Bez reklamních triků litr za 14 korun

Bez reklamních triků litr za 14 korun
Foto: pri  /  Zemědělec Petr Šobáň.
Veletiny, Vlčnov Podnikání 11 / 03 / 2010

Petr Šobáň: Lidé by měli být víc patrioti a koupí podporovat domácí produkci i přes její vyšší cenu

Je velmi těžké pochopit a ještě těžší vysvětlit všechny aspekty a okolnosti, se kterými se při své práci setkává zemědělec. Sám jsem se, nejen díky tomuto setkání, dozvěděl již poměrně dost, ale domnívám se, že tento článek nastíní pouze jedno procento z celkového pohledu na tuto profesi. Je totiž příliš komplikovaná a složitá. Provázaná s chutí po ekonomických ziscích a bezohledností mocných, odkázaná na rozmanité chování přírody, vyžaduje stoprocentní nasazení v práci po celý rok atd. Prostě příliš mnoho aspektů, aby to dokázal popsat pouze jeden článek. Snad alespoň ono procento povede k možnému uvědomění si důležitosti této práce pro nás všechny. Společnost totiž pomalu, ale jistě přestává vnímat rizika a úskalí celého fungování zemědělské výroby, která jsou zřetelná až při hlubším zkoumání.
Za neobvyklých podmínek, teploměr v autě ukazuje -14 °C, vyrážím směr Vlčnov za Petrem Šobáněm, který se od roku 1989 pohybuje v zemědělství a obhospodařuje 100 ha polností. Všude ticho, klid, ve většině domů se nesvítí, vše tiše spí. Jen na konci Veletin v bývalém kravíně, kde má ustájeno své stádo, to už žije. Je 5.15.

Většina ještě spí
Když jsem vstoupil do kravína a přivítali jsme se, ihned jsem se podělil o svůj zážitek s ranním vstáváním. Budík mi pípl v půl páté. Po pěti hodinách spánku - drsné a krušné současně. První otázka byla hned po ruce, tak jsem se Petra Šobáně zeptal, kdy chodí spát, když ráno ve čtyři vstává. „Chodím spát podle situace. V deset, v jedenáct a když jdeme výjimečně na ples, tak klidně i později. Za tu dobu si zvyknete,“ říká při přípravách na dojení s úsměvem od ucha k uchu. Do kravína přijíždí na půl pátou. „Je to tu práce pro dva a než se začne dojit, musíme pod kravami vykydat hnůj. Děláme to nejen proto, abychom měli pod nohama čisto, ale také aby nedošlo k nasátí hnoje do mléčného potrubí, pokud by kráva dojičku skopla, a následnému znečištění mléka v zásobníku. A jak se hnůj vyváží? No, kolečka to nejsou. Je tady na to pás umístěný v podlaze, do kterého se jen shrabuje. Mimo kravín je přistavená vlečka a do ní se vyklápí,“ říká Šobáň v rychlosti, přehazuje přes ramena dojicí přístroje a jde na věc.

Dojička, historie

Podojit krávu, to není jen tak. „Nejdřív očistím hrubé nečistoty z vemene, odstříknu mléko do nádobky, kde vizuálně kontroluji, jestli je v pořádku. Pokud by tam byl třeba zánět mléčné žlázy, kráva by se musela podojit zvlášť. Nesmí se to smíchat s celkovou produkcí. V moderních dojírnách jsou na to senzory, které pomocí elektrické vodivosti mléka rozpoznají jeho závady. Po této kontrole struk navlhčím dezinfekční pěnou, do sucha utřu a nasadím dojicí přístroj, na každý struk zvlášť,“ prakticky ukazuje Šobáň začátek dojení.
Mléko putuje do nerezové nádrže, a to pomocí skleněného potrubí, které je rozvedeno v přední části kravína, kde jsou ustájeny dojné krávy. Těch má Šobáň v devadesátikusovém stádě třicet. Ostatní jsou telata, jalovice a dvacet býků ve výkrmu. „V celé soustavě je podtlak a pulzátorem se vytvářejí rázy, vyvolávající střídavě v pravidelných intervalech tlak a podtlak, což umožňuje vyprazdňování vemene. Když přístroj ze struků sundávám, ventilek, který na něm je, okruh přeruší a mohu ho tedy bez problému sundat. Nesmím zapomenout hmatem zkontrolovat vyprázdněnost vemene. Může se stát...,“ nedokončí Šobáň větu, protože oba dva rychle uskakujeme před náznakem kopnutí. Nic se nestalo, pokračuje proto dál.
„Abych to dokončil. Může se stát, že dojde k nedostatečnému odsátí mléka a vzniká tak větší náchylnost k zánětu mléčné žlázy. Posledním krokem je opět dezinfekce strukového kanálku, aby se zamezilo napadení bakteriemi, mikroorganismy a také působí pozitivně na kůži struku.“ K otázce bezpečnosti Šobáň poskytuje rychlé vysvětlení: „Vím, co si mohu dovolit, ale i tak musím být neustále ve střechu. Jakmile vycítím, že se krávě napíná sval, nebo zpozoruji neklidné chování, stačí ji přichytit a zůstane stát, a když by to mohlo být vážnější, prostě uhnu.“

Příprava krmení

V mezičase dojení se jeho zaměstnanec nebo některý z členů rodiny stará o přichystání krmiva. V pondělí měl přípravu na starost Šobáňův syn Petr. Celá práce probíhala venku mimo kravín při -16 °C a na Petrovi bylo vidět, že práci s traktorem má v ruce a na milimetr si dokáže poradit i s pětitunovým kolosem a šestisetkilovým balíkem vojtěškové senáže. „Na traktor jsem si připevnil výměnný nástroj s bodákem, který mi umožní, abych si přivezl balík pod střechu, kde jej rozbalím a připravím na krmení,“ říká druhý nejstarší muž z rodiny Šobáňových.
Vracím se zpět do kravína, protože už nemůžu udržet foťák v ruce, teplota dělá své. „Po prvním rozvozu krmiva (senáže) za pomoci koleček následuje míchání siláže a základní dávky šrotu. Krávy krmíme celý rok stejně a krmná dávka se skládá z vojtěškové senáže, kukuřičné siláže, sena a doplňkové směsi z kukuřice, pšenice, ječmene, sojového šrotu, minerálních látek a vitamínů. Dávkování je pro každou krávu zvlášť podle její dojivosti,“ prozrazuje Šobáň ml. recepturu.

Začíná svítat

Podojeno, poklizeno. Kravín začíná více ožívat a bučení se ozývá častěji. Přesouváme se do místnosti, kde je umístěn chladič na 2,5 tisíce litrů mléka, ve kterém se skladuje do doby, než přijedou z mlékárny na svoz. „Nynější produkce je cca 700 litrů denně, ale přijíždí k nám každý den. Kapacitu mám, jak je vidět, volnou, mohly by holky přidat,“ žertuje Šobáň a pouští se do čištění dojicích zařízení a celého potrubního systému, kterým se mléko přepravuje z kravína do chladící skladovací nádrže. „Po každém dojení se musí dojicí přístroj kartáčem očistit a celá soustava propláchnout. Napřed okruhem koluje studená voda, potom dvacet minut teplá voda s kyselým nebo zásaditým roztokem a na závěr následuje opět průplach studenou vodou,“ dodává Šobáň. Práce tu nikdy nekončí, ale posledním ranním krokem, než odjedeme natankovat do traktoru naftu, domů do Vlčnova na snídani a doplnit čerstvé mléko do automatu, je krmení mladých čtrnáctidenních telat směsí sušeného mléčného koncentrátu a vody.

Volno? Neznáme

Zjišťuji, že práce zemědělce, ještě k tomu s živočišnou výrobou, nemá konce. „Kolem osmé máme hotovo. Musíme sem přijet kolem jedenácté, stáhnout hnůj, čerstvě podestlat a pokrmit jádrem, těm nejmenším opět dát mléko. No a ve tři s dojením začínáme nanovo. Mezitím vyřizuji ostatní papírové věci, odvážíme hnůj, přivážíme krmivo. V létě jsou i další práce na poli nebo kolem statku. Najdou se i perné dny, kdy se něco pokazí, tak jako když se minulý týden porouchal pás na odstraňování hnoje. Nemůžete to nechat tak. Nejde kravám říct, ať ... Práci si najdete pokaždé, je neustále co dělat,“ zdůrazňuje Šobáň pracovní povinnosti, ale nezní to jako stěžování si.

Složitá obnova chovu

Ač se to nezdá, celý systém zemědělství je velmi křehká soustava, na kterou dopadá spousta vlivů. „Když zrušíte chov krav, tak to není, jako když zrušíte fabriku. Vesměs v podnicích, které výrobu mléka ukončily, kravíny zůstaly prázdné nebo se předělaly jen na výkrm. Nastartovat chov ve velkém je velmi těžké, pokud by se jednalo o domácnost s jednou krávou, tak by to šlo, ale jinak je na to potřeba mnoho sil a finančních prostředků,“ popisuje Šobáň jistá úskalí při rušení chovů.
Z jeho slov poznávám, že každý má svých starostí dost, a že rozhodně nejde o upřednostňování nebo zdůrazňování důležitosti právě jeho práce. „Lidé by měli být víc patrioti a koupí podporovat domácí produkci i přes její vyšší cenu. Nemusí to být pravidlo, ale většinou levné výrobky nebývají příliš kvalitní, a cokoliv koupené v zahraničí devastuje naši snahu a chuť k práci, a tím pádem ještě více zvedá náklady na vyráběnou jednotku,“ předkládá Šobáň na jednoduchém příkladu svůj pohled. A dodává: „Měli bychom držet při sobě a podporovat náš region, to je záruka naší soběstačnosti. Kdyby byla krize jakákoliv, bude alespoň co jíst.“ Nic není zadarmo, nic nevyroste hned a k tomu všemu chuť k práci není nějak in.

Práce a děti

Ano, dnes se každý ohání sociálními požadavky a právy dětí. Bylo tomu tak i dříve? „Nás rodiče, a naše rodiče ještě dřív prarodiče, vedli k práci od mala a fungovalo to. Jestliže k tomu nepřičuchne mladý, tak dvacetiletého chachara už do práce jenom tak nedonutíte. Když nebude dělat nic a pak mu řeknete dělej, to raději půjde do hospody s kumpánama. Nemyslím si, že je to pravidlo, ale přeci je lepší, když se děti k práci vedou od dětství. 
Nijak bych jim to nechtěl zprotivit, ale aby práci po mně mohly třeba jednou převzít, musí si k ní vybudovat vztah. Pak je tato práce, i když není nadvakrát finančně výhodná, alespoň baví a nebudou ji dělat z donucení nebo se znechucením. Peťa už umí všechno, snad kromě kombajnu,“ hrdě vyzvihuje Šobáň svého syna, který v úterý odjel na pozvání přátel na tři měsíce do školy až k protinožcům do Austrálie.

Když nemůže hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře
Takto by se dal vystihnout krok, který ho vedl k pořízení vlastního prodejního automatu na mléko uprostřed dědiny. „Výkupní cena je pod výrobními náklady a automat také není úplně optimálním řešením, protože  jsou s ním spojené starosti. Momentálně je to ale jisté východisko a je to výhodnější než dodávka pod výrobní cenu do mlékárny,“ vysvětluje Šobáň své rozhodnutí a doplňuje: „Lidé začínají chodit a někteří si uvědomují, že to má něco do sebe. U těch, kteří nejsou na čerstvé mléko zvyklí, se může se stát, že první litry tělo dobře nevstřebá. Je to proto, že máte žaludek s mikroflórou určitého druhu. Když tam přijde najednou naprosto odlišné mléko, než jaké koupíte v obchodech, může se stát, že vás to prožene. Nikterak to není ale překážkou, chce to jen čas, než se žaludek uzpůsobí.“
Pokud pravidelně projíždíte Vlčnovem nebo si cestu uděláte ze zvědavosti, vězte, že se zakoupením čerstvého mléka vás čeká i finanční výhoda. „Kdo si nechce kupovat nejmenované výrobky pro zdravou výživu, tak ať si koupí čerstvé mléko a bude ho mít víc, s větším obsahem potřebných látek a za podstatně méně peněz,“ láká Šobáň veřejnost k nákupu čerstvých domácích produktů a k podpoře všech našich domácích producentů obecně.

POPIS krávy:
váha 700 kg
první dojení, nastane až po otelení ve stáří 26 - 28 měsíců
průměr 25 - 30 l/den
bachor, kniha, čepec - tři předžaludky
slez je poslední část a výraz pro žaludek
odpadní materiál - hnůj

PRO
životní styl celé rodiny
kontakt s přírodou a živými zvířaty
možnost volnosti v práci
krásné zážitky třeba při narození telat
doma je vždy mléko, máslo, smetana a další produkty

PROTI

velké dluhy
dikce cen u výkupu i při nákupu také si rád pospím, ale už mi to nevadí
u živočišné výroby je člověk uvázaný jako pes u boudy, 365 dní v roce
práce za jakéhokoliv počasí

autor: Pavel Princ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace