Na Velehrad zavítá úspěšný autor duchovní literatury Anselm Grün

Na Velehrad zavítá úspěšný autor duchovní literatury Anselm Grün
Velehrad Kultura 04 / 07 / 2019

Ve čtvrtek 4. července od 9 do 13.30 hodin se v sále Turistického centra Velehrad uskuteční seminář určený nejen rodičům, ale také pedagogům, sociálním pracovníkům, vychovatelům a všem, kteří s dětmi a mládeží pracují. Pozvání na Velehrad letos přijal německý katolický kněz a autor mimořádně úspěšných knih Anselm Grün. Odbornou garanci i záštitu nad vzdělávacím seminářem převzala Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v zastoupení pana děkana prof. Ing. Mgr. Petera Tavela, Ph.D.
Program semináře bude zaměřen na dvě témata, která spolu úzce souvisí. Jedním z nich je práce s emocemi. „Emoce k životu patří. Jsou přirozenou výbavou mužů i žen, dospělých i dětí. Ke snaze o dobrý život patří i umění práce s našimi emocemi. Zvláště je to důležité v kruhu rodiny. Věřím, že velehradský seminář s panem Grünem nám pomůže emocím a jejich důležitosti v životě každého z nás více porozumět a posléze s nimi i lépe pracovat,“ vysvětluje za organizátory semináře Marcela Anežka Kořenková.
Druhé téma se zaměří na starostlivost o sebe i druhého z pohledu tzv. hodného rodiče. „Hodný rodič je jistě tím, kdo to s dítětem myslí dobře. Ve skutečnosti ho však svým výchovným přístupem přivádí k úzkosti, vnitřní nejistotě, sebelítosti a na straně druhé ke kritice ostatních. Hodný rodič je ten, který je svým dítětem tak zaujat, že se domnívá, že musí pro něj udělat vše, co je v jeho silách. Tím však dítě zbavuje možnosti vykročit k samostatnosti, odpovědnosti a nezávislosti. Naopak důsledkem tohoto výchovného přístupu je v nejednom případě, že se dítě cítí nespokojené, je nespolupracující, stále od ostatních něco očekává, stává se samolibé, sobecké a nadřazené,“ dodává Kořenková. Jak tedy jinak ve výchovném směřování nám pomůže porozumět i tato přednáška otce Grüna.
Kdo je Anselm Grün?
Německý katolický kněz, benediktinský mnich, ekonom opatství Münsterschwarzach, filozof a teolog, který je navíc úspěšným autorem duchovní literatury. Řada jeho knih byla přeložena do několika jazyků, více než třicet titulů se dočkalo i českého vydání. Inspirativní je Anselm Grün nejen ve svých knihách, ale také při osobním setkání, kde předává své cenné rady pro duchovní život. Nenechte si ho na Velehradě ujít a včas se registrujte.
Seminář letos výjimečně pořádáme také 3. července pro kněze a bohoslovce.

Kdo byl Rudolf Jan

Rudolf Jan se narodil v lednu 1788 v Pise jako nejmladší (šestnáctý) potomek toskánského velkovévody Petra Leopolda z habsbursko-lotrinského rodu a velkovévodkyně Marie-Ludoviky. Jeho význam v českých dějinách připomene jedna z velehradských výstav.

Rudolfův otec byl mladším synem Marie Terezie a bratrem Josefa II., po jehož smrti roku 1790 nastoupil na trůn jako Leopold II. Všichni bratři Rudolfa Jana prodělali vojenský výcvik, on sám však musel na kariéru válečníka kvůli chatrnému zdraví zapomenout. Ve Vídni proto soukromě studoval teologii a v 18 letech byl jmenován nesídelním kanovníkem olomoucké kapituly. V roce 1819 byl pak zvolen v pořadí třetím arcibiskupem olomouckým (arcibiskupství vzniklo roku 1777).

V čele arcidiecéze stál dvanáct let, během kterých se snažil o její posílení. Arcibiskup Rudolf byl společensky otevřený, jako hudebník pořádal v Arcibiskupském paláci každý týden veřejné koncerty, jako vyučený zahradník založil olomoucké parky, výrazně podpořil stavbu divadla, přestavbu semináře, zařídil obnovu univerzity, na níž prosadil češtinu jako vyučovací jazyk, podporoval českou literaturu a německým seminaristům uložil dobrou znalost češtiny jako podmínku působení v dvojjazyčné diecézi, založil také Vítkovické železárny.
Arcibiskup Rudolf Jan poslal do Říma žádost o zahájení procesu blahořečení kněze své diecéze Jana Sarkandra a třikrát žádal o obnovu poutního místa Velehrad. V katedrále sv. Václava nechal odlít dodnes největší zvon Moravy – zvon sv. Václava.
Arcibiskup Rudolf Jan zemřel nečekaně v červenci roku 1831 v Badenu u Vídně. Dle rodové tradice ho pochovali do Císařské krypty vídeňského kapucínského kláštera. Jeho odkaz je však i dnes součástí každodenního života Olomoučanů – ať už se jedná o univerzitu, divadlo nebo například Rudolfovu alej. Jeho srdce bylo v souladu s jeho osobním přáním uloženo do krypty olomouckého dómu sv. Václava. A je zde dodnes, jako trvalý symbol osobního spojení s místem, které považoval za svůj domov.

Na Velehradě budou během Dnů lidí dobré vůle k vidění fotografie společenství „Člověk a víra“, které přiblíží  nejvýznamnější událostí letošního jubilejního roku Rudolfa Jana. Více  událostí na www.rudolfjan.cz.

banner
autor: Monika BABINCOVÁ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace