Stát to se sazbou daně přehnal, vzkazují lihovarníci

Na Slovácku se bez slivovice a dalších ovocných pálenek neobejde žádné rodinné ani přátelské setkání. O to citlivěji tady lidé vnímali opakované zvyšování spotřební daně z lihu v posledních letech. Vyšší sazba se promítla také do toho, kolik zaplatili lidé, kteří si nechávají pálit vlastní ovoce v pěstitelských pálenicích. Kupodivu dražší nebyly jen lahve v obchodech.

Jenže právě tady se začíná ukazovat problém, na který teď upozorňuje Unie výrobců a dovozců lihovin ČR. Stát daň zvýšil, ale do rozpočtu víc peněz nepřiteklo. Naopak. Podle oficiálních čísel inkaso spotřební daně z lihu v roce 2025 dokonce kleslo, přestože sazba byla proti roku 2023 už o více než pětinu vyšší.

Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL) upozorňuje, že zvyšování sazby mělo státu přinést vyšší příjmy. Jenže podle dat činilo inkaso spotřební daně z lihu v roce 2023 celkem 8,972 miliardy korun, v roce 2024 8,965 miliardy a v roce 2025 už jen 8,864 miliardy korun. Mezitím sazba daně stoupla z 32 250 korun za hektolitr etanolu v roce 2023 na 35 500 korun v roce 2024 a na 39 100 korun v roce 2025.

Diskriminační sazba pouze u lihovin

„Minulá vláda Petra Fialy opakovaně, nepromyšleně a diskriminačně výlučně u lihovin zvyšovala sazbu spotřební daně, ale inkaso se s růstem sazby nezvýšilo, a naopak začalo klesat. To je nejen v rozporu s očekáváním minulé vlády, a i při klesající spotřebě alkoholických nápojů je to silný signál, že se část trhu přesouvá do nelegálního, a tedy nezdaněného prostředí,“ říká Vladimír Darebník, výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin ČR.

Právě v regionech, kde má pálení ovoce silné kořeny, se podobné kroky nevnímají jen jako změna nějaké státní sazby na papíře. Pro mnoho lidí je to zásah do zavedené tradice i do rodinného rozpočtu. Kdo měl vlastní úrodu a byl zvyklý dát ji do pálenice, ten dobře ví, že cena za litr destilátu už dávno není tím, čím bývala.

Část trhu se ztrácí mimo legální systém

Podle UVDL navíc nelze všechno vysvětlit jen tím, že lidé méně pijí. Spotřeba sice klesá, ale pokud stát zvýší sazbu o dalších deset procent a výběr daně se přesto nezvedne, je podle Unie zřejmé, že část trhu se ztrácí mimo legální systém. A právě to je podle výrobců největší problém.

„Pokud by platilo, že jde jen o spotřebu, zvýšení sazby o dalších 10 % v roce 2025 by se muselo na inkasu projevit. Nestalo se. A to je klíčový moment,“ říká Darebník, který upozorňuje i na další riziko. Vyšší daňový tlak podle ní může nahrávat šedé a černé zóně. Jinými slovy, čím dražší je legální cesta, tím větší je pokušení hledat levnější cesty mimo oficiální systém. To je špatná zpráva nejen pro výrobce a pálenice, ale i pro stát samotný.

„Neříkáme, že klesající spotřeba alkoholu nehraje v inkasu spotřební daně roli. Hraje. Ale stát nemůže stavět rozpočtové plány na tom, že bude zvyšovat sazbu, a současně podcení kontrolu nelegálního trhu. Pokud stát zvyšuje sazby a současně neudělá tvrdá opatření proti nelegálnímu lihu a přeshraničním nákupům, výsledkem je přesně to, co vidíme: příjmy státu nerostou, domácí producenti jsou pod extrémním tlakem a naopak bobtná černý trh a ruce si mnou ti, kterých se spotřební daň netýká vůbec nebo u jejichž výrobků sazba neroste,“ uvedl Vladimír Darebník.

Vyšší sazba sama automaticky neznamená vyšší příjem do rozpočtu.

Jestli stát nastavil daňovou politiku správně, bude předmětem další debaty. Už teď je ale zřejmé, že vyšší sazba sama o sobě ještě automaticky neznamená vyšší příjem do rozpočtu. „Jestli chceme opravdu chránit veřejné zdraví i veřejné rozpočty, nemůžeme podporovat prostředí, kde se legální trh oslabuje a nelegální posiluje. Spotřební daň má být nástroj, který funguje. Dnes u lihu zjevně nefunguje tak, jak stát sliboval. Větší daňový tlak bez odpovídající kontroly je cesta k tomu, že stát nevybere víc – jen ztratí další část trhu z dohledu,“ uzavírá Darebník.