Ondřej Jalůvka, sympatický loutnista, který zakotvil ve Francii a občas se vrací domů, do Uherského Hradiště. Tentokrát přijíždí na pozvání Lukáše Schrödera a ZUŠ Uherské Hradiště.

Koncertem podpoří otevření komunitního centra Mýtina

Se svou loutnou vystoupí na půli cesty mezi session s loutnovým ensemble ve francouzském Montpellieru a koncertem latinskoamerického baroka v Bordeaux. Pro hradišťské publikum zahraje v pondělí 18. května v 17.00 na prvním koncertě v nově otevřeném hradišťském františkánském klášteře, který se proměnil v komunitní centrum Mýtina.

Na koncertě představí vedle novodobých premiér skladeb z archivů zámku ve Veselí nad Moravou nebo cisterciáckého kláštera na Velehradě ze 17. a 18. století pro loutnu též vlastní improvizace a adaptace skladeb mimo čas. „S žáky ZUŠ UH se v pondělí 19. května podělím na Masterclass a soukromém recitálu s mými zkušenostmi,“ doplňuje Ondřej Jalůvka, pro kterého se město Nîmes a Francie staly na více než 15 let adoptivní domovinou.

Jak se žije loutnistovi ve Francii? „V naší čtvrti se všichni známe a pomáháme si. Pro aktivního hudebníka ve Francii existuje také statut 'intermittent du spectacle“ existující od 30. let minulého století, který umožňuje koncertním umělcům žít důstojně ze svého řemesla,“ podotýká Ondřej, který každý měsíc za koncerty najezdí tisíce kilometrů. „Jsem často mimo domov a vzhledem k tomu, že i manželka a maminka našich dvou dětí je hudebnice, občas nám přijede na pomoc s hlídáním hradišťská babička. Abychom to všechno zvládali, je potřeba pevného, láskyplného zázemí." Dalším stejně důležitým stavebním bodem je udržování dobrých vztahů a rovného jednání s lidmi. „Velmi fascinujícím na životě hudebníka je také vztah s časem. Na pódiu má hudebník absolutní volnost, tady hrát tiše, silně, jinde zpomalit, zastavit nebo zrychlit čas. Všechny momenty mimo pódium ovšem podléhají času, který se neohýbá, proto je třeba být vždy všude včas. Zároveň je důležité času naslouchat,“ zdůrazňuje Ondřej Jalůvka.