Na padesátinách Včelaranu se setkají generace

Na padesátinách Včelaranu se setkají generace
Foto: pas  /  Soubor Včelaran odslaví padesát let v sobotu na Devadesátce.
Topolná Kultura 24 / 05 / 2010

Před osmi lety se soubor znovu narodil a začal zase od začátku

„Je srdce pěvců nejčistší a všeho hněvu prosté, to, co Vám zpívám od srdce, to v srdci roste, to v srdci roste…“ Těmito slovy, jak stojí v kronikách, ohodnotil v roce 1995 vystoupení Včelaranu Karel Piškytl.
„Včelaranu je teprve 50 a už se dá říct, že pro mnohé z nás to není jen zábava, ale je to náš životní styl. V každém zanechal spousty krásných vzpomínek a přivedl jej mezi kamarády,“ vyznává se Miroslav Lapčík, dlouholetý tanečník a posléze i muzikant cimbálové muziky, autor publikace, do níž z kronik vytáhl a sepsal obsažnou historii souboru. Brožura bude vydána u příležitosti 50. výročí, které soubor oslaví v sobotu 29. května v 18.00 na Devadesátce, památkové usedlosti v Topolné. Bývalí členové Včelaranu si na památku také odnesou tři vypálené kroniky na cédéčku.
Scénář pořadu si vzalo na starost zdravé jádro složené z muzikantů a současných i bývalých členů Včelaranu. „Sedli jsme si kolem stolu na Devadesátce, dali dohromady myšlenku pořadu a nakonec si rozdělili úkoly,“ popisuje přípravy Miroslav Lapčík. „Šlo nám hlavně o to, aby se v pořadu propletly všechny generace bývalých členů - muzikantů i tanečníků,“ doplňuje primáš Jaroslav Hubáček. Při přípravách prohrabali kroniky, sepsali soupis všech členů, kteří souborem prošli. Bylo jich na pět set. Pozvání přijali všichni žijící primáši a mnoho muzikantů, kteří ve Včelaranu kdy hráli. Nebudou chybět ani tanečníci. V programu se objeví všechny tři zásadní skupiny generací až po současný soubor, od sedmdesátníků po náctileté... „Celá pointa je v tom, že mladí své předky často ani neznají. Netuší, že ten strýc či tetka, se kterými se potkali na dědině, jsou bývalými tanečníky nebo muzikanty,“ upozorňuje Lapčík. „Jde nám taky o to, abychom starým souborovým bardům ukázali, že ten krúžek, ve kterém strávili kus života, ještě pořád dobře funguje,“ doplňuje primáš. „Setkání pod lipú se tentokrát tedy promění na setkání Včelaranu po padesáti letech,“ shrnuje koncept oslav Eliška Orálková, současná organizační vedoucí.
V programu se můžete těšit jak na setkání generací, tak na nová pásma v choreografiích Venduly Lapčíkové, Petry Zábojníkové, Zuzany Lapčíkové-Zdráhalové a Josefa Vlachynského.
„Premiérově uvedeme pásmo V hospodě u muziky, ve kterém jsem zpracovala Luhačovské Zálesí, objeví se v něm Častkovjané, Kelničané a Zlámaňané,“ prozrazuje Vendula Lapčíková, jež taneční složku vede už pět let. Bílovskou sedlckou postavila Petra Zábojníková. Závěr bude patřit jednomu z nejstarších tanečníků, sedmdesátníkovi Augustinu Knotovi, jenž zpěvem a projevem předá pomyslné žezlo nejmladším členům současného Včelaranu.

Včelaran udržuje zvyky a tradice
O Včelaranu se již v zakládacím listu první kroniky píše, že muzika bude čerpat svůj repertoár hlavně z okolí své obce, navazujíc tak na slavné tradice bílovských hudců… Od počátku se zabývá udržováním lidových zvyků, tradic a zpracováním folklorního materiálu okolí Bílovic a blízkého Luhačovského Zálesí. Za padesát let života soubor Včelary a jejich okolí proslavil na mnoha vystoupeních doma i v zahraničí. Dosáhl několika významných ocenění včetně Laureáta MFF ve Strážnici.
Včelaran se aktivně zapojuje do udržování zvyků a tradic. Rok souboru začíná novoročním umýváním tanečnic po většinou společně stráveném silvestru. Dnes už se sem dá zařadit i tradiční Včelarská baňka - košt slivovice a ostatních pálenek ve Včelarech, fašank, velikonoční objíždění tanečnic v kroji na voze taženém koňským spřežením, pořádání Setkání pod lipú v Topolné, hody s právem, sportovní akce - mnoho let se muzikanti a později i tanečníci účastnili fotbalového turnaje O včelarský žídlík, jezdí spolu na vodu a v posledních letech hrají také turnaje ve volejbale. Konec roku tradičně zakončují vánočním pořadem. Členové souboru jsou spolu velmi často, proto není divu, že spousta z nich skončila se svým tanečním partnerem až u oltáře …

Souborem prošla pětistovka členů
Soubor s muzikou se narodil v myšlenkách na lidové písničky Vlastimila Dohnala v roce 1960 ve Včelarech a říkali mu Slovácký krúžek. Nejdříve cimbálové muzice primoval Mojmír Vlkojan, zakladatel a duše všeho souborového dění. Ale protože včelarské děvčice nikdy nemohly zůstat pozadu, byl v témže roce založen i ženský pěvecký sbor. No a když už mohly chodit do hospody zkoušet ženské, to by bylo,  aby brzo nebyl na světě také mužský pěvecký sbor. Poprvé se soubor představil veřejnosti u příležitosti MDŽ v Bílovicích, kdy si vyzkoušel své první krůčky před publikem, a pak následovala řada dalších vystoupení při nejrůznějších příležitostech. Po dvou letech Vlkojan odchází na nové působiště do Vracova a primášského žezla hudecké muziky se ujímá Josef Šuranský, po něm pak následuje František Brázdil ml. a začíná třetí období činnosti souboru. Opět začíná zkoušet ženský pěvecký sbor, posléze soubor vystupuje i s taneční složkou a přibývá i nový nástroj - vlastní cimbál. V roce 1977 se taneční složka rozrůstá o členy z Bílovic a Topolné až na dvanáct tanečních párů, soubor přechází pod nově založenou Osvětovou besedu Bílovice a zároveň se přejmenovává na Včelaran.
V dubnu 1982 se soubor naposled rozloučil se svým prvním primášem Mojmírem Vlkojanem, který oživil zapomenutý tanec bílovské sedlcké, sbíral a upravoval písně našeho regionu a jako výborný pedagog dokázal přenést svou lásku k lidové písni i na ostatní.
V následujících letech dochází ke generační výměně především taneční složky, soubor přechází pod JZD v Bílovicích, jehož zástupce Jožka Křemeček byl aktivním organizačním členem Včelaranu. Dochází k obměně krojů i pořízení nových nástrojů. Vedoucím souboru je Gusta Knot, vedoucím muziky Milan Blaha, kroje má na starosti Zdenka Lapčíková a choreografkou je Zuzana Lapčíková. Soubor sám pořádá nebo vystupuje na celé řadě akcí. V následujících letech se na primášském postu vystřídali Jožka Šustek, Jura Holásek, František Černý, Stanislav Gabriel ml., než v roce 1993 přichází Jaroslav Hubáček, který zde působí dodnes.

Soubor se znovu narodil
V roce 2002 byl pro Včelaran přelomový. Činnost ukončila umělecká vedoucí Zuzana Lapčíková-Zdráhalová. Díky komplikacím pak i většina tanečníků bývalé generace, z nichž mnozí už dlouho přesluhovali. Včelaran měl namále, ale díky vůli a snaze muzikantů i bývalých tanečníků začal soubor znovu. Budoval se zase od začátku, úplně od píky. Zodpovědnost za všechny na sebe přebral primáš Jaroslav Hubáček. O rok později obnovený soubor dokázal vystoupit na festivalu Chodníčky k domovu v Opavě a 14. června spatřil světlo světa dnes již tradiční folklorní festival Setkání pod lipú. V roce 2004 se na hasičském bále v Nedachlebicích poprvé objevila Štrajchkapela, která se na popud Ivana Poláška, klarinetisty a basisty Včelaranu, spojuje s muzikanty z Kněžpolanky a stává se z ní samostatná muzika Štrajchkapela z Kněžpole.

Za cimbálem vždycky seděl Mach
V současnosti v souboru pracuje patnáct tanečních párů, většinou z Bílovic a Jarošova. Soubor postupně dává dohromady nové choreografie a krojovou výbavu a funguje hlavně pro radost členů i obyvatel Včelar, Bílovic i Topolné. Cimbálová muzika hraje už více jak patnáct let v takřka stejném složení. Mění se jen cimbalisté a basisti. Jak sami muzikanti říkají, dobrých basistů a cimbalistů je vždycky málo. Jistou raritou mezi muzikanty CM Včelaran je, že za cimbálem sedí už mnoho let některý Mach. Mají mezi sebou už čtvrtého Macha z jednoho rodu, což je určitě velmi neobvyklá záležitost. „Jako první hrával Staňa, pak jeho brácha Víťa a nakonec Staňovi kluci - nejdřív Vašek a po jeho odchodu na vysokou do Brna teď na cimbál hraje jeho bratr a zatím nejmladší z Machů, Stanislav. Uvidíme, až Staňa odejde studovat někam mimo, koho seženeme potom,“ uvažují nahlas muzikanti, jejichž houslové posty se takřka nemění.
Soubor se ze včelařské hospody přestěhoval na památkový domek „90“ do Topolné, kde funguje dodnes. Po Jaroslavu Hubáčkovi a Lubošovi Dohnalovi se vedoucí taneční složky ujímá Vendula Lapčíková a žezlo organizační vedoucí přebírá Eliška Orálková.

autor: IVA TYMROVÁ za přispění Miroslava Lapčíka
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace