Petr Štulír je mužem mnoha tváří...

Petr Štulír je mužem mnoha tváří...
Foto: iva
Uherské Hradiště Kultura 14 / 11 / 2022

Muzikant, malíř, pedagog, sportovec, rybář i bohém... to všechno je Petr Štulír, který bude mít ve středu 16. listopadu v 17.00 v Galerii Vladimíra Hrocha „autorskou výstavu“, na které vystaví třináct velkoformátových obrazů.

 V současnosti pracuje a tvoří na Velehradě, kde působí jako učitel tělocviku a výtvarné výchovy na Stojanově gymnáziu.

Už jako malý kluk jsem vzhlížel k umprumákům

Většina lidí tě zná jako muzikanta CM Harafica, ale že jsi vystudoval hradišťskou UMPRUM, je známo jen rodině, kamarádům, studentům a kolegům. Po kom jsi zdědil umělecké geny?

No, sešlo se to u mě hned z několika směrů. Začalo to tím, že jsem jako malý kluk z tehdejšího bytu nad spořitelnou neustále pozoroval avantgardní studenty umprumky, které jsem obdivoval a toužil se stát jedním z nich.

Geny jsem zdědil po tátovi a bohémství i lásku k umění po dědovi. Ono se to neví, ale můj táta Pavel Štulír je kromě pedagoga a hudebníka i skvělý kreslíř, což dokládají různé krajinky a kresba naší chalupy v ségřině dětském památníku. Děda Bořek, dlouholetý tělocvikář a zeměpisář na hradišťské ekonomce, se přátelil s hradišťskými výtvarníky. S těmi trávil dlouhé večery při debatách o výtvarném umění, kterému i rozuměl.

Talent pro kreslení mě dovedl do zušky a když jsem se rozhodoval, kam zamířím po základní škole, umprumku schválila celá rodina.

Tvoříš plastické obrazy, kombinuješ a vrstvíš různé materiály, jako je sádra, lepidla, tmely, písek nebo kameny. Proč sis vybral právě tuto techniku?

Měl jsem štěstí, že nás profesoři - a obzvlášť vedoucí oboru Užitá malba malíř Miroslav Malina - seznamovali s různými malířskými technikami, včetně plastické malby, která mě i díky němu velmi oslovila. Vždycky mě bavilo manuálně tvořit a tvorba plastických obrazů je pro mě to „pravé ořechové“.

Kdo je tvým největším kritikem?

Mí kamarádi a rodina, kteří mi řeknou pravdu... 

Můj táta ale stejně říká, že „všechno je to stejné“. (smích) Konfrontaci s realitou ještě úplně nemám, protože je to první výstava, kterou jsem nazval jednoduše „Autorská“. Tak uvidíme, jak se bude tvářit veřejnost...

Z jedné strany jsi rozevlátý umělec a z druhé šikovný muzikant a svědomitý pedagog - jak se dokážeš sešněrovat do pravidel a povinností pedagoga?

Tyto role člověk musí od sebe oddělovat a mít nastavená pravidla. Pokud chci po studentech, aby byli svědomití a chodili včas, musím jít příkladem. Myslím, že takhle to má mnoho výtvarníků-pedagogů. Možná někoho překvapí, že maluji s úplně čistou hlavou...

Nezavazejí si navzájem tvé umělecké směry? Nepřistříhává muzika křidélka malířství a naopak?

Muzika a malířství se prolínají a navzájem inspirují. V cimbálovce se hudba vrství, stejně jako v mých obrazech - v písničce také hraje kontrabas základní linku, pak přichází první hlas, druhý hlas, melodie se rozkošacuje stejně jako další a další vrstvy mého díla. Úplně nahoře pak najdete jen ty nejlepší „houslové vyhrávky“.

Víš dopředu, jak obraz bude vypadat?  

Možná se o mně moc neví, že si rád čistím hlavu na procházkách v přírodě, na houbách a rybách. Při chytání ryb v klidu přemýšlím o výtvarném umění a maluji si návrhy do skicáku. Do ateliéru pak přijedu vesměs jako řemeslnik s předlohou, která vznikla v plenéru.

Na co se můžeme na vernisáži těšit?

Chystám malé překvápko - jsem hlavně zvědavý, co na obrazy řeknou návštěvníci. Těším se na každého z nich!

autor: IVA PAŠKOVÁ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace