Povodeň se vrací, jen na jeden večer

Povodeň se vrací, jen na jeden večer
Foto: archiv kapely  /  Povodeň 2010 - Zelí, Evelína, Aidži a Míra.
Uherské Hradiště Kultura 15 / 06 / 2010

Třeba jsem zmoudřel, nebo mě život naučil, říká Igor Chižňak

Kapela Povodeň se vrací na pódia, byť jen na jediný večer. Zahájí dnešní program druhého ročníku festivalu Folkoláček v Uh. Hradišti.
Povodeň vznikla v roce 1993 a ukončila svou činnost v roce 1997, posbírala mnohá ocenění, jedním z nichž je i Porta v roce 1996. Zpočátku hrála převzatý repertoár skupin Kamelot, Tichá dohoda, Žalman a spol., později však její repertoár tvořily většinou autorské skladby z pera Igora Chižňaka. A právě kytaristu, zpěváka a někdejšího kapelníka jsme exkluzivně pro DOBRÝ DEN vyzpovídali. Jednou ze zajímavostí je návrat byť na jediný večer známé uherskohradišťské kapely Povodeň, která s jejím kytaristou a zpěvákem a tehdejším kapelníkem Igorem Chižňakem v čele posbírala hned dvě Porty. O tom, jak se Igor, Radka, Jirka a Mirek dnes mají se můžete dočíst v následujícím povídání.

Jak došlo na Vzpomínku na Povodeň?
Byl jsem Klubem kultury osloven se vzpomínkou na naši kapelu Povodeň, která se před třinácti lety rozpadla. Bývalí členové Radka Schneiderová - Janečková, Jiří Zelí Zelinka i Mirek  Petrka souhlasili, slovo dalo slovo a my už měsíc zkoušíme staré věci.

Měli jste celkem slušně našlápnuto,...proč se tedy Povodeň rozpadla?    
V kapele to tehdy názorově ohledně muziky trochu skřípalo. Radka se Zelím chtěli hrát rockovější muziku, proto odešli do tehdejších Second Band, Mira přešel do cimbálovky. Já jsem měl v té době malé dítě a spoustu problémů, Zelí nakonec odjel za prací do USA, což byla úplná tečka. 

Jsi kapelníkem i pro tento večer?
Ne. Možná, to tehdy shořelo díky tomu, že jsem byl kapelníkem a prosazoval i vyžadoval věci, které se ostatním zdály nepodstatné. Teď už to nedělám. Třeba jsem zmoudřel nebo mě život naučil. (smích)

Přemýšlíte o tom, že by se Povodeň zase dala dohromady?
Každý z nás má rodinu, hodně svých hudebních i pracovních aktivit, tak by asi byla hloupost rozjíždět další kapelu. Radka zpívá z bluegrassovým Podjezdem hostuje v dalších kapelách, Zelí v bigbítových Těžkých časech, Mira působí v CM Olšava a v uherskobrodském komorním kvartetu a já hraji ve folkrockových  Kumpánech a s partnerkou Martinou Veverkou Peřinkovou také v nedávno založeném pop-folk-rockovém duu MIDva.

MIDva? Jaký máte repertoár?
Od autorské Derniéry přes Desmod, Lucii, K. Střihavku, Futurum až po Annu K., Chinaski... A myslíme, že lidem se to docela líbí.

To vám stačí?
Chtěli bychom dělat hlavně autorské věci - pokud je budou lidi vyžadovat a přijímat. Na něčem se už pracuje, ale pozvolna. S Jirkou Solařem (zakládající člen Těžkých časů) si posíláme nápady mailem. Tak vlastně vznikla i Derniéra, kde text napsal Jirka Solař a já na to dělal muziku a aranžmá. Skládat na silu, jen aby to vlastní bylo je o ničem. Tohle jsem dělal tehdy a některé věci taky tak vypadají. V dnešní době uspět s vlastními písničkami je trošku problém...všechno je o komerci a penězích. Navíc to chce taky trochu času, aby si na nás lidi zvykli.

Čím pomohlo Povodni ocenění poroty Porta?    
Když se to tak vezme, tak asi vůbec v ničem. Chvíli se o nás mluvilo, poznali jsme zajímavé lidi, ale nějaké zásadní nabídky nepřišly.

Na následující Portu už jsi jel sám a získal jsi interpretační, což je velký úspěch pro folkaře...proč jsi se nakonec na několik let odmlčel?
Těžko říct, co hrálo hlavní roli, ale řekl bych že osobní problémy a práce byly ty hlavní. Začal jsem jezdit kamionem a to pak nevíš kdy a kde vlastně skončíš, takže nějaké hraní není možné.

Jak dlouho jste se s ostatními členy Povodně neviděli? 

Se Zelím jsme, v posledních letech, v kontaktu docela hodně, s Radkou jsme se viděli občas, ale Miru jsem třeba neviděl celých třináct let - pořád jsme se míjeli.

Když srovnáš atmosféru poslední zkoušky před rozpadem a první po shledání?
Na poslední tehdejší zkoušku už si nepamatuji a první po těch letech byla fajn. Nejdříve jsme vzpomínali, pak hledali v paměti, co kde kdo hrál, co kdo zpíval,...co vlastně budeme na Povodňovém večeru hrát.
Nakonec jsme zjistili, že i přesto, že každý máme v hlavě už jiný repertoár kapel, ve kterých působíme, ty Povodňácké věci se nám vryly do paměti hluboko a zase nebyl takový problém je oživit. Něco jsme zkrátili, upravili, ale vcelku jsme s našimi starými peckami  Pamatuj, Auťák, Na útěku, Zas budu sama spát, Příběh sobotní noci, On koně miloval, Probuzení, atd. spokojeni. 

Takže se za autorské věci stydět nemusíš...
Stydět určitě ne, ale mnohé bych s posbíranými zkušenostmi udělat trochu jinak. Ale tak to má určitě každý. 

A spolupráce má teď jakou atmosféru? 
Rozhodně profesionálnější než dříve – tehdy to byl nadšený amatérismus, z kterého nakonec to nadšení vyprchalo.  

Na co se mohou návštěvníci v pátek těšit?
Těšit se mohou na repertoár nejlepšího období Povodně a partu nadšených lidí, kteří se po třinácti letech pro jeden večer dali dohromady. Všichni se fakt moc těšíme a užijeme si to s diváky.  

A tvůj muzikantský sen?
Že jednou budu hrávat normální profesionální vystoupení. Ale to je jen sen…



autor: IVA TYMROVÁ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace