Rychlé šípy slaví 400. reprízu!

Rychlé šípy slaví 400. reprízu!
Uherské Hradiště Kultura 15 / 09 / 2014

Mají o čtrnáct let a někteří i o pár kilo víc než v době premiéry. Každopádně je s nimi pořád legrace. Řeč je o hercích, kteří s komedií Rychlé šípy doslova přepsali dějiny Slováckého divadla. Ve středu to bude totiž už po čtyřsté, kdy si komedii zahrají. A stále mají elánu na rozdávání.
„Bylo to také na podzim, jako teď, při zkouškách jsme si tu a tam dopřáli pro dobrou náladu burčák, všechno jsme totiž dělali ve volném čase a počítali, že si komedii zahrajeme tak patnáctkrát pro kamarády a bude po všem,“ vybavuje si představitel Jindry Hojera David Vaculík. „Ani ve snu by mě nenapadlo, že za čtrnáct let budeme komedii hrát pořád, uvidí ji přes sto tisíc diváků a sám budu mít vlastního syna pojmenovaného Jindřich,“ zamýšlí se s úsměvem herec.
Na oslavu se moc těší. „Vždycky si říkáme, kdoví, jestli bude ještě nějaká další jubilejní repríza, a tak tu aktuální oslavíme, jako by měla být poslední,“ usmívá se David Vaculík. Nejinak tomu bude i ve středu. „Připravili jsme pro diváky jednu novou scénku, chystáme dražbu částí kostýmů a rekvizit a máme v rukávě i jedno překvapení,“ těší se na jubilejní oslavu za celou partu Rychlých šípů představitel Jindry Hojera.

David Vacke: Nejvíce si vážím setkání s Bolkem Polívkou
Je jedním ze dvou herců, kteří odehráli všech čtyři sta repríz Rychlých šípů. Údajně je, stejně jako Mirek Dušín, kterého představuje, čestný, šlechetný a pravdomluvný - a je tedy jeho ideálním představitelem. Možná i proto má komedie takový úspěch. David Vacke se jako šéf party Rychlých šípů potkal s mnoha osobnostmi, navštívil desítky měst po celé republice, nikdy ale nezapomene podotknout, jak moc si váží přízně diváků. I o tom a mnohém dalším je následující rozhovor.

Jak se cítí herci po tolika reprízách? Jako při těch prvních, nebo je něco jinak?
Změnilo se toho hodně, ale snažíme se, aby byl ten pocit v zásadě pořád stejný, přestože musíme počítat každou chvíli s nějakým zdravotním či pohybovým omezením. U zrcadla v maskérně se nám nedaří vytvořit ze svého obrazu ani po půl hodině líčení patnáctileté kluky a ve scéně na výletě se již prostě do té zničehonic tak úzké bedny nevejdeme.

V čem je podle vás i po tolika reprízách kouzlo komedie?
To by mě taky zajímalo. Ale je pravda, že to energetické pouto mezi jevištěm a diváky je ohromně silné a intenzivní, až magické. To bude to kouzlo.

Jak se vám daří diváky ve vašem, řekněme už středním věku přesvědčovat, že jste pořád patnáctiletí chlapci?
Necháváme náš mladický duševní stav na jevišti vítězit nad již poněkud strádajícími tělesnými schránkami.

Dá se nějak srovnat ohlas diváků v době, kdy jste začínali, a dnes?
Tehdy jsme z toho byli trochu v šoku, dnes už nás naopak překvapí, když jsou diváci umírněnější. Ale té divácké věrnosti a vstřícnosti si vážíme pořád stejně - moc.

Na kterou z repríz nejraději vzpomínáte a proč?
Krásné bylo představení na festivalu Dítě v Dlouhé. Poprvé jsme hráli pro věkově výrazně smíšené publikum. Děti se smály svým věcem, dospěláci zase oceňovali víc parodickou rovinu představení. Ve výsledku to byla v podstatě jedna nepřetržitá reakce naplněná upřímným smíchem a radostí. A dodnes si pamatuji na okamžik, když mi potom volal Robert Bellan, že jsme tento prestižní festival vyhráli!

A která z osobností, jež jste potkali, vás nejvíc okouzlila?
Bylo jich opravdu hodně, ale asi nejvíc si vážím setkání s Bolkem Polívkou, a to jak po lidské, tak i profesionální stránce.

Víte, kdo z diváků je rekordmanem, jež viděl Rychlé šípy nejvíckrát?
Odhaduji, že naši sousedi aspoň patnáctkrát. Ale co vím, existují i diváci s ještě větším počtem zářezů. Klobouk dolů před nimi.

Jak odpovídáte na nejčastější otázku: „Ještě vás to pořád baví?“
Baví.

Na 400. reprízu dorazí i Jindra Hojer, jenž ve výborné kondici oslavil 90. narozeniny.  Co byste mu za členy party, z nichž dal jednomu své jméno, popřáli?

Už se těším, že se s panem Hojerem opět uvidíme a oslavíme společně svá jubilea. A přání je nasnadě: hodně zdraví a radosti ze života.

A co přejete komedii Rychlé šípy?
Taky tak.

Co se stalo od premiéry
- Herci z komedie uzavřeli osm sňatků, zplodili jedenáct dětí a přibrali téměř sto kilo.
- Ve Slováckém divadle nastudovali 109 nových inscenací, ani jedna se však počtem repríz Rychlým šípům nepřiblížila. Druhým nejhranějším titulem je muzikál Donaha!, který má za sebou 110 repríz, po Novém roce oslaví stou reprízu komedie 1+2=6.
- Původní sestava dvanácti herců se několikrát obměnila, šlo však pouze o pětici nových herců.
- Komedie vystoupila v téměř čtyřiceti místech po celé republice, několikrát se s ní herci objevili i na televizních obrazovkách.
- Jediní dva herci odehráli všech 400 repríz, a to David Vacke jako Mirek Dušín a Josef Kubáník coby Dlouhé Bidlo. Ostatní museli být čas od času především kvůli nemocem nahrazeni, nejčastěji režisérem Robertem Bellanem.
- Za čtrnáct let uvádění Rychlých šípů spotřebovala maskérka Šárka Bellanová přes 500 sprejů na barevné vlasy pro Mirka Dušína, Jindru Hojera, Jarku Metelku a Rychlonožku. Herci prochodili téměř dvacet párů bot.

Které další komedie v republice mají za sebou 400 repríz?
Uherskohradišťští divadelníci se překonáním magické hranice 400 repríz dostávají do elitní společnosti. V republice totiž není mnoho inscenací, které by se mohly tak vysokou číslovkou pochlubit.
V Národním divadle je to Sluha dvou pánů, kde titulní roli vytvořil Miroslav Donutil, přes čtyři stovky repríz má i jedinečná Shirley Valentine se Simonou Stašovou a do třetice je to pak například Hrdý Budžes, v němž exceluje Bára Hrzánová. Ta svým kolegům do Hradiště vzkázala: „Milí přátelé, ze srdce vám blahopřeju k fantastickému úspěchu. Dobře vím, že rozesmát publikum je podstatně těžší, než je vyděsit. Přeji vám, ať vás diváci i nadále hýčkají svojí přítomností. Hodně zdraví, jasnou mysl a vřelé srdce k tomu. Posílám pusu po větru.“
A co na 400. reprízu říkají sami slováčtí divadelníci? „Je to věc, kterou zažije jen zlomek herců. Jsem moc ráda, že patřím mezi ně,“ říká za představitele Rychlých šípů jediná herecká zástupkyně něžného pohlaví Jitka Josková.

Tři otázky pro režiséra Roberta Bellana
V Rychlých šípech jste za nemocné kolegy hrál kromě Mirka Dušína a Dlouhého Bidla všechny role. Která byla nejtěžší?
Nejtěžší byl jednoznačně Rychlonožka. Nejen že má poměrně dost textu a akcí, ale při mém věku, váze a kondici je obtížné naplnit jeho základní charakteristiku vyplývající ze jména postavy. Rychlo - nožka…
Nepletou se vám všechny ty postavy?
Pletou. Jakmile nějaký kolega jen trochu zaváhá, říkám jeho text. Někteří mě sice podezřívají, že to z vrozeného exhibicionismu dělám schválně, ale přísahám, že za to fakt nemůžu. Touto cestou se jim zpětně i dopředu omlouvám a zároveň apeluji: Nedělejte pauzy!
Rychlé šípy jsou pokaždé trochu jiné. Nezaskočí vás, že je v komedii spousta vtipů, které si herci sami přidávají a vy o nich nemáte jako režisér ani potuchu?
Sám si s oblibou různé fórky přidávám a mám pro totéž pochopení i u svých herců. Jen by to mělo být vkusné, vtipné a v kontextu souviset s dějem a situací. Zajímavé je, že co je vkusné a vtipné, poznám bezpečně u ostatních a méně pak, ne-li vůbec, u sebe.

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace