v plánu, protože opravdu nejsem spisovatel, ale nikdy neříkej nikdy. (smích)

Kde je kniha Pod křídly andělů k dostání?
Myslím, že ji mají v každém knihkupectví, ale pro naše diváky, kterých si paní Květa váží, jsme připravili perličku - kdo si knížku koupí u nás v divadle, dostane k ní dárek - podepsanou fotku paní Fialové z 1. září, kdy slavila 85. narozeniny.

autor: Iva PAŠKOVÁ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace