Dny lidí dobré vůle připomenou vydání pastýřského listu

Dny lidí dobré vůle připomenou vydání pastýřského listu
Foto: archiv
Velehrad Kultura 04 / 07 / 2024

Každoročně je program velehradských oslav provázen ústředním tématem, kterým bývá významné výročí daného roku. Letos uplyne 75 let od zveřejnění pastýřského listu „Hlas československých biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky“, který byl přijat československými biskupy na tajné konferenci 15. června 1949 v Praze. Tento list se stal spouštěcím mechanismem k zahájení pronásledování katolické církve a omezení svobody v naší zemi.

„Důsledkem vydání pastýřského listu byly nejen výslechy, věznění a internace biskupů, kněží a laiků, ale také omezení svobody všech občanů v naší vlasti, zvláště práva rodiny na výchovu dětí, svobodné křesťanské výchovy ve školách, právo na shromažďování ve svobodných sdruženích a potřebný počet církevních škol,“ uvedl tajemník Dnů lidí dobré vůle Josef Kořenek.

Prorocký hlas biskupů varoval před plíživým omezováním svobody ve společnosti a před rozdělením církve. „Je to hlas, který je aktuální i v dnešní době,“ dodal Kořenek. Následné pronásledování komunisty mělo za následek jen v Moravské církevní provincii smrt 33 kněží, kteří obětovali svůj život za svobodný život v naší vlasti a svobodu církve.

Výstava: Nezapomínejme na zločiny komunismu   

Cílem výstavy je připomenout události kolem vydání pastýřského listu v roce 1949, které se stalo spouštěcím mechanismem k zahájení pronásledování katolické církve a omezení svobody v naší zemi.

Výstavu tvoří několik samostatných solitérů (plastik), které jsou vytvořené kombinací různých technik. Podstava vznikla litím betonu do přípravné formy (představuje komunistické vězení). Tato podstava, která drží samotnou plastiku, je symbolem zabitých a umučených duchovních. Autor Ing. arch. Václav Hájek pracoval s 3D tiskem, povrchově upraveným pomocí stěrkového tmelu a různých dalších přidaných struktur.

Výstava a jedinečné puzzle pro Rudolfa Jana

Letos si připomínáme 205. výročí jmenování Rudolfa Jana olomouckým arcibiskupem. U té příležitosti můžete na Velehradě zhlédnout výstavu a obdivovat jedinečné puzzle v nadživotní velikosti, které vzniklo na počest tohoto významného muže našich dějin.

Kdo byl Rudolf Jan?

Třetí olomoucký arcibiskup Rudolf Jan (1788-1831) byl členem habsbursko-lotrinského rodu. Jako vnuk královny Marie Terezie. A syn císaře a krále Leopolda II. byl od narození arcivévodou rakouským, královským princem uherským a českým. V čele olomoucké arcidiecéze stanul ve svých 31 letech. Během následujících 12 let se zasloužil o znovuobnovení činnosti olomoucké univerzity, zlepšení kvality vzdělání v kněžském semináři i rozvoj českého jazyka a literatury. Pořádal veřejné hudební koncerty, podpořil vznik hutě ve Vítkovicích nebo olomouckých městských parků.

Ostatky kardinála a arcibiskupa Rudolfa Jana byly v roce 1831 pochovány do císařské hrobky kláštera kapucínů ve Vídni, jeho srdce však převezli do Olomouce a slavnostně uložili ve zdejším dómu. Stalo se tak na základě osobního přání zesnulého a se souhlasem jeho staršího bratra, císaře Františka I.

autor: Monika Babincová

Tagy článku

TOPlist