Přijďte v pondělí 20. února do Kina Napajeda na situační portrét frontmana skupiny Elán Jožo Ráže za přítomnosti režiséra a scénaristy, rodáka z Uherského Hradiště, Jana Gogoly mladšího. Autora např. portrétů fotbalisty Antonína Panenky a rockera Oldy Říhy z Katapultu.

Tři otázky pro režiséra  

Jaký je však uvnitř, to se snažil zjistit Jan Gogola ml., pod jehož režijním vedením 10 let vznikal netradiční situační dokuportrét, který bude v úterý 17. ledna v 19.00 hostem premiérové projekce v uherskohradišťském kině Hvězda,

Honzo, zaskočil vás něčím Jožo?

Často, a to i v našem situačním portrétu přítomnými nečekanými reakcemi. Ale do filmu se nedostaly třeba záběry z několikerých Jožových narozenin, na kterých mě překvapila absence celebrit. Mezi desítkami lidí - od automechanika přes doktora po trenéra boxu - tam byly tak tři. Zase z jiné strany se tak projevila Jožova potřeba žít si život po svém. No a vedle toho pak tento obyčejný Jožo, což byl původní název filmu, na jednu moji repliku spontánně zafilozofuje větou, že čas existuje pouze jako okamžik. A že on je v tu samou chvíli spermií a stárnoucím mužem. Vtipně vyjádřená vteřina věčnosti.    

Příprava filmu trvala deset let  - byl nějaký okamžik, kdy jste chtěl jít od toho?

Při jedné cestě z bratislavského natáčení jsem po celou dobu v autě na štáb nepromluvil. Bylo to po našem politickém minutí se s Jožem, kdy jsem byl přemožený skepsí z toho, jestli se k sobě dokážeme ještě přiblížit. Tyto naše různice až střety ostatně prochází filmem průběžně. 

Inspiroval vás něčím „věčný“ Jožo natolik, že na něj často v nějaké souvislosti myslíte?

Například výrokem, že Bůh si naším prostřednictvím možná řeší nějaký svůj problém. To mě dostalo. Že ta nadosobní instance, které můžeme říkat třeba Bůh, může být i nejistá a že potřebuje od nás helfnout. Že je třeba v tom pána Boha nenechat samotného.