S Mňágou & Žďorp nás spojil asi osud, říká Petr Fiala

S Mňágou & Žďorp nás spojil asi osud, říká Petr Fiala
Foto: archiv kapely  /  Mńága a Žďorp k výročí vydala album Třínohý pes.
Uherské Hradiště Kultura 09 / 11 / 2018

Kapela je naše druhá rodina a to furt platí

Téměř přesně po třech letech přijíždí na Mír kapela kapela Mňága a Žďorp, kterou nemá cenu jakkoliv představovat. Na hudební scéně nás obšťastňuje jednatřicet let. Vydala album Třínohý pes, zpěvník se všemi svými písněmi a reedici debutové desky Made in Valmez, která je považována za nejlepší desku devadesátých let.

O půl třetí na náměstí ve Valašském Meziříčí jdu, co noha nohu mine, a každej sám sobě jsme stínem, zpívá Petr Fiala, který složil takové pecky, jaké je Pro tebe, Hodinový hotel, Měsíc a mnoho dalších včetně nových kousků, které uslyšíte v pátek 9. listopadu od 20.30. Lupeny jsou v předprodeji... 

Petře, s Mňágou a Žďorp to táhneš už jednatřicátý rok - co ti Mňága dala a co naopak vzala?

Dala mi způsob života a jeho náplň. Sám bych to líp nevymyslel. (smích) Nevím o ničem, co by mi vzala. Celkově jsme s kapelou neustále překvapeni, že se nám pořád daří a že nám to prochází.

U tebe je všechno taková velká náhoda. Čím jsi vlastně chtěl být? Vždy se bráníš, že hudebníkem ani nejsi...
Nikdy jsem nechtěl být hudebníkem, ale neumím nic jiného, takže to dělám. V osmičce jsem psal do kolonek, že chci být kominíkem. Pak jsem vystudoval gympl, nějaké semestry na pedagogice, filozofii a vyzkoušel spoustu zaměstnání. Než jsme se vydali na profesionální dráhu, pásl jsem krávy, dělal natěrače, vychovatele na intru a další desítky rozličných prací. (smích)

Jak vlastně začala tvá hudební kariéra?
Bylo to v roce ´83, kdy nás ve třeťáku na gymplu naprosto ohromil koncert Pražského výběru, což bylo v té době něco jako zjevení. Tehdy, v komunistickém temnu, jsme viděli kus svobody, dlouhé vlasy a kapelu, co dělá bordel... To bylo při puberťáky něco s velkým Ň! Domů jsme z koncertu přišli úplně konsternováni a rozhodli se založit kapelu, i když nikdo z nás neuměl na nic hrát. (smích) Tak vzniklo Slepé střevo, ze kterého se nakonec v roce ´87 zrodila Mňága a Žďorp.

Připomeň prosím po letech, co znamená mňága a žďorp?
Jsou to dvě slova v našem slezském nářečí - mňága a žďorp znamená srajdy a krámy. Mňága je bláto, bahno a tak něco a žďorp jsou staré krámy.

Asi jsi neměl štěstí na osudovou lásku, ale zato máš pět skvělých dětí - vydalo se některé z nich v tatínkových stopách?
Jo, děcka hrajou různě na kytaru, klavír, všichni poslouchají hudbu, ti starší jezdí na festivaly. Takže dobrý! Nikoho do ničeho netlačím ani náhodou, i když je fakt, že doma furt něco hraje. (smích) Sám jsem držel hudební nástroj poprvé v rukou, když mi bylo devatenáct, totálně bez předchozích zkušeností, takže když to má přijít, tak to přijde.

Jak relaxuješ, udržuješ se ve formě a - obzvlášť v dnešní době - „si čistíš hlavu“?
Chodím dvakrát týdně do fitka, jednou do sauny, hodně čtu a hraju si s dětma. To celkem stačí. Už také neponocuju jak dřív, chodím jednou týdně osamocen po kopcích a pokládám si otázky, na které si musím sám sobě odpovědět. Kochám se přírodou, což je taky fajn...

Jaké byly zásadní okamžiky v životě kapely? Tři desetiletí - tři mezníky?
To jsou furt nějaký důležitý okamžiky, každej druhej den. Zásadní bylo, že jsme byli od začátku kapela složená z kámošů, což furt udržujeme. Kapela je naše druhá rodina. Dobrý bylo, že jsme přežili krkolomný začátky. Když jsme v roce 1992 přestali chodit do zaměstnání, dostali jsme se do opravdového profesionálního hudebního života. Hráli jsme třicítku koncertů měsíčně, každý rok vydávali desku, kterých se prodalo na šedesát tisíc. Pár muzikantů se sice v kapele vystřídalo, ale vždycky to bylo ku prospěchu věci, i když třeba ne nadlouho. (smích)

Bylo na ve světě showbusinessu předností, nebo na obtíž, že jste chlapci z Valmezu“?
Byla to výhoda. Zůstali jsme v klidu. Kdysi jsme toužili, abychom alespoň jednou - jako kluci z Valmezu, co byli v Praze ze všeho uhranutí - byli první v hitparádě prodejnosti, která v první půlce devadesátých let ještě měla smysl. To všechno se nám podařilo!
Dnes občas skučím, že musím furt jezdit do Prahy vyřizovat věci, ale to je prkotina proti možnosti žít v Beskydech, doma.

Jaký máš recept na to, že i přes občasnou ponorku táhnete společně tu muzikantskou káru dál?
Mějte společný cíl, který za to stojí.

Máte nějaké „mňágovské“ rituály?
Mnoho. Před koncertem si vždycky plácneme. Na letních festivalech, které bývají hektické, většinou poprosíme pořadatele o kulatý hospodský tácek s malými panáky fernetu, které si dáme těsně před hraním. Lupne je s námi vždycky i zvukař, který pak běží dopředu k mixu. Je to takový náš letní startovací rituál - chvilku se zastavíme, uklidníme a jdeme na to! Podstatné je, skončit fakt jen u jednoho.

Mnohé písničky se staly „kulťáky“. Máš „čuch“ na to, co se vryje do srdcí fanoušků?
Nemám. Kdysi by mě ve snu nenapadlo, že naše písničky budou lidi zajímat. Takže jen píšu další, abych s nimi byl vnitřně spokojený já. A doufám, že se budou líbit i ostatním. Sesmolím text, hodně záleží na tom, aby byl zábavný, měl tři sloky, refrén, začátek a konec a hlavně nějakou náladu. Lidi, včetně mě, si pod tím textem musí něco představit.
Nejsme žádní brilantní hudebníci, používáme jednoduché akordy, a proto si dávám hodně záležet na textech.

Na kontě máš s kapelou  27 nosičů - poslední album Třínohý pes sklidilo slušné kritiky, chystáte reedici debutu Made in Valmez. Je pořád z čeho brát? Nemáš při skládání obavy, aby někdo neřekl: „To už tady bylo“?
Nemám při skládání žádné obavy, fakt se u toho bavím. Občas je samozřejmě výsledek tristní a je třeba nový demáč rovnou smazat nebo aspoň pustit kapele k pobavení a pak smazat. Ale pokračuju dál a ono se občas něco chytne. Drobnému opakování se nebráním, myslím, že všichni si kultivujeme jednu písničku, jeden román, jeden film.

Když už se bavíme o posledním albu Třínohý pes, co na něm fanoušci najdou?
Deset nových písniček Mňágy nahraných v produkci Milana Cimfeho. Poprvé na něm hraje nový bubeník Marcel Gabriel a hosté zpěvačka Nikola Mucha, klávesista Milan Nytra (Buty), banjista, houslista a hráč na autoharfu Fanda Holý a zpěváci Tereza Černochová, Matěj Ruppert a Roman Holý (Monkey Business). Podle ohlasů je to klasická „mňágovka s čerstvým, rockovějším zvukem. Už podruhé jsme vsadili na crowdfundingovou kampaň, díky které jsme mohli Třínohého psa vydat.

Název je prazvláštní. Jak vlastně vznikl?
Název ze mě vypadl úplnou náhodou. Napsal jsem, co mě v tom okamžiku napadlo - Vosí med, Světlu vstříc, Kozlí sýr - a najednou bylo na papíře Třínohý pes, aniž bych tušil, proč vlastně. Možná proto, abych světu sdělil, že nikdo nejsme dokonalí a že i se třema nohama si můžeme stejně jako pes svůj život užít. Všichni bojujeme s nějakými chmurkami a démony. De facto jsme všichni třínozí psi...

Máš nějakou srdcovku mezi současnými písněmi?
Asi „Odpolední“, kterou mají v oblibě i fanoušci. Tuto pomalou a prázdnou písničku si vždy užívám možná i proto, že je to druh muziky, který u nás v kapele není běžný.

V průběhu let jsem byla na mnoha vašich koncertech - od největší slávy v „devadesátkách“ až po současnost. Jednou je narváno a jindy zas poloprázdno - je dnešní doba stavěná na vaši muziku? Chodí mladí lidé, nebo spíš střední generace?
Chodí většinou mladá a střední generace. Ale nebráníme se ani našim vrstevníkům, kteří taky furt chodí. Jsou to všechno milí lidé, po koncertech se chodíme podepisovat a fotit a jsou to fajn setkání.

Na jakém nejbizarnějším místě jste hráli?

No, třeba v Pekingu, uprostřed písečné bouře.

Na facebookovém profilu necháváš fanouškům s vtipem nahlédnout do života kapely. Jaký to má ohlas?

Výborný! Je to bezva zpětná vazba, konkrétní a věcná. Taky se spoustu věcí dozvím. Baví mě psát, a tak je to pro mě další rovina kontaktu se světem.

Čeho byste chtěli do dalších třicetin dosáhnout? Kam jednatřicetiletá Mňága a Ždorp směřuje?

Rádi bychom zestárli důstojně. Zůstali postpunkovou kapelou co nejdýl. „Atakdál“.

  

autor: IVA PAŠKOVÁ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace