Diváci už netrpělivě vyhlížejí další premiéru - a dočkají se v sobotu. A už nyní je jasné, že se tentokrát budou smát na celé kolo. Čeká je totiž premiéra bláznivé komedie britského dramatika Joa Ortona Klíčovou dírkou v režii Lukáše Kopeckého. Ta se odehrává na půdě psychiatrické léčebny a diváky baví už od konce 60. let, kdy měla premiéru v Londýně.

„Chtěli jsme našim divákům k 80. výročí divadla nabídnout pořádný odvaz, divokou podívanou, při níž by si herci zase mohli pořádně zařádit. A tak jsem neváhal a nasadil Klíčovku, tedy komedii Klíčovou dírkou, kterou jsem si poměrně dlouho nosil v úvahách,“ vysvětluje umělecký šéf a režisér Lukáš Kopecký.

Scénu pro komedii Klíčovou dírkou vytvořil Pavel Borák, kostýmy Linda Holubová a hudbu Mario Buzzi. Divadelníci využili překlad Michaela Žantovského. Vstupenky na premiéru a první reprízy jsou k dispozici na webu a v pokladně Slováckého divadla.

O čem je novinka

Na začátku této bláznivé podívané je zdánlivě standardní pracovní pohovor mezi psychiatrem doktorem Prenticem a kandidátkou na pozici asistentky, slečnou Barcleyovou. On se tváří profesionálně a ona cudně, když se však objeví manželka paní Prenticeová, je žadatelka o místo už téměř nahá. Doktor se svoje svůdnické manévry snaží zamaskovat, slečnu Barcleyovou ukryje a později ji v mužském převleku vydává za hotelového zřízence. Skutečný hotelový zřízenec Nicholas Beckett, milenec paní Prenticeové, se do děje vmíchá taky, ale většinou převlečený za ženu. Demaskování popohání doktor Rance, který na klinice doktora Prentice zrovna provádí inspekci, a poté i ruka zákona seržant Match. Po značné konzumaci alkoholu dojde i na střelbu a střelná zranění, ale happy end přesto přijde. A je stejně divoký jako celý předchozí sled šílených, zoufalých a hlavně neúspěšných pokusů, jak ožehavou situaci zachránit anebo se z ní alespoň nezbláznit.

Kdo je žena a kdo muž?

Bláznivé divadelní komedie si často pohrávají se situacemi, kdy ženy hrají muže a muži ženy. A to je případ i veleúspěšné komedie Klíčovou dírkou.

„Joe Orton je klasik britské komediální dramatiky a jeho hry stojí jak na bláznivých situacích, tak na vytříbeném jazykovém humoru. Zároveň to byl ve své době provokatér, který rád překračoval různá tabu, co se na jevišti může a nemůže zobrazovat, nebo o čem je vůbec vhodné ve společnosti mluvit. Chceme naše diváky především pobavit a rozesmát, ale zároveň i trochu provokovat.  Rozhodli jsme se tedy - navzdory tomu, že Klíčovou dírkou se na českých jevištích objevuje poměrně často - pro neobvyklé, originální řešení. Klíčovou dírkou je převleková komedie a s tématy, kdo je žena a kdo muž, si Orton pohrával už v šedesátých letech velmi otevřeně,“ vysvětluje dramaturgyně novinky Jitka Šotkovská.

V novince se tak objeví řada oblíbených hereckých tváří, jako jsou Jiří Hejcman, Tereza Novotná, Kateřina Michejdová, Jakub Zelinka, Lukáš Matěj nebo Daniel Gajdoš. Jen jim připadl neobvyklý a náročný úkol ztvárnit postavy opačného pohlaví.

„Vyhrál jsem malá prsa,“ směje se Jakub Zelinka

Když se herec Jakub Zelinka dozvěděl, že bude hrát ženu, zachoval stoický klid. „Přijal jsem to jako další výzvu, těšil se a stále těším,“ usmívá se. A poctivě hledá způsob, jak ženu ztvárnit co nejvěrněji. „Jaké je to být ženou, to samozřejmě nevím a vědět nemůžu. Zkrátka to musím udělat. Samozřejmě se s kolegy vzájemně hlídáme, občas se na něco zeptám kolegyň. Zatím se snažím spíš jemně nacítit situace ženskou optikou,“ dodává s úsměvem.

Stejně jako ostatní mužští kolegové v Klíčové dírce bude mít Jakub i kostým, který má co nejvěrněji představovat ženu, a to včetně vycpávek na patřičných místech. „Upřímně mě překvapilo, jak těžká je například spodní část kostýmu, tedy zadek. Ale na druhou stanu jsem naštěstí vyhrál malá prsa,“ směje se. „Diváci se můžou těšit na ochutnávku šílenství a troufnu si říct na něco, co ještě skutečně neviděl a ani si nemysleli, že někdy uvidí,“ uzavírá Jakub Zelinka.

Anketa DOBRÉHO DNE:
Kdy jste se naposledy cítili jako blázen?

Bláznivá komedie Klíčovou dírkou se odehrává v prostředí psychiatrické léčebny, což nahrává mnoha vtipným a divácky vděčným situacím. A kdy se jako blázni naposledy cítili tvůrci komedie?

Tereza Novotná (doktor Prentice): „Přesně načasovaná otázka. Teď… teď… teď…“

 Jakub Zelinka (Geraldine Barkleyová): „Myslím si, že v dnešní době není úplně náročný úkol cítit se jako blázen… Za mě zaručený způsob, jak nahlédnout šílenství, je pustit si prakticky kdykoliv zprávy. Kombinace domácích a světových zpráv je za mě zlatý důl. Komické, děsivé… šílené.“

 Lukáš Matěj (paní Prenticeová): „Jako blázen si připadám pořád, mám dvě malé děti. To starší z nich pořád mluví, dokonce i ze spaní! A pak ještě tehdy, když si něco někam odložím a manželka to někam jinam schová.“

 Kateřina Michejdová (Nicholas Beckett): „Pravděpodobně během prvních čtených zkoušek téhle hry. Stalo se, že jsme s Kubou Zelinkou začali řešit konkrétní situaci a hlavně kostýmy, kdo má na sobě čí oblečení a kdo je za koho v tu danou chvíli převlečený, a nemohli jsme se dohodnout. Chyba byla na mé straně, ale než mi to došlo, připadala jsem si jako blázen, kterého nikdo nechápe.“

Jiří Hejcman (doktorka Ranceová): „V mém případě by otázka měla znít: Kdy naposledy jste se necítil jako blázen?“

 Daniel Gajdoš (seržantka Matchová): „Jsem strašně zapomnětlivý a spoustu věcí, například po jejich odsouhlasení, vypustím. Když se pak dozvím, že o dané věci vím, a dokonce jsem se k ní i vyjádřil, cítím se hodně jako blázen. Navíc spoustu času trávím ve svém světě, a tak se pravidelně přistihuji, jak si například v obchodě nejen opakuju texty, ale zároveň u toho mimoděk, avšak o to vášnivěji, gestikuluji. Při pohledu na lidi kolem, kteří mě pozorují, není šance, abych se jako blázen necítil. Suma sumárum - furt!“