Kunovský král? Talent od houslí, verbuňku i motorů

Foto: zdk  /  Praporečník Ondřej Siman s pážaty Petrem a Jiřím Strakovými, kteří nesou nového krále Cyrila Hlaváčka.

Když se řekne desetiletý kluk, většina lidí si představí mobil, počítač a videohry. Cyril Hlaváček z Kunovic je ale trochu jiný případ. Ve škole má samé jedničky, hraje na housle, zpívá, tančí verbuňk, sportuje, vystupuje ve dvou cimbálových muzikách a po večerech místo monitoru raději tráví čas v garáži u starého mercedesu. Právě on se letos stane novým kunovským králem.

Cyril chodí do čtvrté třídy Základní školy Červená cesta v Kunovicích. Nejvíc ho baví tělocvik a vlastivěda, hlavně její historická část. A právě historie, tradice a folklor jsou světem, ve kterém se pohybuje už od malička.

„Baví mě pomáhat taťkovi spravovat auta,“ říká bez váhání.

A není to jen dětské nadšení. Společně s tatínkem Oldřichem se starají o rodinný osmiválcový mercedes z roku 1972 a postupně dávají dohromady také Babetu 210, na které by chtěl Cyril jednou jezdit. Zatím hlavně čistí, leští a učí se, jak si poradit, když něco nefunguje.

Autařina je v rodině tradicí. Jak říká jeho tatínek, nejde jen o techniku, ale hlavně o schopnost zachovat klid a poradit si, když nastane problém. A to se člověku nehodí jen v dílně.

Jenže auta jsou jen část Cyrilova světa.

K folkloru měl blízko prakticky odmalička. Začínal v souboru Věneček, kde vystupují děti společně s maminkami nebo babičkami. Později přešel do Malého Handrláčku a dnes je členem hradišťské Omladinky. K tomu pravidelně objíždí pěvecké soutěže Zazpívej, slavíčku a Zpěváček Slovácka.

Letos v dubnu si ve Veselí nad Moravou vyzpíval postup do moravskoslezského kola soutěže Děti a píseň Slovácka, které se uskuteční v Rožnově pod Radhoštěm.

Velkou kapitolou je pro něj verbuňk. Na letní kurzy v rámci Školy lidových tanců chodí už čtyři roky a aktuálně trénuje s Erikem Feldvabelem. Úspěchy sbírá pravidelně.

„Na soutěžích v regionu jsem byl vždycky první a při Kunovském létě na Národní přehlídce dětských verbířů vždycky druhý,“ povzdechl si s úsměvem.

Čtyři roky se také učí hrát na housle v ZUŠ u učitelů Martina Janála a Aloise Zatloukala. Už dva roky hraje v cimbálové muzice při ZUŠ a od loňského září také v cimbálové muzice Palének ze Starého Města.

Aby toho nebylo málo, ještě stíhá tenis a plavání. Nejraději má kraul na kratších tratích. Obavy nemá ani z koní. Několikrát totiž absolvoval koňské tábory na Vyškovci, kde jezdil na poníkovi Tondovi, a zkušenosti sbíral také na ranči v Kostelanech.

Právě spojení talentu, vztahu k folkloru a přirozeného vystupování přivedlo organizátory Jízdy králů na myšlenku, že by se letošním kunovským králem mohl stát právě Cyril. První zmínka padla během letního kurzu verbuňku od jeho lektorů Petra Oulehly a Ondřeje Simana. Následovalo jednání s organizátory i rodinou.

„Myslím, že jsme s manželem souhlasili hned,“ vzpomíná maminka Gabriela Hlaváčková. „Přitom jsme s něčím podobným vůbec nepočítali, protože ani jeden z nás nemá v Kunovicích kořeny. Já jsem se narodila v Uherském Hradišti, vyrůstala jsem v Jihlavě a manžel pochází z Uherského Brodu.“

Se současným králem Patrikem Libosvárem, od kterého letos převezme korunu, jsou navíc kamarádi. O královských povinnostech spolu už několikrát mluvili.

„Patrik říkal, že to není žádná legrace. Holčičí kroj mi asi vadit nebude, to ke králi patří. Ale nevím, jestli vydržím celý den nemluvit. Asi bych si to měl někdy vyzkoušet,“ přiznal Cyril se smíchem. Jeho maminka se při té představě jen pobaveně usmívala.

Veřejnosti se nový kunovský král představil už o Velikonoční neděli během pořadu Tóny královské v Panském dvoře v Kunovicích.

Podle Cyrilova tatínka je letošní role pro rodinu velkou ctí. „Člověk může být králem jen jednou za život. Jsme rádi, že obě naše děti mají vztah k folkloru a tradicím. V dnešní době jsou právě tradice něco, co člověka drží pevně na zemi. Hrdost na vztah k těm, kteří tu byli před námi, je důležitá. Kdo ji nemá, je o něco chudší,“ říká Oldřich Hlaváček.