Slovácký komorní orchestr zahájí novou sezónu

Slovácký komorní orchestr zahájí novou sezónu
Uherské Hradiště Kultura 24 / 09 / 2015

Hostem večera bude Jaroslav Kroft z České filharmonie

Zahajovací koncert Slováckého komorního orchestru, klasické koncertní řady hudebního uskupení Umíme Hrát, se koná v sobotu 27. září od 19.00 v sále Reduty. V jednom okamžiku se na jednom místě odehraje unikátní fúze Collegia českých filharmoniků a Slováckého komorního orchestru. Tu bude řídit Jiří Pospíchal, dlouholetý koncertní mistr Collegia českých filharmoniků a současný koncertní mistr Slováckého komorního orchestru v Uherském Hradišti. „Uvedeme díla oblíbená i slavnostní, hraná při výjimečných příležitostech. Na programu zazní Smetanova Vltava ze slavného cyklu Má Vlast, Antické tance a árie Otorina Respighiho nebo Serenáda E dur Antonína Dvořáka. V podstatě půjde o podobný program, se kterým pokračujeme s Collegiem českých filharmoniků na turné do Japonska. To odehrajeme už v první polovině října tohoto roku,“ prozrazuje Jiří Pospíchal.
V duchu podpory nadějných žáků se sólově představí také šestiletá Markéta Hanáčková, výjimečný houslový talent uherskohradišťské ZUŠ. Jedním z hostů večera bude Jaroslav Kroft, violista, člen České filharmonie od roku 1984, zakladatel a umělecký vedoucí Collegia českých filharmoniků, kterému jsme před hradišťským koncertem položili několik otázek.

Členem ČF jste přes třicet let. Jak se náš nejprestižnější orchestr během let proměnil?

Nastoupil jsem do ČF jako mladík mezi generaci, ze které již dnes takřka nikdo ve filharmonii nezůstal. Tehdejší šéf V. Neumann byl obrovská inspirativní osobnost, měl i velký vliv. Co si usmyslel, to dostal. Například náš kolega byl ve výkonu základní vojenské služby a V. Neumann si ho vyžádal na zájezd do USA. Ač se to zdálo naprosto nemyslitelné, přesto dokázal, že byl hudebník-voják na měsíc uvolněn z armády. Po návratu se však do kasáren musel vrátit. To bylo tedy  sousto pro politruky! (smích) Orchestr hrál ovšem výborně, stejně jako dnes.

Z jakého důvodu jste založil Collegium a podle jakého klíče jste vybíral z více jak stovky hudebníků oněch osm vyvolených?
Svou kapelu jsem založil asi před dvaceti lety. Hrají v ní kolegové, kteří jsou nejen výborní hráči, ale snesou se mezi sebou jako kamarádi. Stačí jeden v malém kolektivu, který se liší, a ostatní to přestane bavit. Ta vzájemná symbióza je možná víc než hráčské umění. Proto jiné kapely stále zkouší, protože to necítí všichni stejně jako my.

Dlouhé roky byl sólistou a koncertním mistrem Collegia Jiří Pospíchal, toho jsme vám ale přetáhli na Slovácko. Jaká byla spolupráce s tímto houslistou?
Jirka Pospíchal se vypracoval už ve filharmonii ze studenta ve vynikajícího lídra, sólistu. Je vysoce inspirativní bytostí a jistota na pódiu, že se jen tak nerozklepe. Ale nikdo nám ho nepřetáhl. 1. října jede s námi do Japonska na tour, kde hraje sólové koncerty. Je tam jako náš sólista velice oblíben, kupodivu více než naše bývalá sólistka Gabriela Demeterová, kterou jsme brali do Japonska jako sólistku, ale tu to s námi pak přestalo bavit a šla si svou cestou.

Natočili jste mnoho CD, kterého si nejvíce ceníte a které si i třeba stále pouštíte?

Já neposlouchám skoro nic, a když tak kapely jako Genesis nebo Arakain, líbí se mi i nadčasová hudba Kocába. Klasiku neposlouchám vůbec, i když máme plno CD u Supraphonu s Demeterovou, také pro Sony, dánské Classico, britskou Arc soft atd., pro Wenkov record máme společně s Čechomorem slavné Proměny s Lenkou Dusilovou.

Několik dní po koncertě v Redutě začínáte turné po Japonsku. Jak se na něj těšíte a dokáže vás, častého návštěvníka Japonska, ještě něco překvapit?
V Japonsku vás překvapí občas jejich jiná mentalita. Na minulém turné si prý po koncertě někdo stěžoval agentuře, že zpěvačka v Mozartově Královně noci komolila text, a náš agent nám řekl, že nám nevyplatí peníze. Tak jsem to říkal klukům a jejich reakce byla: Tak se, šéfe, nedá nic dělat, na letišti dáme pár piv a zapomenem...
Agent pak přišel, hodil mně peníze jako psovi, zaplatil nám večeři a bez rozloučení odešel. A  japonská úcta, poklony? Je to všechno jejich psycho tlak na své zaměstnance, dokazovat jim, jak jsou nahraditelní, vyvolávat strach, aby se všichni báli, že přijdou o místo. Už se těším, co se nám přihodí letos...

autor: IVA PAŠKOVÁ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace