Pocta světici

Pocta světici
Foto: archiv SM
Uherské Hradiště Kultura 13 / 09 / 2021

Přednáškou Michal Lutovský, český archeolog a historik, vzpomene svatou Ludmilu a první vládce z rodu Přemyslovců

Ve středu 15. září si připomene 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily, první české i slovanské světice, babičky svatého Václava, zakladatelky vládnoucí dynastie. Hlavní ceremonie budou probíhat na hradišti Tetíně, kde 15. září 921 byla z příkazu snachy Drahomíry zavražděna. Slovácké muzeum se v rámci oslav napříč republikou zapojuje a v prostoru Památníku Velké Moravy ve Starém Městě otevře novou panelovou výstavu k upomínce její násilné smrti.

O den později, 16. září, přijede do Starého Města PhDr. Michal Lutovský, český archeolog a historik specializující se na raně středověkou archeologii z Ústavu archeologické památkové péče středních Čech. Jeho přednáška o životě svaté Ludmily a prvních Přemyslovcích začíná ve vestibulu památníku v 17.00.

Proč je sv. Ludmile připisován titul matka českého národa?

Je v tom samozřejmě jistá nadsázka, český národ v 9. a 10. století neexistoval, slovanské kmeny na území Čech se sotva stačily sjednotit a rozhodně ne v nějaký „národ“. Ludmila byla ale manželkou prvního historicky známého Přemyslovce Bořivoje, a tedy i zakladatelkou dynastie prvních vládců Čech. A přes celé generace je pokrevně spjata i se všemi dalšími vládnoucími dynastiemi českého království. A jistě důležitou roli - i když určitě ne tak výraznou jako v případě jejího vnuka Václava - plnila i jako křesťanská patronka české země.

 Ví se něco o jejím dětství?

O svaté Ludmile jistě slyšel téměř každý, ale trochu paradoxně o jejím životě toho moc nevíme. Až na několik údajů z legend jsou to většinou jen dohady a hypotézy. Ani nevíme, odkud pocházela - legendy uvádějí jak zemi srbskou (tj. severně a severozápadně od našich pohraničních hor v dnešním Sasku), tak středočeské Mělnicko. Pro obě území existují argumenty pro i proti, Mělnicko je snad trochu pravděpodobnější. Každopádně byla z kmene slovanského a jejím otcem byl jakýsi Slavibor. Z údaje o tom, že v době smrti jí bylo 61 let, usuzujeme na narození v roce 860. Vdávala se nejpozději v roce 875, tedy v 15 letech. Což opět žádný písemný pramen nezmiňuje, vypočítat to lze z dožitého věku jejího staršího syna Spytihněva, který zemřel v roce 915 jako čtyřicetiletý.

Co pro ni byla víra?

Osobní prožitek Ludmiliny víry si netroufám hodnotit. Uvědomme si, že jediné zprávy o ní máme z křesťanských legend. Víme, že původně byla pohankou a někdy poté, co byl na Moravě pokřtěn její manžel, přijala křest i ona sama. Ludmila ale rozhodně nebyla zabita kvůli své víře, Drahomíra, která příkaz k její vraždě vydala, byla rovněž křesťankou. Ten spor byl spíše politicko-mocenský a jistě v tom hrála roli i odvěká rivalita mezi snachou a tchyní.

Na Velké Moravě našla dočasné útočiště. Proč právě tady?

Útočiště u knížete Svatopluka našel její manžel Bořivoj, a tedy nejspíš i Ludmila sama. Moravský vládce si mladého Přemyslovce patrně vyvolil už na začátku 80. let 9. století jako svého nejvýraznějšího spojence, ten vztah byl utužen i tím, že se Svatopluk stal Bořivojovým kmotrem. Proti Bořivojovi ale vypuklo po čase v Čechách povstání a kníže uprchl na Moravu. Předpokládáme, že s ním šla i Ludmila. Jejich exil ale netrval dlouho a Bořivoj se s pomocí svých přátel v Čechách a snad i s vojenskou pomocí Svatoplukovou vrátil na pražský knížecí stolec.

 Ten, kdo je první, může být časem idealizován. Jsou nějaké další osobnosti, které by měly stát po jejím boku?

Asi všichni ti nejstarší Přemyslovci, jejím manželem počínaje přes její syny Spytihněva a Vratislava až po její vnuky Václava a Boleslava. Každý z nich se nějakým zásadním způsobem vepsal do našich raných dějin, do toho nelehkého procesu vzniku přemyslovského státu. Ten sice spojujeme až s Boleslavem I., ale bez úsilí jeho předků by ta cesta byla asi mnohem složitější. Vedle zakladatelské úlohy Bořivojovy musíme vyzdvihnout upevnění přemyslovské moci za Spytihněva s Vratislava, stejně jako to, že uhájili zemi před zpustošením staromaďarskými nájezdníky. Václav pak jasně rozhodl o přináležitosti Čech k západnímu křesťanskému světu. No a Boleslav vybudování státu dokončil.

 Existuje hypotéza, jak by se vyvíjely dějiny, kdyby nebyla zavražděna?

Historie takhle obvykle neuvažuje. Ale troufám si tvrdit, že žádnou velkou změnu by to v osudech země asi neznamenalo. Uvědomme si, že Ludmila v té době měla možná vliv na výchovu vnuků, ale nebyla hybatelkou dějin, velká politická rozhodnutí byla v rukou jiných. Zvláště, když si uvědomíme, že byla na svou dobu v opravdu pokročilém věku.

Odbočíme-li od svaté Ludmily, co vás v našich dějinách nejvíce zaujalo?

Pokud bychom zůstali u raných českých dějin (osobně mě zajímají i některá období mnohem mladší - momentálně třeba osobnost arcivévody Františka Ferdinanda d’Este), tak doba vlády mladšího z Ludmiliných synů. Už jsem ostatně řekl, že to byl Boleslav I., kdo dotvořil tu stavbu, kterou - samozřejmě s jistou nadsázkou - nazýváme státem. Když se dostal k moci, vládl sotva středním Čechám a jeho moc byl křehká. Když po více než třiceti letech umírá, představuje přemyslovské panství jeden z nejdůležitějších útvarů střední Evropy, moc českého knížete sahá od česko-německé hranice na západě až daleko za Malopolsko k řece Bugu a spojenectví s ním si váží nejen polský kníže Měšek, ale i německý císař Ota I. Veliký.

Jste autorem nebo spoluautorem mnoha publikací. Jaké téma nyní zpracováváte?

Po letech se pomalu vracím k tématu, kterým jsem vlastně v archeologii před téměř 40 lety začínal - k mohylovému pohřbívání starých Slovanů. Je to víc o archeologii než o historii, ale myslím, že o našich raných dějinách už toho v poslední době bylo napsáno dost a dost a někdy se už začínáme opakovat. Tak se teď trochu „hrabu“ ve střepech a pohřebních zvyklostech a zkouším zmapovat, kam jsme vlastně v poznání mohyl za ty čtyři desítky let dospěli.

autor: Pavel PRINC

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace