Kdyby tisíc kraslic si prohlédnete v Muzeu Bojkovska

Kdyby tisíc kraslic si prohlédnete v Muzeu Bojkovska
Foto: archiv Zdeňka Kuncová
Bojkovice Kultura 20 / 02 / 2024

Nevíte, kam s dětmi vyrazit o jarních prázdninách? Poutavou výstavu Zábaviště pro sviště najdete v Galerii Panského domu v Uherském Brodě. Pokračovat můžete do Muzea Bojkovska, kde kromě zajímavé prohlídky expozic samotného muzea je zpřístupněna ojedinělá výstava kraslic Kdyby tisíc kraslic Zdeňky Kuncové ze Bzence, která dokázala sesbírat 1 500 kraslic z celého světa!

Co návštěvníky výstavy čeká?

V muzeu si můžete prohlédnout expozice Pravěk Bojkovska, Řemesla a živnosti, Soudnictví, Lidový dům a hospodářství, Umění a duchovní život, Historický byt, Školní třída, Zámecká expozice a Moravské Kopanice.

Jsou zde zastoupeny kraslice zdobené tradičními technikami, vosková stíraná batika, voskový reliéf, vyškrabované, drátované, cínované, zdobené lepenou slámou, rostlinná batika a také ty novodobé - vrtané, malované a různě kombinované kraslice. 

Ze zahraničních kraslic jsou zastoupeny kraslice ze Slovenska, Polska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska. Nejvzdálenější destinací zastoupenou na výstavě je kraslice zdobená voskovou batikou až z Filipín. Byl to pro mě docela šok, když jsem před pár lety na dovolené v Manile na trhu mezi záplavou ovoce a zeleniny objevila stánek plný kraslic. Jasná volba, alespoň jednu jsem si musela přivézt na památku...

Jak jste se dostala ke kraslicím a proč jste se rozhodla je sbírat?

Od malička jsem ráda cokoliv tvořila. Svoji první kraslici jsem namalovala asi v deseti letech. Byla to vnorovská vosková batika a do tajů teto techniky mě zasvětila jedna ze zkušených maléreček. Byl to přelomový okamžik, kdy mi kraslice navždy vstoupily do života. Na soutěži v malování kraslic, kterou se mi tehdy jako dítěti podařilo vyhrát, jsem objevila nepřebernou škálu vzorů a spoustu dalších technik, které jsem do té doby neznala, a samozřejmě touhu to všechno umět, a tak vznikla láska na celý život. Postupně jsem se učila další techniky a vždy si od své učitelky nějaké to vajíčko odložila na památku. Tyhle kraslice tvoří základ mé současné sbírky a vážím si jich asi nejvíc. Většina z těchto maléreček byly oceňované mistrně ve svém oboru, mnohé z nich už tu dnes mezi námi nejsou, a ne všechny měly nějaké následovníky...

Sama kraslice malujete - jakými metodami a kterou máte nejraději?

Ovládám všechny techniky, kterými lze vejce zdobit. baví mě techniky kombinovat, využívat nové postupy a materiály, čímž může vzniknout nepřeberná škála nových vzorů. Každoročně vzoruji kraslice do obchodů v zahraničí - mnohde už vnímají kraslici pouze jako dekorační předmět, který musí odpovídat trendům, co se týká barev i vzorů, a je kolikrát opravdu výzva tyto požadavky uspokojivě splnit.

Dříve na Slovácku malovaly kraslice desítky „krasličářek“. Jak je tomu dnes?

Žijeme v regionu, kde historicky vznikala převážná většina kraslic, téměř každá vesnice u nás měla své typické nezaměnitelné zdobení. To vše na výstavě uvidíte - jaké kraslice a vzory se malovaly v Popovicích, Nivnici, Dolním Němčí, Horním Slavkově, Ostrožské Nové vsi,  Rudimově a mnoha dalších. Ne všude je tradice zdobení kraslic dodnes živá - krasličářek rapidně ubývá a převážná většina z nich už je v důchodovém věku - většinou bez následovníc. Naprostou výjimkou jsou v tomto směru vesnice Vnorovy a Borkovany. Tam dodnes zdobí kraslice téměř celá vesnice a obě tyto vsi mají i své vlastní malé muzeum.

Jak složité je shánět bílá vejce či výfuky?

Dnes už je situace trochu lepší, než bývala. Bylo období, kdy se nedala bílá vejce nejen koupit nikde v obchodě, ale dokonce v celém Česku neexistovala drůbežárna, která by chovala druhy slepic snášející bílá vejce, protože jsou údajně choulostivější. To bylo opravdu složité období, pro bílé vyfouklé skořápky jsme museli na Slovensko nebo do Maďarska. Nebo se prostě malovalo na ty hnědé - a třeba voskové batice hnědá skořápka opravdu hodně nesluší - kraslice pak "nezáří", vypadá jak zašlá a  ušmudlaná.

Používáte nějaké speciální nástroje?

Voskové zdobení má své speciální náčiní - pro zdobení používám špendlík, jehlu, stužku (tenkou kovovou trubičku připevněnou na dřívku) nebo kotejšek (zdobítko vytvořené z pírka).

Většina maléreček si v rámci své techniky vymyslela různé vychytávky a ty si pečlivě střeží - například jak pracovat se šelakem, aby se kraslice lépe vyškrabovaly. Pokud ale nemají ve svém okolí žádnou následovnici, tyto dovednosti a znalosti mizí i se svojí autorkou a to je opravdu velká škoda.

Které kraslice jsou v současné době nejoblíbenější?

Těžko říct, myslím, že pořád ještě jsou nejobdivovanější vrtané kraslice, protože lidé mají pocit, že jejich výroba je nejsložitější. Pokud ale máte kvalitní skořápku a správné vybavení, vyvrtat kraslici je poměrně jednoduché.  Zato kdyby lidé jen tušili, jak složitý proces výroby má třeba tradiční „zelová“ kraslice nebo vícebarevné borkovanské vyškrabované vajíčko, možná by se preference trošku otočily. To byl konečně i důvod, proč jsem se do výstavy pustila. Snad se pro tu krásu nadchnou další lidé, kteří pomůžou udržet tradici stále živou.

autor: IVA PAŠKOVÁ

Tagy článku

TOPlist