Po premiéře filmaři bouchli dětské šáňo

Po premiéře filmaři bouchli dětské šáňo
Foto: Martin Čumíček 9.A.  /  Atmosféra při školní projekci
Bánov Kultura 19 / 05 / 2017

Film Proti nenávisti ovlivnil i vztahy ve škole

Premiéra vítězného snímku Proti nenávisti se konala v zaplněné tělocvičně ZŠ Bánov. Herci i členové filmového kroužku při místní základní škole byli představeni všem spolužákům, učitelům a rodičům, kteří se přišli podívat na jejich dílko. Snímek byl vybrán na celosvětové finále filmové soutěže KWN Panasonic v Japonsku, což je pro školu, město a hlavně samotné filmaře obrovský úspěch. Po premiéře filmu si všichni členové filmového kroužku připili dětským šampaňským.
Film pojednává o zášti mezi lidmi. „Do bánovské školy chodí žáci z několika obcí. Odedávna mezi nimi vládne jistá řevnivost, stejně jako je tomu na jiných školách, kde mají přespoláky,“ poodkrývá scénář Vlastimil Ondra, učitel a vedoucí mladých filmařů. „Prostřednictvím toho, že cítíme ve světě plno nenávisti, jsme si uvědomili, že pokud se nedokážeme navzájem respektovat a mít rádi v naší malé škole ani my, žáci, jak se pak mohou domluvit všichni lidé, celá náboženství nebo státy světa?“ doplňují filmaři, kteří na tomto problému vystavěli filmový příběh. „Pro lepší svět jsme něco udělali sami doma. Spálili jsme meče a začali jsme se učit více se navzájem respektovat,“ vysvětlují filmaři.
„Scénář si děcka vymyslela sama, kameru, střih, produkci i zvuk udělala taktéž. Je to podmínkou soutěže,“ upozorňuje učitel, který působí jako motivační dozor. „Moc se mi líbilo, jak deváťáci zasvěcovali páťáky do filmařské rutiny. Také jsem byl nadšený, že do hlavních rolí obsadili spolužáky ze školy, se kterými jsme pracovali pět natáčecích dnů. Nejzásadnější byla jedna neděle na přelomu února a března, kdy jsme v dešti, blátě a zimě natáčeli na poli za Bánovem. Počasí nám nepřálo, a přesto to zvládli se ctí. Filmování také vždy velmi utuží kolektiv,“ upozorňuje učitel. „Do hudebního podkresu děti použily lidové písničky, které jim nazpívaly dětičky z bánovského školního dětského folklorního souboru Kuřátko, takže si vlastně vystačily se školními možnostmi,“ vyzdvihl žáky učitel. Byli jeden tým, uměli spolupracovat, i když ty největší zásluhy mají deváťáci, scenárista Petr Matějíček, režisér a kameraman Dominik Machalík a herec a střihač Antonín Vystrčil, kterým jsme položili několik otázek.

Petr Matějíček
Jak ses dostal k filmování? (scénář)

Ve čtvrté třídě jsem viděl u pana učitele, jak s děckama z filmového kroužku natáčí. A když jsem viděl, jak děcka zachází s kamerou, tak se ve mně probudil velký zájem. Okamžitě jsem věděl, že bych v tom našel přesně to, co jsem někde uvnitř hledal. Ale protože byl krúžek až od pětky, musel jsem ještě rok čekat. Hned v září jsem se okamžitě přihlásil a zažral jsem se do toho natolik, že filmuju furt. Dokonce jsem udělal přijímačky na filmovou školu ve Zlíně a od září nastupuju. Moc jsem se toho u nás v krúžku naučil a fakt mě to hrozně moc baví.
K filmu Proti nenávisti jsi napsal scénář?
Ano. Psát scénáře, stříhat i filmovat je můj obrovský koníček. Štve mě, jak se lidé v celém světě nenávidí, tak to šlo samo.  
Ty jsi byl v New Yorku s posledním vítězným snímkem, takže do Japonska asi nepoletíš, že? Není ti to líto?
Tož, je. Ale klukom to přeju, já jsem si užil dost v New Yorku, tak ať mají zážitky zase aj další...

Dominik Machalík (kamera)
A ty jsi začal filmovat proč?
Já jsem se do „filmáku“ dostal prakticky stejně jako všichni. Viděl jsem, jak pan učitel Ondra s děckama natáčeli cosik na dětském hřišti. Okamžitě mě to zaujalo a vyloženě jsem čekal, až půjdu do páté třídy a budu se moct přihlásit. Splnilo se mi přání a taky si filmování pěkně užívám. Pro filmák jsem pořádně zapálený a taky jsem se díky zkušenostem z krúžku přihlásil a nastoupím na filmovou školu do Zlína.  
Co tě na tom nejvíc baví?
Tvořit, natáčet, stříhat, vést herce a těšit se, co z toho našeho snažení nakonec vyleze.  
Máte profesionální nářadí, to musí jít samo...
Někdy se fakt cítíme jak profici, ale to je jen zdání. I když jsme se toho fakt už moc naučili, stále jsme jen na začátku - je ještě pěkná hromada toho, co musíme zvládnout.
A teď upřímně - fakt vám do toho pan učitel moc nemluví?
Nemluví. Sem tam má připomínku ve smyslu: „To nemyslíte vážně, máte na víc, kluci“ a to nás nutí víc zapřemýšlet a podívat se na věc z několika stran. Takže nás jen jemně směřuje k lepšímu výkonu.

Antonín Vystrčil (střih)
Ty ses chtěl stát filmařem, a jdeš na průmyslovku?

Já jsem se k filmaření dostal o rok později než ti dva. Líbil se mně film O svobodě Isabel, který ve filmáku natáčeli. Kluci říkali, že je s učitelem Ondrou také hodně srandy, tak jsem se přihlásil. Někdy je to tam skvělé, někdy je to s mladšíma těžké, ale baví mě okolo filmování všecko. Filmování mi zůstane jako koníček, i když půjdu na průmyslovku.
Co bylo nejhorší na natáčení posledního snímku?
Asi zvládnout nervozitu před děckama, kterých bylo tentokrát zapojeno opravdu hodně. Dnes už s úsměvem vzpomínáme na protivnou zimu a mokro, když nám při natáčení bitky na poli celé odpoledne pršelo. Ale jinak to byla zábava.
Držíte se toho, o čem jste natáčeli? Zlepšily se vztahy ve škole?
Určitě. Bývalo to opravdu daleko horší, ale teď o tom, co děcka říkají nebo dělají, díky filmování víc přemýšlí... 

autor: IVA PAŠKOVÁ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace