Vánoční obrázky podle mnicha Kristiána

Vánoční obrázky podle mnicha Kristiána
Foto: pas  /  František Malík se svým výtvorem.
Břestek Kultura 23 / 12 / 2008

František Malík do dřeva vepsal starou vánoční píseň, kterou objevil při pátrání po hanácké hodové zavádce

O tom, že je František Malík zapáleným břesteckým patriotem, se ví už široko daleko. Patří k těm nadšencům, kteří se o historii svého rodiště chtějí dozvědět co nejvíce, ba co víc, své poznatky pak zpracuje a předává mladším generacím. Vydal několik knih, zasloužil se o mnoho obnovených tradic, které se v Břestku ujaly a dodnes udržují. Jedním z Františkových počinů je i zhmotnění vánoční písně, ke které se dostal čirou náhodou. „V roce 1995 jsem začal pátrat po původu tance Hanácká, etnografické lahůdce, kterou je sólo stárků břesteckých hodů, zavádkový tanec, který se tady dochoval asi z poloviny 19. století. Navštívil jsem při tom spoustu lidí včetně známé etnografky Zdeňky Jelínkové, která mě odkázala na hudebního vědce Jana Trojana, o hanácké hudbě napsal spoustu článků,“ popisuje zajímavý začátek příběhu o vánoční písni.

Náhoda pomohla k vánoční písni
U Jana Trojana totiž mimo informací týkajících se tance Hanácká natrefil také na zmínku o koledě Ad Wellehrad sub Buchlow - K Velehradu pod Buchlov - autora Kristiána Gottfrieda Hirschmentzela, cisterciáckého mnicha působícího na Velehradě, který v roce 1698 příběh o Ježíškovi vložil do latinské vánoční písně zasazené do romantické krajiny pod Buchlovem. „Při zmínce o Velehradu a Buchlovu jsem se jako správný patriot úplně rozdychtil po dalších informacích,“ vzpomíná František, jenž vánoční píseň o dvanácti slokách vypátral a už třináct let ji s malým sborem, který řídí velehradský Tonda Gajdoš, trojhlasně zpívají u vánočního stromu.
Vánoční píseň vepsal do dřeva
Tato píseň jej inspirovala k dalšímu počinu. Zhmotnil ji ve vyřezávaném příběhu, který nazval Vánoční obrázky podle mnicha Kristiána. Na trojboké hranoly namaloval tři obrazy, které se řetězovým převodem otáčejí klikou. Každým otočením se hranoly přemění v jiný obraz. „Píseň pojednává o andělu, jenž se svým sborem oznamuje narození Ježíška velehradskému bačovi a chase. Vyzývá je, aby se mu šli do Betléma poklonit, obdarovat jej a zazpívat mu. Potom mají za Ježíškem poslat i buchlovského baču. Až se vrátí zpátky, velehradskou pustinu promění v krajinu,“ vysvětluje děj obrázků František Malík, který nápad na vznik tohoto dílka nosil v hlavě celých třináct let. „Hranoly jsem měl na půdě nachystané pěkně dlouho. Doma už nadávali, že to dříví na půdě zavazí, abych jej spálil. Já však doufal, že obrázky jednou přece jen dokončím, a jsem rád, že jsem se do toho pustil - snad udělám radost o každých Vánocích všem dětem, které si půjdou otočit klikou,“ usmívá se autor. „Nemám absolutně žádné výtvarné nadání, postavičky jsem se snažil vyřezat a namalovat podle obrázků, pohádek a fotografií.“
Andílci s krojovanými v Betlémě
První obrázek znázorňuje andělský sbor a chasu se stádečkem někde na Novém Dvoře u Chabaní. Druhý zachycuje betlémskou krajinu se svatou rodinou, které se přišli poklonit tři králové, dívenka se stromečkem, pastýř s jehňátkem, břestecká dívka s vařenými trnkami, břestecký chlapec se slivovicí, tupeská malérečka s hrnčířem - všichni v krojích - a břestecký pokrývač s pinklem na zádech... Na posledním vyobrazení najdete přeměnu velehradské pustiny všedním životem, udržováním zvykosloví, tradic apod. Všechny obrázky budou postupně doplňovány, dnešní podobu děti uvidí při Vánočním zpívání v Břestku už zítra, 23. prosince 2008.

autor: IVA TYMROVÁ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace