Kriticky ohrožené jevy našich nářečí

Foto: Tomáš Heřmánek  /  Kriticky ohrožené jevy našich nářečí.

Rozumíte řeči svých prarodičů nebo přátel a známých z jiných koutů naší země, mluví-li nářečím, a rozumějí oni vám? Zajímá vás, jak odlišná jsou naše nářečí?

„Na výstavě Kriticky ohrožené jevy našich nářečí se dozvíte mnoho zajímavého o běžném životě našich předků a o slovech, která je provázela při různých činnostech a příležitostech,“ informuje Marta Kondrová, vedoucí etnografického oddělení Slováckého muzea. Mnozí k vám promluví i prostřednictvím starých archivních zvukových záznamů dostupných na audiomapě. K prvotnímu setkání s nářečími vybízí vernisáž, která se koná ve čtvrtek 2. února v 17.00.

Ústup nářečí a jejich postupný zánik je proces, jemuž nelze zabránit. Děje se tak působením řady faktorů, kdy se z každodenní běžné mluvy vytrácejí jednotlivá slova i celé skupiny slov. Slova, která jsme mohli ještě nedávno slýchat od našich prarodičů, s jejich odchodem nenávratně mizí. „Nynějšími výzkumy se potvrzuje, že mládež již mnohá, dříve běžná nářeční slova nezná nebo je zná jen z doslechu, např. pidravý/šilhavý, čučka/čočka, bohdál/čáp, turkyň/ kukuřice, hafera/borůvka. Bohatství a rozmanitost našich nářečí představuje tato výstava, jež se koná u příležitosti 70. výročí existence dialektologického oddělení v Brně.

Jak se naše nářečí změnila během uplynulých 50 let, ilustrují unikátní zvukové záznamy nářečních promluv s výraznými a zajímavými jazykovými rysy. Na interaktivních dotykových obrazovkách s mapami si tak návštěvníci mohou poslechnout záznamy staré několik desítek let, ale i respondenty nových výzkumů.

„Součástí prezentace je i audioprůvodce, který si mohou návštěvníci pohodlně načíst pomocí svých mobilních telefonů. Ve výstavním sále jsou k vidění rovněž televizní animace s obrazovým materiálem, který dokládá, že s nářečím se můžeme setkat také v knihách, filmech, televizních reklamách, na plakátech, billboardech a jinde. Příchozí si tak odnesou všestrannou audiovizuální zkušenost s nářečími českého jazyka a poznají ustupující i dosud živé formy nářečí,“ zve na výstavu Marta Kondrová, etnografka Slováckého muzea.

Výstavu je možné navštívit do 30. dubna