Výstava přibližuje největší zlo na lidech

Výstava přibližuje největší zlo na lidech
Foto: Pavel Princ  /  Histrorik Pavel Portl při instalaci výstavy o věznici
Uherské Hradiště Kultura 25 / 04 / 2017

Držel jsem v rukou oprátku z pankrácké věznice, říká Pavel Portl

Ve čtvrtek 27. dubna v 17.00 bude v prostorách podkroví Reduty otevřena nová stálá expozice věnovaná dějinám věznice v Uherském Hradišti. „Tato výstava otvírá pohled do nechvalně známé minulosti, která je jizvou na tváři města Uherské Hradiště,“ říká Pavel Portl, historik Slováckého muzea. Vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, spolku Memoria a Klubu kultury v Uherském Hradišti. Jejími autory jsou Pavel Portl a Anna Stránská z Memorie. Originální vizuální podobu výstavním panelům vtiskla Zuzana Skopalová. „Panelová expozice zprostředkuje pohled na život za mřížemi a osudy vězněných. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout i prostřednictvím video dokumentu, který vznikl na podzim roku 2016. V podkresu záběrů dokument doplňují audionahrávky, které jsou živým svědectvím několika vězňů. Natočený dokument doplní i aktuální rozhovor s Annou Honovou z Uherského Brodu, která byla vězněna v letech 1950-1952,“ představil Pavel Portl základní informace o výstavě.
      
Proč by měli návštěvníci na výstavu zajít?

Myslím, že spousta lidí nemá představu, jak se komunistický režim choval v 50. letech. Výstava přibližuje asi to největší zlo - zavírání nevinných lidí na mnoho let do kriminálu, jejich ponižování a kruté zacházení s nimi. Není to zase tak dávno, abychom mohli toto období vnímat jako cosi vzdáleného, co nemá se současností nic společného. Stále je to memento, na které bychom neměli zapomínat, a především bychom neměli brát demokracii jako samozřejmost.

Jak ti bylo při probírání fotek a poslouchání autentických nahrávek?
Vše, co souvisí s tímto tématem, je silné. Bohužel ne v dobrém slova smyslu. Když jsem připravoval první výstavu o věznici, která se uskutečnila v roce 2013 ve Slováckém muzeu, mluvil jsem s některými bývalými vězni a bylo to velmi emocionální. Při instalaci jsem měl v rukou oprátku z pankrácké věznice. Poslouchal jsem rozhovory s vězni, kteří vyprávěli, jak do nich při výsleších pouštěli elektrický proud. A pak jsem četl, jak (ne)probíhal soud s Hlavačkou a Grebeníčkem. Teď jsem se všemi materiály znovu probíral a pocity jsou stejné - nic pozitivního.

Narazil jsi na něco, co tě opravdu „dostalo“?

Dostal mě příběh Františka Morbicera, kterého zatkla Státní bezpečnost za roznášení letáků v Hvozdné a Štípě u Zlína. Bylo mu teprve 15 let a byl odsouzen na jeden rok. To je přece šílené. Taky mě dostalo setkání s Miroslavem Pištěkem, který chtěl udělat dojem na jednu holku a z legrace řekl, že spáchá atentát na Zápotockého. Dostal za to šest let, která strávil v lágrech. A on mně o tom vyprávěl s humorem - jak dostávali dobrý salám, jak se tam naučil malovat nebo jak se líbal s příslušnicí vězeňské stráže.  

Myslíš, že by dnešní lidi byli schopni a ochotni bojovat za svobodu tak, že by se nechali věznit a mnohdy i popravit? 
Myslím, že i dnes by lidé bojovali proti totalitě, stejně jako bojovali v kterékoliv jiné době. Dobrá zpráva je, že nemusí. A také se nebojí protestovat, když cítí, že je něco špatně - ať už vyvěsí červené megatrenýrky na Hrad, nebo cokoliv jiného. 
 

autor: IVA PAŠKOVÁ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace