Staré Pušky buď miluješ, nebo nenávidíš. Přijď se přesvědčit
Foto: archiv Staré Pušky
Historie Starých Pušek se začala psát před patnácti lety a od té doby ušly kus rockpunkové cesty. Nasbíraly stovky fanoušků, které baví jejich songy, texty i proměnlivost. Dovedou rozesmát, dojmout k slzám a také přimět k zamyšlení. To všechno dělá tuto ostravsko-opavsko-jesenickou partičku originální a jedinečnou. Punk rock však hrají po svém, s folkovou příměsí – proto je jedni milují, jiní nenávidí. Ale tak to prostě je...
Přijďte si udělat vlastní názor v pátek 26. září do klubu Mír, kde ve 20.30 odstartuje jejich podzimní turné s kamarády z Nežfaleš. Před koncertem jsme pokecali s basákem Bártem.
Bárte, co tě nejvíc baví na hraní ve Starých Puškách – je to parta, muzika, nebo adrenalin na pódiu?
Ahoj. Je to především bezva parta přátel, kteří se znají už skoro 25 let a 15 let spolu hrají. Kdyby mě nebavila hudba Starých Pušek, tak bych ji nehrál. Je ale pravda, že Sid jako hlavní autor skládá songy jinak než já, má jiné hudební cítění, a tak mám v záloze další své kapely, kde si tvořím po svém. Adrenalin při živém hraní k tomu patří taky, ale hlavní je ta parta.
Basová linka je často motor kapely. Jak to máš ty – držíš radši pevně rytmus, nebo si občas dovolíš trochu „utrhnout řetěz“?
U Pušek jsou některé basové party složitější, tak jsem někdy rád – především po pár panácích –, že je vůbec zahraju. (smích) Navíc kvůli velké vzdálenosti jednotlivých členů (dělí nás od sebe skoro 200 km) moc nezkoušíme a pak se člověk víc soustředí. Vždy se snažím užít si koncert na maximum. Pušky jsou sice folkovější, ale když chytneme dobrý drajv a lidi vytvoří fajn atmosféru, tak se člověk trochu z řetězu rád utrhne. Na větší divočinu na pódiu mám ale spíše Baby Secondhand a hlavně Proti Směru, tam jsem jen za mikrákem a můžu řádit.
Klub Mír je pro spoustu lidí legendární. Máš s ním spojenou nějakou vzpomínku, nebo se prostě těšíš na ten kotel pod pódiem?
V Míru jsme hráli mnohokrát. Je tam vždy super atmosféra a taky super domluva. Konkrétní vzpomínku ale nemám. Při třech kapelách a mnoha koncertech už popravdě nevím, kde co a jak... (smích) Vzpomínky si oživím ve chvíli, kdy vejdu do klubu a potkám kamarády a fanoušky.
Hudba Starých Pušek je směsicí folku, rock’n’rollu a country. Co tě samotného na téhle kombinaci nejvíc bere?
Ještě do toho všeho přimíchej naše Oi!punková srdce a postoj. Já to vnímám trochu jinak. Tato kombinace dělá Pušky na česko-slovenské scéně výjimečné. Možná to zní namyšleně, ale je to tak. Jinou podobnou kapelu u nás nenajdeš. Sid je prostě originál – jak osobnostně, tak skladatelsky. A to je za mě punk: tvořit od srdce a být svůj.
Máte v kapele nějaký rituál před vystoupením?
Já jsem ritualista a 15 let žádám kapelu, ať se 20 minut před koncertem sejdeme, jsme spolu, obejmeme se a jdeme to napálit do lidí. Bohužel většinou bezúspěšně. Každej se někde toulá, někoho hledá a jsem kolikrát rád, že se sejdeme včas na pódiu. Jsou to prašivci, ale mám je rád. (smích) Rutinou je tedy pozdní příchod před hraním a hledání členů. (smích)
Každý muzikant má svoje hrdiny. Kdo tě na base nejvíc ovlivnil, ať už zvukem, nebo pódiovou energií?
Nejvíc mě na base naučili Sid se Standou (bubeník Pušek a Proti Směru). Oba jsou skvělí muzikanti a moc mi v začátcích pomohli a posunuli mě. Ze světových jmen jsou to Paul Simonon (The Clash), Duff McKagan (Guns´N’ Roses) a především Dee Dee Ramone. Ten kluk nebyl žádný virtuos, a přesto napsal a nahrál mnoho skvělých songů. A o tom pro mě punkrock je. Z českých punk’n’roll basáků velmi respektuji Rudyho z Degradace.
Dali jste se dohromady s Nežfaleš, se kterou vyrážíte na tour a přijedete i do Uherského Hradiště. Co vás propojuje?
Nejsou to jen kámoši, ale letití přátelé. Známe se hromadu let a vždy se rádi potkáme nejen na pódiích, ale i mimo ně. Vždy, když jsem v Praze a je možnost, tak se potkáme. Jsou součástí mé punk rodiny. Jsou to lásky. Zažili jsme mnohé a teď zase mnohé zažijeme. Těším se na kluky a dobrou partu.
Na co mohou těšit fanoušci na Slovácku? Spíš na divočinu, nebo něco, čím je chcete tentokrát překvapit?
U nás je každá show překvápko jak pro nás, tak pro fanoušky. (smích) Na tomto tour představíme našeho nového klávesáka Rosiho a snad se s ním do prosince sehrajeme. (smích) V příštím roce si – až na pár výjimek – dáme s Puškama koncertní pauzu, takže tohle tour je jedna z mála možností vidět Staré Pušky na pódiu a zazpívat si s námi. Potkáme se na tour.