Změní vám přednáška Ladislava Špačka život?

Změní vám přednáška Ladislava Špačka život?
Foto: promo Ladislav Špaček
Uherské Hradiště Kultura 22 / 09 / 2021

Pořady Ladislava Špačka, propagátora etikety a dlouholetého mluvčího prezidenta Václav a Havla, spisovatele i novináře, jsou velmi vtipné a poučné, o čemž se můžete přesvědčit prostřednictvím pořadu O etiketě vesele i vážně v pátek 24. září od 18.00 v kině Hvězda.

O etiketě vesele i vážně, tentokrát o rodině

Na večer ve společnosti Ladislava Špačka budete dlouho vzpomínat. Možná vám změní život!

Pod etiketou si lidé představují archaicky škrobené chování. Jak ve zkratce vypadá etiketa současnosti? Nebo její nejhlavnější body…

Máte pravdu, hodně lidí si pod pojmem etiketa představuje muže ve fracích a dámy v dlouhých róbách. Neuvědomují si, že etiketa je jen jiný výraz pro slušné chování, laskavost a ohleduplnost, které nás mají provázet celý den. Etiketu uplatňujeme doma, na ulici, v autě, v restauraci, ve škole, v zaměstnání.

Jiří Guth-Jarkovský tvrdil, že slušnost je člověku vrozená a zdvořilosti se musí učit. Kolik procent lidí má chuť se učit zdvořilosti? V jaké věkové skupině je největší zájem?

Správně citujete Jiřího Gutha-Jarkovského. Slušnost by měla být samozřejmá i pro toho, kdo nebyl na žádné přednášce ani nečetl žádnou knihu o etiketě, ale rodiče ho vybavili základními návyky, jak se chovat mezi lidmi. Vždyť před padesáti nebo sto lety žádné přednášky o etiketě nebyly, a přesto rodiče vychovávali svoje děti k lásce ostatním lidem, ke slušnosti a respektu k dospělým. Zdvořilost je vyšší stupeň, ten je pro ty, kteří chtějí vědět víc, pro ty je určena moje večerní přednáška. Jsem rád, že na moje přednášky lidé chodí, kupují si lístky, věnují večer etiketě, to je přece úžasný pokrok oproti dřívějším letům. Je překvapivé, kolik mladých lidí na moje přednášky chodí, vidím před sebou průřez všemi věkovými skupinami.

Tématem pořadu v kině Hvězda je rodinná etiketa - jak vnímáte současnou rodinu, když se každé druhé manželství rozvádí?

Žijeme jinak, než žily předchozí generace. Dříve lidé strávili celý život na jednom místě, v rodném městě, na rodném statku, maximálně v jedné zemi. Globalizace a sjednocená Evropa spojuje národy, umožňuje našim dětem studovat v Barceloně nebo Manchesteru, každý z nás může pracovat v Portugalsku nebo Holandsku. To samo o sobě vede k oslabování rodinných vazeb. Rozpadá se i třígenerační rodina, zatímco dříve bylo samozřejmé, že o staré rodiče se starají děti a vnoučata, dnes je suplují sociální služby, domovy důchodců a pečovatelské organizace. Ženy jsou emancipované, ekonomicky nezávislé na mužích, proto je tak snadné manželství ukončit a rozejít se. S tím nic nenaděláme, staré časy se nevrátí. Měli bychom dbát o to, aby naše rodina fungovala i přes všechny nástrahy, které ji rozdělují a oslabují. Od útlého věku bychom měli děti vést k lásce k rodičům a prarodičům. Ale ne tak, že budeme mentorovat a napomínat je, kdepak, sami musíme být příkladem. Nejsilnějším výchovným nástrojem je nápodoba, budeme-li se my, dospělí, k sobě chovat hezky, děti to budou považovat za samozřejmost.

Nemyslíte, že přílišná liberální výchova bez hranic, která je v současnosti „trendy“, zabíjí výchovu samotnou?

