Nová kniha o hledání hrobu sv. Metoděje

Nová kniha o hledání hrobu sv. Metoděje
Slovácko Kultura 04 / 12 / 2012

Posledním dnem roku 2012 končí výstava „Stupavská falsa“

V pátek se v Muzeu Podhradí v Buchlovicích uskutečnila první ze série prezentací nové knihy publicisty a sběratele Bořka Žižlavského Chřiby - hledání hrobu sv. Metoděje, věnované jednomu z největších otazníků moravských dějin. Další prezentace se uskuteční v následujících dnech i ve Zdounkách (4. 12.), v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě (11. 12.), v lednu v Koryčanech.
Nejvíce pozornosti však poutá křest knihy na Stupavě (7. 12.), v obci, která je s přímo spjata s (patrně) nejbizarnějším příběhem Metodějova hrobu. Byla to totiž domkářka ze Stupavy, malé vesničky v Chřibech, Klementina Maštalířová (1874-1962), která v roce 1932 na základě svého věšteckého snu označila v nitru pohoří, v trati odedávna nazývané Hroby, místo, kde je třeba hledat hrob prvního moravského arcibiskupa a věrozvěsta Metoděje. Výsledky následných vykopávek byly šokující - kopáči vynesli z pětimetrové hloubky části kamenné náhrobní desky s textem v hlaholici se jménem Metoděje a dalšími údaji. Ještě téhož roku se na Hrobech uskutečnila pouť, jíž se zúčastnilo při střízlivém odhadu na dvacet tisíc věřících. „Je to podvrh,“ vzkázali však ústy archeologa Josefa Skutila představitelé vědy…
Tak se zrodil příběh, který náš přední popularizátor archeologie Karel Sklenář ve své knize Slepé uličky archeologie označuje za „největší padělatelskou aféru československé archeologie“. Dodejme však, že je to příběh bez konce, neboť padělatel nebyl nikdy odhalen, neznámým zůstává smysl akce i úloha Klementiny Maštalířové v celé záležitosti. A aby nebylo pochyb o preferenci vědeckých závěrů, byly další archeologické výzkumy na Hrobech úředně zakázány.
Publikace, která vyšla jako 7. svazek populární edice Chřiby záhadné a mytické, líčí příběh stupavských kamenů jako vyústění romantických teorií o velkomoravském Velehradě na vrcholcích Chřibů, vytvořených generací nadšenců v průběhu 19. století, zejména kněžími, jako byli P. Vavřinec Jugan, P. Vavřinec Sigmund anebo P. František Přikryl, kteří se pokoušeli archeologicky prokázat skutečné kořeny v kraji podnes živé cyrilometodějské tradice. Zaznamenány však jsou i hypotézy vyslovené dalšími laickými badateli (kupř. Jaroslav Zástěra, Bořivoj Minář, Jan Galatík, Pavel Zíbal) i profesionálními archeology (kupř. Vilém Hrubý, Zdeněk Klanica, Luděk Galuška).
Autoři, oba z městečka na úpatí Chřibů, v knížce uveřejňují nejen již známá fakta, ale také celou řadu dosud nepublikovaných svědectví, která povyšují historický otazník na rozkošatělý příběh neutuchající lidské touhy přibližovat se pravdě. V tomto případě jde o příběh spletitý, ale o to víc vzrušující a dramatický.
Dodejme ještě, že dochované zbytky stupavských kamenů jsou již jen do konce tohoto roku veřejnosti přístupny v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě. Počínaje prvním lednem zmizí opět na dlouhá léta (ne-li navždy) v depozitářích Moravského zemského muzea v Brně.

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace