Petr Čagánek: Nápovědu v opeře si nedovedu představit

Petr Čagánek: Nápovědu v opeře si nedovedu představit
Uherské Hradiště Kultura 12 / 09 / 2013

Herec Petr Čagánek je jednoznačně jednou z největších muzikálových hvězd uherskohradišťského souboru. Jen pro připomenutí: V muzikálu Adéla ještě nevečeřela zpíval titulní postavu, v příběhu Cikáni jdou do nebe vytvořil hlavní roli zloděje koní Zobara. V sobotu zazáří opět. Režisér Radek Balaš mu totiž svěřil ústřední úlohu v novince s názvem Dobře placená procházka. Bude to vůbec poprvé v historii Slováckého divadla, kdy publikum čeká opera. Ale vzhledem k tomu, že autory jsou Jiří Suchý a Jiří Šlitr, bude to hlavně zábava. „Radek je vždycky bezvadně připravený. Od začátku ví, kam chce divadelní kus dotáhnout a jak by měl v konečné fázi vypadat,“ říká oblíbený herec.

Máme tady další muzikál - Dobře placenou procházku. V čem je jiný oproti těm předešlým?
Především to není klasický muzikál jako takový. Sami tvůrci dílko nazvali jazzovou operou. Takže na mluvené slovo zde diváci nenarazí. Všechny dialogy jsou zpíváné.

To zní zajímavě. Co je na inscenaci, kde nepadne jediné slovo, nejtěžší?
Přesně vyjádřit emoce, stav, motivy. Intonace hlasu je už dána notami, takže celkový projev vyjádření je složitější. A taky je to samozřejmě velký nápor na hlasivky… (smích) Mluvení pak doháníme mimo jeviště, pokud je ještě síla.

Jak se takový muzikál vlastně zkouší? Jistě je to jiné než u klasické činoherní, či muzikálové inscenace.
Samozřejmě je to trochu jiné. Především jsme museli důkladně nastudovat notový materiál. A toho bylo opravdu dost. Scénář má 184 stránek! Dlouhou dobu se zkouší jen u klavíru a až se hudba zavrtá pod kůži, začnou se vymýšlet jednotlivé situace, aranžmá, choreografie. Asi dva týdny před premiérou nastoupí kapela. A to máte pocit, že jedete zase od začátku.

Takže v inscenaci bude zase hrát živá muzika? A jak bude v tomto případě eventuálně fungovat nápověda? Má šanci pomoct vám?
Na zkouškách to ještě jde, ale při samotném vystoupení před diváky si to nedovedu představit. Snad jen pantomimicky předvádět, co je třeba ještě udělat, kterou rekvizitu vzít apod. Určitě tam není zbytečně.

Stalo se vám, že jste někdy musel využít během představení nápovědu?
Já jsem blbý na jména. To mívám opravdu výpadky. Většinou si něco vymyslím, protože člověk často zcela strne a nápovědu nevnímá. V činohře to ještě jde, u muzikálu je to horší, hudbu nezastavíte. V jednom představení jsem jednou „přetextoval“ celou písničku a ani nevím, co jsem zpíval. Prý se to ale dokonce rýmovalo. Ale abych odpověděl na vaši otázku, samozřejmě že jsem musel využít nápovědy. Temno zasáhne jednou každého z nás...

S režisérem Radkem Balašem se potkáváte už poněkolikáté. Je to v něčem jiné?

Radek je vždycky bezvadně připravený. Od začátku ví, kam chce divadelní kus dotáhnout a jak by měl v konečné fázi vypadat. Tady se nic nemění. Způsob práce je tentokrát možná trošku jiný, ale to předznamenává ta absence mluvených částí v celé hře. Každopádně atmosféra na zkouškách je vždy velmi pohodová, žádné „dusno a těžko“, jak se zpívá v jedné z písní.

Můžete prozradit, jakou postavu v Dobře placené procházce vytvoříte?
Jmenuje se Uli. Právě mu ztroskotalo manželství. Má před rozvodem a řeší dilema, zda se svou milou zůstat, či ne. Rýsuje se tu totiž možnost nesmírně zbohatnout. Láska a peníze. Věčné téma.

V čem Dobře placená procházka navazuje na oblíbený muzikál Kdyby tisíc klarinetů?
Už samotnými autory. A vlastně i stejnou poetikou. No a měla by to být taky sranda… Přijďte se přesvědčit.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace