Znám svoje kvality, proto mám v kapele jen ty nejlepší

Znám svoje kvality, proto mám v kapele jen ty nejlepší
Foto: archiv JFB
Slovácko Kultura 29 / 01 / 2021

Jarek Filgas, valašský synek z Prlova známý jako frontman uherskohradišťské Argema a zlínského Premieru, se v roce 2018 obklopil rockovými muzikanty, s kterými během své hudební kariéry hrával v různých kapelách, a dal tak sbohem hraní po barech a kulturácích na halfplayback.
Loňský rok se nesl ve znamení zkoušení, skládání a nahrávání. Přesto se osazenstvo Jarek Filgas Bandu do nahrávacího studia vrací, aby dotočilo novou desku, o které frontman mluví jako o debutu.

Jarku, zpíváš s různými kapelami přes třicet let. Proč mluvíš o nové desce jako o debutu?

To je jednoduché.  Tahle deska vyjde pod hlavičkou Jarek Filgas Band, nejde tedy o mou další sólovku, ale o regulérní album celý kapely. A protože žádný jiný album pod tímto názvem nikdy nevyšlo, jde tím pádem o debut. Takže padesátníci na startu! (smích)

Album jste natáčeli vloni na podzim, ale máte natočenu jen část. Ovlivnila ho nějak pandemie koronaviru?

Do toho natáčení mě dokopal náš nový manager Martin Mitva Lukeš, bývalý manager Aleše Brichty, když jsme se vloni domluvili na spolupráci. Říkal jsem mu, že mám materiál na novou desku ze tří čtvrtin hotový a že bych chtěl, aby v roce mých padesátin vyšla celá deska. A on, že není nač čekat, ať ty hotové věci nazkoušíme a jdeme točit. Nakonec jsme tedy udělali šest písní na hotovo a teď koncem zimy pojedeme dotočit tu druhou půlku. Pandemie měla jeden jediný vliv. Jelikož se nevystupuje živě, bylo víc času na studio.

Vracíte se zpět do Mercury studia?

Ano, protože je to skvělé studio. Luxusně vybavený a v osobě Romana Mashi Šandora jsem našel absolutního profíka, který to prostě umí. Konečně slyším svůj hlas tak, jak jsem si vždycky přál, a i kluci z Bandu byli nadmíru spokojeni, tak není důvod přemýšlet o změně. I když je to sakramentsky drahé, ale jak se říká: Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levný věci.

Deska je hotova z poloviny, přesto už je venku klip k prvnímu singlu. Přiblížíš nám ho?

Jde o videoklip k písni Možná se rouhám. Záběry z nahrávacího studia do něj hned od prvního dne nabral kameraman Daniel Camera a pak už jsme jen dotočili prostřihy se Soňou a finální záběry, kde se rouhám s holkami v baru. Konečný střih udělal David Beránek a v klipu si zahrály moje kámošky a roli barmana si střihl fotbalista Horst Siegl. On ortodoxní sparťan a já zarytý slávista už odmalička, a přesto jsme, troufám si říct, skvělí kámoši!

Z nových kousků je víc cítit silnější rockový nádech než čistokrevný popový sound. Co se stalo?

Návrat ke kořenům. S klukama z kapely jsme se bavili o tom, že to tak chceme, jsme všichni rockeři a leze to z nás tak nějak samo. Navíc spousta kapel od podobného soundu uhnula někam jinam a melodická rocková píseň tu bude mít vždycky své posluchače. Na druhou stranu ale na albu budou i písně v jemnějším hávu, v jedné pomalejší  s názvem Vyznání máme i smyčcovej orchestr a sólo na saxofon.

Podle názvu kapely desku bereš jako další korálek tvého sólového projektu. Nebo ti na tvých cestách s kytarou a mikrofonem chyběla rocková kapela v zádech?

Spíš to druhý, já si po odchodu z Argemy v roce 2010 chtěl trochu odpočinout od kapely, začal jsem vystupovat sám na halfplayback a ono se to nějak rozjelo a trvalo to osm let. Ale začaly mi chybět velká pódia, navíc přicházely nabídky od pořadatelů a odtud už byl jen krůček k tomu postavit band.

S kolegy hudebníky ses potkal pokaždé v jiné kapele. Podle jakého klíče sis band skládal?

Tady musí skromnost stranou. (smích).  Znám svoje kvality a chtěl jsem proto do kapely jen to nejlepší. Přesně jsem věděl, za kým půjdu, a rád bych řekl, že ani jeden z kluků nad nabídkou neváhal. Jsou to mistři svých nástrojů a sedíme si i lidsky. Co víc si přát? V téhle sestavě jedeme třetí rok.

 Zapojili se kolegové i skladatelsky, nebo celá deska je z tvojí dílny?

Zatím jsme natočili jen moje autorské věci, ale teď, v druhé polovině nahrávání, už přijdou na řadu i pecky od kluků. Kytarista Mirek Junák má skvělý nový vypalovačky a klávesák Adam Titz, který dělal spoustu věcí i na mých sólovkách, má taky něco připraveno. Výsledek by proto měl být logicky daleko pestřejší.

Kdy hodláš desku vydat? Nebo už sis plácl s nějakým vydavatelstvím?

Deska vyjde ještě před létem, kdy se, doufám, začne už zase hrát a my ji tak můžeme i naživo představit našim posluchačům. Vydavatelství ještě řešíme, rozsekneme to po dotočení již zmiňovaný druhý půlky alba.

Nová alba vždy následují křtiny a turné. Jakmile skončí humbuk kolem covidu, máte v plánu i tuto posloupnost?

Určitě ano. Navíc, jak jsem zmiňoval, v září mi bude padesát, tak je možný, že to všechno spojíme v jeden velký rockový večírek. Tedy pokud se toho dožijeme a jak říkáš, skončí ten humbuk s epidemií. Myslím, že už by bylo načase!

Když už vyrazíte hrát, ukážete se také na Slovácku? Sólová dráha tě přeci jen odvála z Moravy do Prahy. Vracíš se aspoň do krajiny svého mládí?

To bych samozřejmě strašně rád, pořád tu mám spoustu fanoušků. Lidi mi píšou, ptají se, kdy konečně přijedeme. Ale záleží to na pořadatelích akcí, nějaký nabídky už probíhají, tak věřím, že co nejdřív něco klapne. Jinak na rodnou hroudu se vracím většinou při cestách na nebo z vystoupení na Moravě, ale snažím se dvakrát třikrát do roka přijet i soukromě, přítelkyně pochází taky z Valašska, tak objedeme rodiny, známý a ochutnáme nějakou tu slivovičku.

autor: Pavel PAŠKA

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace