Pekelný metalový advent prožijete jedině s Hypnos

Pekelný metalový advent prožijete jedině s Hypnos
Uherské Hradiště Kultura 21 / 12 / 2018

Myslím, že tentokrát pod kotlem zatopíme víc, říká Bruno Kovařík

Bruno, metalová pódia brázdíš už víc třicet let, máš tedy možnost srovnávat. Kam se posunul metalový svět? Jsou fanoušci stále tak dychtiví po dobré muzice? Nebo zlenivěli a stačí jim Youtube?

Metalový svět se samozřejmě změnil moc, de facto v závislosti na vývinu informační a komunikační technologie. Lidé mají mnohem více možností, jak využívat volný čas, a mohou se věnovat spoustě koníčků. Já bych řekl, že největší problém metalu spočívá v tom, že schází mladá generace posluchačů, na metal chodí většinou lidé nad 40 let, kteří už logicky do emocí nevloží tolik energie jako někdo, komu je dejme tomu 20. Na obranu metalu zase musím říct, že metalový fanoušek je větný a vytrvalý, málokterý hudební styl se může pochlubit tím, že je takto životaschopný i po několika dekádách. Hodně lidí se mezi sebou zná, máme mezi sebou pevná pouta, jsme rodina.

Měli jste fantastickou upoutávku na česko-slovenské tour Hypnos a Debustrolu. Čí to byl nápad, kdo je autorem a jaký jste měli ohlas?  

Nápad i realizaci mám na svědomí já. Snažím se do naší prezentace tu a tam vložit nějaké odlehčení. Ohlasy byly, co si vzpomínám, asi bez výjimky pozitivní, ale bohužel význam a dopad videoupoutávek postupně klesá. Je toho moc a éter je přesycený, i když necelých 5 000 zhlédnutí naší upoutávky rozhodně není špatný výsledek.

Jaký ohlas mělo poslední album Hypnos The Whitecrow?

Asi vyvolalo v řadách našich posluchačů lehkou kontroverzi. Jsou tací, kteří na desku naštěstí nedají dopustit, a naopak takoví, kteří ji odmítli. Říkali jsme už před vydáním, že to nebude úplně lehce stravitelné, není to láska na první poslech, zejména pro toho, kdo to posuzuje v kontextu naší starší tvorby a srovnává. Myslím, že ten, kdo si chce k „Bílé vráně“ najít cestu, tomu musí věnovat více času a poslouchat opakovaně. Poslouchat skladby, zvuk, jehož finální podobu jsme mj. „vařili“ až v Norsku, číst texty, prohlížet fotky a grafiku. Deska se pak zakousne a drží.

V posledních letech jsi naznačil, že otázka Krabathoru ještě není uzavřená. Že jste válečnou sekeru kvůli babě zakopali a nebráníte se fanoušky tolik očekávané spolupráci. Chystá se něco?

Vyloučit to nemůžu, jsem tomu dokonce velmi nakloněný. Ale vzhledem k tomu, že druhý frontman Christopher žije natrvalo v USA a momentálně se hudbě nevěnuje, nedokážu říct, kdy k tomu dojde. Každopádně na něj vyvíjím občasný tlak, protože nějaké projekty Krabathoru bych realizoval moc rád. Jsem optimista.

Abyste byli vidět a slyšet, stále topíte pod kotlem a vymýšlíte nové věci. Co připravujete v dalším roce? Na co se mohou těšit fanoušci ve vašem domovském klubu Mír?   
Na letošním koncertě je ještě o novinky ochudíme, potřebujeme stále propagovat poslední album. Poslední dvě sezony jsme měli opravdu hodně náročné, odehráli jsme asi 70 koncertů v několika státech Evropy. Přestože to příští rok nebude o nic jednodušší, už teď máme v plánu kromě zmíněného květnového turné například podzimní výjezd do Polska a Pobaltí, a dokonce i pár potvrzených koncertů na rok 2020, chtěl bych na jaře už započít proces skládání nových skladeb na další album. Bude to hodně práce, na kterou se ale už teď těším. A myslím, že tentokrát pod tím kotlem zatopíme víc!

autor: IVA PAŠKOVÁ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace