Petr Vašát: Joža Uprka i po sto letech bourá hranice
Foto: Galerie Joži Uprky / Petr Vašát spoluzakladatel Galerie Joži Uprky pozval na Slovácko primátora slovenské Ilavy, kde Uprka patnáct let žil a tvořil.
Galerie Joži Uprky a hlavně dílo tohoto malíře slováckého venkova smazává hranice, které mezi Českou republikou a Slovenskem před více jak třiceti lety vytýčili politici.
Iniciátorem udržování česko-slovenské vzájemnosti je místopředseda správní rady Nadace moravské Slovácko a spoluzakladatel Galerie Joži Uprky Petr Vašát. Na jeho pozvání navštívil v závěru roku 2024 Uherské Hradiště a Slovácko primátor Ilavy.
Při různých příležitostech mluvíte o tom, že Joža Uprka nějakou dobu žil na Slovensku v Klobušicích u Ilavy. Co ho tam zavedlo?
Byla to významná část jeho života, která je někdy opomíjena. Uprka už jako úspěšný a ceněný malíř zakoupil v roce 1924 krásný stylový zámeček v Klobušicích s rozsáhlým parkem a nádherným výhledem do Pováží. Uprka byl v té době jedním z nejdražších českých malířů, a tak na zaplacení zámečku mu postačil honorář, který obdržel za slavnou monumentální Vlčnovskou Jízdu králů. V tomto novém prostředí žil a tvořil své dílo až do roku 1937. Přijímal vzácné hosty a užíval si svérázu, který, jak často říkal, mu začínal chybět na jeho rodném Slovácku. Na Slovensku měl řadu dobrých přátel, ve svém ateliéru v Klobušicích namaloval desítky obrazů se slovenskými motivy, zejména z okolí Pováží, které jsou součástí sbírky Slovenské národní galerie v Bratislavě, některých krajských galerií výtvarného umění na Slovensku a jsou ozdobou významných soukromých sbírek. V té době Uprka rovněž vykonával funkci předsedy Sdružení slovenských umělců v Bratislavě. V Klobušicích a na Slovensku vůbec zanechal tento svébytný mistr štětce velkou stopu.
Jak Jožu Uprku vnímají na Slovensku dnes?
Uprka je i dnes na Slovensku mezi informovanými lidmi a milovníky výtvarného umění vnímám jako významný malíř, který se zasloužil o české a slovenské výtvarné umění a byl příkladem pro ostatní umělce. Pamětníci té doby už nejsou mezi námi, a tak i v tomto případě platí „Sejde z očí, sejde z mysli“. Bohužel i v Klobušicích a jejich okolí současné generaci a zejména mladým lidem nelze vytýkat, že o Jožovi Uprkovi toho moc neví. Čas se nedá zastavit. I proto máme co napravovat.
Nabízí se tedy otázka, zda se dá něco udělat pro to, aby se Uprka vrátil do povědomí široké veřejnosti na Slovensku a zejména v Pováží, v kraji, který důvěrně znal.
Tak, jak se nám podařilo v Čechách a na Moravě po době, která nepřála Uprkovi, vrátit jej na místo, které mu po právu náleží, tak uděláme vše pro to, aby i na Slovensku a v Pováží, které miloval jako své rodné Slovácko, řečeno obrazně, „vstal z mrtvých“. Naše Nadace moravské Slovácko, která je zřizovatelem Galerie Joži Uprky v Uherském Hradišti a dbá o památku na tohoto výjimečného, autentického umělce, intenzivně jedná s příslušnými partnery v Čechách a na Slovensku o možnostech navázat úzkou spolupráci s cílem propagovat a popularizovat Uprku jako uznávaného malíře na Slovensku. Připomínat jeho zásluhy na těsném soužití Čechů, Moraváků a Slováků. Myslím, že mnohé se nám již podařilo, byly položeny základy, zejména dlouhodobé spolupráce s vedením města Ilavy, jehož součástí jsou Klobušice. V kontextu s tím jednáme i s některými dalšími kulturními institucemi na Slovensku.
Jak se tato snaha projevuje konkrétně?
Se Slovenskou národní galerií v Bratislavě jsme již při organizování celostátní, souborné výstavy Joži Uprky v roce 2011 v Praze ke 150. výročí jeho narození a následně při vzniku naší stálé expozice v Uherské Hradišti navázali úzkou spolupráci. Slovenská národní galerie nám zapůjčila i několik Uprkových děl se slovenskými motivy. V naší galerii se dokonce v roce 2012 uskutečnilo společné jednání české a slovenské vlády. Pro nás je velmi důležité, že o spolupráci s námi má zájem vedení města Ilavy. V říjnu letošního roku jsem měl možnost navštívit Ilavu a sejít se s panem primátorem. Jednání bylo velmi vstřícné a mimo jiné jsme se dohodli, že pan primátor s doprovodem bude koncem listopadu hostem Slovácka, Uherského Hradiště, Galerie Joži Uprky a obce Kněždub, kde se Uprka narodil. Stalo se. Pan primátor byl v závěru roku naším hostem. Jsem přesvědčený, že jeho návštěva splnila své poslání, což potvrdil v rozhovoru těsně před svým návratem na Slovensko. Na radnici města Uherské Hradiště v obřadní síni, kde jsou k vidění monumentální, unikátní nástěnné malby Uprky historických motivů ze založení města, se setkal se starostou Stanislavem Blahou. S velkým zájmem si prohlédl stálou expozici Joži Uprky v bývalé jezuitské koleji, položil kytici na hrob Uprky na slováckém Slavíně v Kněždubu, prohlédl si interiér kostela, kde jsou tři oltářní obrazy od Uprky, a muzeum, které je v jeho rodném domě, a na místní radnici následoval zajímavý rozhovor se starostou obce Kněždub Liborem Grabcem.
Můžete prozradit něco z toho, co plánujete v rámci spolupráce s vedením města Ilavy?
Těch námětů, které se zdají být životaschopné, je několik. Tak např. v příštím roce se město Trenčín, které je nám velmi blízké, stane Evropským hlavním městem kultury. Dle možností bychom zde představili Uprku, jako typicky českého a rovněž tak trochu slovenského malíře - Evropana slováckého venkova - s akcentem na jeho život v Pováží. Plánujeme výměnné pobyty klubů seniorů, žáků základních a středních škol, společné kulturně-společenské akce, výstavy malířů, vydání společných reklamních a propagačních materiálů, setkávání zástupců sdělovacích prostředků apod. Společně oslovíme Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR, které je nyní vlastníkem bývalého sídla Joži Uprky, zámečku v Klobušicích, se žádostí o pomoc a spolupráci. Tento objekt v současné době slouží k ušlechtilým cílům, je zde sídlo dětského domova. Máme zájem mimo jiné umístit zde pamětní bronzovou desku Joži Uprky, která by měla zachovat jeho památku i pro další generace. Při odhalení pamětní desky bychom rádi uspořádali tiskovou konferenci českých a slovenských sdělovacích prostředků. Existují i další náměty, které jsou zatím jen na počátku. Pokud se např. podaří pojmenovat park, školu, nebo ulici po Jožovi Uprkovi v Ilavě, bude to velmi vstřícné gesto vedení města, poděkování a dárek Uprkovi. Požádáme rovněž vedení města Ilavy, aby se prozkoumal archiv Ilavy a kronika Klobušic, kde možná objevíme dosud neznámé informace spojené se životem Joži Uprky v Pováží.