Ano, děti potřebují řád, přehlednou a srozumitelnou strukturu dne, vztahů, zvyklostí, všech činností. Malé dítě má zažité rituály - najíst se, vykoupat a pak jít spát. Tento řád v nich vyvolává pocit jistoty, věci jsou na svém místě, rodiče jsou se mnou a vím, co se se mnou děje. Odtud plyne pocit bezpečí, který dítě potřebuje ke zdravému vývoji. Potřebuje vidět své rodiče nablízku, jak se usmívají a hovoří s ním, dítě postřehne, jak tatínek maminku pohladí, dá jí pusu za dobrou večeři a poděkuje jí. To je cesta k výchově šťastného a vyrovnaného člověka. Ponechávat dítěti svobodu v rozhodování můžeme tehdy, kdy s ní dítě už umí naložit, kdy už má vypěstován pocit odpovědnosti za své činy a svá rozhodnutí. Pak je budování samostatnosti důležité, aby se mladý jedinec ve světě uplatnil. A nebojme se trochu riskovat, umetat mladému člověku cestičky životem se mu může vymstít - nebude umět řešit problémy, konflikty, stresy, všechno ho srazí na dno. Jak říkával Winston Churchill: "Mladý muž, který nedostal pár do nosu, to v životě daleko nedotáhne.“

Nemáte pocit, že dnes spíše než slušnost a zdvořilost rozhodují ostré lokty, lobbing, intriky a známosti?

Ne, nemám. Tyhle praktiky nejsou dnešní, byly známy od starověkého Říma a ani za tři tisíce let jsme je nevymýtili, tak jako nikdo nevymýtí korupci nebo prostituci, ale nepřevažují. Mnozí lidé se na ně vymlouvají, aby si nemuseli přiznat svoje neúspěchy - neměl jsem známé na příslušných místech, proto se mi podnikání nedařilo. Vím o spoustě slušných lidí, kteří by se nikdy nesnížili k podpásovým praktikám, a jsou úspěšní a pro svoji slušnost i oblíbení. Nejhorší je, když budeme radit mladému člověku, že ostré lokty jsou jedinou metodou jak uspět. V byznysu dnes vidím mnoho mladých talentovaných a chytrých lidí, kteří vytvořili firmy úspěšné na světových trzích, a to bez korupce, intrik a známostí.

A jak se díváte na současné postavení mužů? Říká se, že muži prožívají krizi, jsou zženštilí a hledají své postavení ve společnosti. Jsou dnes gentlemani v módě?

Jeden veselý citát: Neznám žádné povolání, ve kterém by si muži udrželi dosavadní převahu, snad kromě vaření a dámské módy (Frederick Birkenhead). Mužská převaha prakticky ve všech oborech je dávno a nenávratně pryč. Ženy létají do kosmu, pilotují nadzvuková letadla, jsou policistkami, vojákyněmi, ředitelkami nadnárodních společností se statisíci zaměstnanců, vedou globální instituce, jsou prezidentkami, už dávno dobyly severní i jižní pól. Co těm mužům zbývá? Muži ztratili ten dávný reflex chránit ženu, rozhodovat za ni, bojovat o ni, to si všechno ženy už obstarají samy. Přesto nám mužům ještě něco zbývá: Získávat si přízeň ženy svou galantností, laskavostí a pozorností, to ženy milují. Řečem o tom, že ženy už nechtějí pomáhat do kabátu, otevírat dveře nebo přisunovat židli, nevěřím. Každá normální žena je ráda, když jí muž pomůže do kabátu a usadí ji v restauraci vedle sebe. V Americe jsem otevřel dveře stovkám žen a všechny se na mne usmály a poděkovaly mi. Gentlemani jsou stále v kurzu, pánové, nevzdávejte to. Dobře oblečený a čistě upravený muž, s vrozenou elegancí a slušným chováním nikdy nevymře.

autor: Iva Pašková

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace