Šťastná ruka poroty přivedla „slavíčky“ do finále

Šťastná ruka poroty přivedla „slavíčky“ do finále
Foto: IVA  /  CM Burčáci nepokazí žádnou srandu, ale také umí pomáhat talentům a lidové písničce.
Uherský Brod Kultura 25 / 03 / 2019

Čím starší harcovník jsem, tím niterněji a intenzivněji to prožívám

Finále regionální přehlídky dětských zpěváků lidových písní s názvem Zazpívej, slavíčku už dva roky jede v novém kabátě i s novým postupovým klíčem. Finále 44. ročníku letos připadlo na Uh. Brod. Koná se 31. března od 15.00 v Domě kultury a z oblastních kol Uherskobrodska, Uherskohradišťska, Kopanic, Zálesí a Zlínska zazpívá třicítka zpěváčků, které doprovodí cimbálová muzika Mladí Burčáci z Míkovic. S primášem Zdeňkem Staškem jsme probrali, jak vnímá letošní ročník, protože právě on a jeho přátelé se zasloužili o velké změny v průběhu soutěže i celkovém přístupu k dětské zpěvnosti.

Vidíš nějaký posun v tom, co jste započali? Začala děcka více zpívat a rodiče, vedoucí či učitelé dbát vašich rad a doporučení?

Když se ohlédnu za posledními lety, myslím, že největší posun nastal v úrovni výběru písní a způsobu jejich interpretace - děti poslouchají nahrávky, inspirují se výkony starších a úspěšných a nebojí se realizovat vlastní představy a pocity, jak by písničky měly znít. Pořád ale platí, že hlavním formujícím elementem zůstávají poučení a osvícení rodiče a vedoucí souborů, role škol se, myslím, víc a víc vytrácí.

Jak bys zhodnotil letošní finalisty? Je tam nějaký extra talent?

Letošní tři desítky finalistů jsou pro mě takovou malou dobíjecí stanicí. I když jsem měl možnost v roli porotce výběrových kol spolurozhodovat o tom, kdo postoupí či nikoli, trochu jsem se před zkouškami na finálová vystoupení obával, jestli jsme měli při výběru opravdu šťastnou ruku. Možná to bude znít neskromně, ale měli! Třicítka finalistů je totiž skupinkou úžasných pěveckých originálů se vším všudy. Hlásky a hlasy neskutečně rozmanité, pestré a zajímavé - každý po svém. Posluchači se mají v Uherském Brodě na co těšit!

Překvapilo či zaskočilo tě něco?

Možná jsem měl štěstí, ale doufám, že to nebyla náhoda - letošní slavíčci jsou ohromně veselá a pohodová skupinka dětí a mladých lidí, na zkouškách byli ohromní, zábavní a bezprostřední, až jsem si říkal, jestli je to normální. Velký dík patří i rodičům, kteří přispěli k pohodě při zkoušení a byli povětšinou trpěliví, usměvaví a přející, což nebývalo vždy pravidlem.

Objevila se nějaká písnička, cos třeba roky neslyšel?
Pokaždé se objeví pár písniček, které jsem už roky neslyšel, znám je v malinko jiném nápěvu nebo jsou pro mě úplně nové. Regiony Uherskohradišťsko a Uherskobrodsko jsou tak velké, pestré a různorodé, že by byl zázrak a škoda zároveň, kdyby se občas neobjevila nějaká nová a neoposlouchaná věc. Rozšíří se tím do dalších let výběr a písňový repertoár, což je nesporný přínos soutěžících pro budoucnost Slavíčka a dětského zpěvu vůbec.

Co je pro starého muzikantského harcovníka na doprovázení malých talentů nejsložitější?

Najít tu přesnou míru, co písnička i její interpret snesou, kam si můžeme dovolit zajít v rozsahu, výrazu, počtu slok, ... Co ještě ten konkrétní hlásek unese a co už by mohlo být moc. A přesvědčit o tom sám sebe, že tak to bude ono. Čím starší harcovník jsem, tím niterněji a intenzivněji to prožívám.

Co tě na tom naopak nejvíc baví?

Když si všechno sedne, s děckama je pohoda, sranda a nakonec si řekneme: Jo, takto je to dobré. Pak už zbývá jen doufat, že to ve finále na pódiu klapne podle těchto představ.

autor: IVA PAŠKOVÁ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace