Topolanka slaví, slavil by i kapelník

Topolanka slaví, slavil by i kapelník
Foto: archiv  /  Ludvík Foltýn v roce 1929.
Topolná Kultura 26 / 07 / 2009

V tomto roce neslaví významné 110. výročí nepřetržité činnosti jenom dechová hudba Topolanka, ale také uplyne sto let od narození legendárního kapelníka této kapely Ludvíka Foltýna.
Oslavy se uskuteční už tuto neděli 2. srpna od 14.00 v kulturním zařízení Bůrovce. Kromě jubilantů vystoupí dechová hudba Hulíňané, Zdounečanka, Loštická Veselska a Túfaranka, která od 18.00 zahraje na taneční zábavě. Celým odpolednem provází Ivana Slabáková.
Akce je pořádána za podpory Nadace Děti - kultura - sport a Obecního úřadu Topolná.

Vzpomínka na kapelníka
Ludvík Foltýn se narodil 5. srpna 1909 v rodině muzikanta jako druhorozený syn z devíti sourozenců. V deseti letech vzal do rukou housle. Jak dorůstal, postupně se seznamoval s různými hudebními nástroji. Protože byl snaživý a učenlivý, již na vojně v Prešově okusil funkci vedoucího smyčcové kapely.
Po návratu se oženil a v roce 1935 přebral po svém otci kapelnictví, které trvalo šedesát let. V té době se jako každý mladý člověk, plný ideálů, pustil do rozšiřování kapely. Při zaměstnání v Napajedlech a Otrokovicích hrál v závodních orchestrech, sbíral zkušenosti, vzdělával se v transpozici a hlavně vyučoval po práci schopné talenty. Měl myšlenku, která ho provázela po celý život - vybudovat dechovku ponejvíce z místních odchovanců, aby si byla soběstačná. Měl vysoké požadavky na interpretaci jednotlivých nástrojů, vyžadoval absolutní disciplinu. Pod jeho vedením byl navozen přísný režim pravidelných zkoušek, což potom přineslo úspěchy doma i v zahraničí. Při koncertech v sedmdesátých a osmdesátých letech kapela čítala až 35 hráčů a to pak umožnilo hrát zajímavé a náročné poslechové skladby. V roce 1977 mu byl udělen ministerstvem kultury titul Zasloužilý pracovník kultury. Jak stoupala kvalita, zákonitě se zvyšovala popularita.
Byl zván do brněnské redakce rozhlasu a televize, dojednával vystoupení, připravoval repertoár. V přibývajících letech, v důchodu, kdy si  většina jeho spolužáků užívala zaslouženého odpočinku, bylo zjevné, že jeho aktivity nabývají ještě širšího rozměru. V té době kapela měla po více než jedno desetiletí statut Středního dechového orchestru s nejvyššími kvalifikačními přehrávkami a to jí pak umožňovalo zúčastňovat se národních přehlídek, festivalů a soutěží u nás i v zahraničí.
V roce 1990 byla jeho práce zúročena na Mezinárodní soutěžní přehlídce v Brně, kde se mu podařilo s Topolankou umístit ve Zlatém pásmu a získal Zlatý pohár. Čas od času se sice přihlásily menší či větší zdravotní potíže, které léčil lékař, ale hudba jakoby zázrakem uzdravala.
V roce 1993 ztratil manželku Marii, ve které měl velkou oporu a pochopení pro uskutečňování svých celoživotních cílů a ideálů. Ještě nakrátko se věnoval kapelničení, ale zanedlouho předal tuto funkci s mnohokrát vysloveným přáním, aby lidová hudebnost z tohoto kraje a naší obce nezmizela. Přicházel i nadále do zkoušek na Starou školu. Po poslechu skladby, která byla právě na pořadu, citlivě poradil, prohodil pár vlídných slov a v tichosti odešel.
Ano - v tichosti nám odešel, pondělního rána 8. 12. 2002, až nás to mnohé překvapilo. Odešel a nám všem zůstala pěkná vzpomínka a mladým velký muzikantský vzor.
Pane kapelníku! Děkuji Vám za Váš upřímný vztah k rodině, spoluhráčům, muzikantům z širokého okolí a patriotismus k obci Topolné. Děkuji Vám, že jste nás naučil lásce k hudbě, poslouchat a vnímat ji, za Vaši shovívavost, trpělivost a laskavost, kterou jste projevil mnoha  muzikantům.

autor: FRANTIŠEK SAMSOUNEK

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace