Krojová burza vznikla díky nadšení Jarky Matyášové

Foto: Radovan Chvíla  /  Organizátorka krojové burzy Jarka Matyášová.

Když někdo shání kroj, často zjistí, že je to běh na dlouhou trať. Některé součásti se dědí, jiné se hledají po burzách, u švadlen nebo mezi lidmi, kteří kroje sbírají a opravují. Právě k tomuto účelu slouží i krojová burza, která se koná v sobotu 21. března od 9.00 do 11.00 ve sportovní hale.

Není to pouze místo prodeje a koupě, můžete se i poradit

Za jejím vznikem stojí krojařka Jarka Matyášová, která dobře ví, kolik práce, znalostí i trpělivosti se za jedním krojem skrývá. Burza tak není jen místem pro nákup a prodej, ale také prostorem, kde si lidé předávají zkušenosti, radí si a objevují kroje z různých regionů.

Letos se uskuteční už šestý ročník a nabídka bude opět pestrá – od jednotlivých krojových součástí přes látky a výšivky až po drobné doplňky. O tom, co všechno se na burze objevuje a s čím lidé kolem krojů nejčastěji zápasí, jsme si povídali právě s její organizátorkou Jarkou Matyášovou.

Co všechno mohou prodejci na krojové burze prodávat?

Na krojové burze mohou prodejci nabídnout v podstatě vše, co souvisí s kroji a krojovou kulturou. Patří sem jak jednotlivé části krojů, tak i celé kroje, dále různé doplňky, látky, výšivky, galanterie nebo krojová obuv.

Prostor je také pro věci, které s krojovou tradicí souvisejí tematicky. V minulosti se například na burze objevily i krojové obrazy nebo další předměty inspirované lidovou kulturou. Díky tomu je nabídka velmi pestrá a návštěvníci zde mohou najít nejen konkrétní součásti kroje, které jim chybí, ale také zajímavé předměty spojené s krojovou tradicí a folklorem.

 Pořádáte už  šestý ročník – mění se nějak vkus kupujících, nebo jsou stále největším hitem dětské kroje?

Každým rokem pozorujeme, že se burza postupně rozrůstá a přibývá jak prodejců, tak návštěvníků. Díky tomu je nabídka krojů stále pestřejší a zastoupeny jsou různé regiony. Letos se například objeví kroje z oblastí jako Uherskobrodsko, Hradišťsko, Kopanice nebo Ostrožsko. Velkou radost mám také z toho, že se nabídka rozšiřuje o další region. Poprvé přijedou prodejci i z Horňácka.

Pro návštěvníky je to zajímavá příležitost vidět na jednom místě kroje z různých částí Slovácka a porovnat jejich odlišnosti ve střizích, materiálech i zdobení. Právě tato regionální pestrost dělá z burzy nejen místo pro nákup či prodej, ale také prostor, kde se lidé mohou více dozvědět o krojové tradici

Stává se vám, že musíte prodejcům či kupujícím radit, co k sobě (ne)patří, aby neporušili krojovou etiketu?

Ano, stává se to poměrně často a ráda s tím pomáhám. Někteří prodejci mají krásné krojové součásti, ale někdy si nejsou jistí, z jakého regionu pocházejí nebo k jakému kroji správně patří. V takových případech se snažím poradit, aby nedocházelo k nechtěnému míchání jednotlivých regionálních prvků.

Každý kroj má totiž svá specifika – liší se střihem, materiálem, výšivkou i způsobem zdobení. To, co je typické například pro kroje z Uherskohradišťska, nemusí být vhodné pro kroj z Nivnice nebo jiného regionu. Proto je dobré tyto rozdíly znát a respektovat.

Cílem není nikoho omezovat, ale spíše pomoci zachovat autenticitu jednotlivých krojů a zároveň lidem vysvětlit, jak jednotlivé části správně kombinovat. Díky tomu může každý kroj vyniknout tak, jak byl původně zamýšlen.

Co je pro laika největší výzva – sehnat starý kousek, nebo ho pak doma správně vyčistit a naškrobit?

Pro mnoho lidí je největší výzvou už samotné rozpoznání, jaké krojové součásti vlastně potřebují a co skutečně patří k jejich regionálnímu kroji. Když se jim podaří získat starší krojový kus, často si pak nejsou jistí, zda je v dobrém stavu a jak o něj správně pečovat.

Proto se na mě lidé často obracejí s dotazy, jestli je daný kousek v pořádku, nebo zda je potřeba ho nějak odborně ošetřit. Společně pak posoudíme jeho stav a domluvíme se například na vhodném způsobu čištění nebo údržby. U starších krojů je totiž důležité postupovat šetrně, aby se materiál nepoškodil a krojová součást mohla sloužit ještě mnoho dalších let.

 V čem dělají lidé při domácím šití krojů nejčastější chyby, které pak musí zachraňovat odborník?

Nejčastější problém bývá v tom, že se lidé při šití řídí spíše intuicí a dělají věci „po svém“, aniž by znali původní postupy a pravidla, která jsou pro krojovou tvorbu typická. Přitom často stačí se předem poradit s odborníky.

Kroj totiž není jen obyčejný oděv, má své historické souvislosti, regionální specifika a také určitý řád v použití materiálů, střihů i zdobení. Pokud si nejsem jistá, obracím se na etnografy, se kterými mám velmi dobré zkušenosti. Jsou vždy ochotní poradit a pomoci dohledat správné informace.

Díky jejich znalostem člověk pochopí, že výroba kroje má svá pravidla a tradici. Samozřejmě je možné si kroj upravit podle vlastního vkusu, ale pak už nejde o věrnou rekonstrukci původního kroje a to je dobré si uvědomit.