Eduard Palíšek si vysloužil mohutný potlesk

Eduard Palíšek si vysloužil mohutný potlesk
Foto: Adéla Němcová  /  Generální ředitel skupiny Siemens Eduard Palíšek s ředitelem OA Jiřím Durďákem.
Uherské Hradiště Podnikání 15 / 06 / 2016

Do nejnovějších inovací mohli nahlédnout studenti obchodní akademie

Přednáškový sál Obchodní akademie v Uherském Hradišti patřil úspěšnému absolventovi, na něhož bývalí pedagogové rádi vzpomínají a ti nynější jej obdivují.
Sál, do posledního místa zaplněný posluchači z řad studentů, pedagogů a místních podnikatelů, očekával jediné, dozvědět se něco málo o úspěších a projektech významného člověka, jenž vyrůstal a vzdělával se ve stejném prostředí jako oni. Ale asi nikdo neočekával, že poznají generálního ředitele skupiny Siemens Eduarda Palíška jako skromnou, energickou a zároveň velmi vtipnou osobnost.
Přednášku na téma moderního vývoje hospodářství, takzvaného Průmyslu 4.0, uvedl ředitel školy Jiří Durďák oblíbenými výroky váženého hosta, jenž publikoval v mnoha ekonomických časopisech. Za krátkou dobu šedesáti minut Eduard Palíšek představil sebe jako vytíženou osobu, která svou prací žije a absolutně jí rozumí. Hlavní téma přednášky bylo spojeno s aktivitami společnosti Siemens a inovacemi, které vnáší do výrobních procesů. „Spíš by bylo jednoduší říct, co neděláme, protože naše portfolio pokrývá opravdu velké pole působnosti. Snažíme se být inovativní a přínosní pro společnost,“ vysvětloval během své řeči Eduard Palíšek, bývalý student obchodní akademie. Kromě dat o společnosti Siemens posluchači načerpali nové znalosti na poli revoluční doby, která se kolem nás odehrává a pomalu se dostává do výrobních procesů mnoha korporací po celém světě. Aby účastníci během přednášky dávali bedlivý pozor, připravil si Eduard Palíšek tři dárečky v podobě 8GB paměťové karty ztvárněné do podoby pracovníka továrny Siemens, jež rozdával za správně zodpovězené otázky. Na záludné dotazy vyplývající z prezentace správně odpověděl Karel Jindra, třídní učitel čtvrtého ročníku, a studenti Klára Elisová a Marek Holšá. Podnětnou přednášku zakončily dotazy vyřčené zvídavými studenty a podnikateli. Na široké spektrum otázek, týkajících se jak osobního, tak pracovního života, odpovídal generální ředitel společnosti Siemens s vtipem a nabádáním.
V mnoha posluchačích inovace, které přináší nová doba, vzbudily mimo obdivu i obavy. „Máte čas se někdy zastavit a zamyslet nad tím, jestli tady ty všechny vymoženosti jsou pravda a jsou skutečností, zda tam nemůže být nějaká chybička? Byl byste připraven na to, že byste někam jel, vypnula se navigace a vybil se telefon? zeptal se jeden z účastnících se podnikatelů. „Cestuji hodně mezi Prahou a Brnem a zjistil jsem, že zde signál není rozhodně nejsilnější. Mé nejčastější slovo na dálnici je tedy Haló. Takže z tohoto pohledu nás technika může dostat do svízelných situací. Každopádně já jsem pragmatik a říkám, co se nezkusí, těžko odsuzovat dopředu. Je vždy otázka, kam to my nasměrujeme,“ vtipnou a přesnou odpovědí zakončil přednášku Eduard Palíšek.  

Kde vznikla myšlenka uspořádat přednášku na vaší bývalé škole?
Myslím, že u učitele Hubáčka, který byl mým třídním učitelem na základní škole a díky vztahům s ředitelem Durďákem přišel s tímto nápadem. Pro mě to byla opravdu skvělá příležitost moci se vrátit na půdu, kde jsem strávil krásné roky, a vidět, že škola prosperuje a že se jí daří. Je to velice příjemný pocit vidět, že se člověk mohl účastnit něčeho, co má pokračování a vychovává novou mladou generaci, což bylo vidět i ze zasvěcených dotazů, jež padaly během přednášky.

Vaše první reakce?
Neváhal jsem ani vteřinu.

Jaké to je - vracet se do prostor školy nikoli jako student, ale jako přednášející?
Je to zajímavý pocit. Já jsem cítil takové zvláštní vnitřní chvění, když jsem vstoupil do této staré budovy, vstoupil jsem na schodiště, po kterém jsem běhal jako kluk. Byl to velice zajímavý a příjemný pocit. Jsem moc rád, že se to podařilo zorganizovat.

Vracíte se do Uherského Hradiště rád a často?
Mám v Uherském Hradišti maminku, takže se sem vracím často, ale je to hlavně o víkendech a za účely jako dnes.

Co bylo pro vás v začátcích, když jste opouštěl středoškolskou půdu a vstupoval do vysokoškolských studií, nejtěžší?
To bylo ve zvláštní době. Tehdy se měnilo celkové společenské uspořádání našeho světa. Já jsem studoval v době předrevoluční a do byznysového procesu jsem vstupoval v době revoluční. To byla obrovská příležitost pro každého, dalo by se říct, že všechno začínalo od nuly a každý mohl, co chtěl a na co stačil. Já jsem byl vždy zvídavý člověk a nikdy mi nestačilo to, co je. To mi možná pomohlo hledat ty nové cestičky a nebát se vstoupit do neprobádaných oblastí.
 
Co bylo ve vašich úspěších tím pomyslným štěstím, jež vám napomohlo uspět?
Štěstí v mém podání je samozřejmě moje rodina, která všechny snahy o další rozvoj výrazně odtrpěla a podporovala. Pak samozřejmě to štěstí okolní, tedy společenská situace, možnost zapojit se do velkých věcí. To jsou všechno věci, které se dají nazvat štěstím. Ale jak jsem říkal studentům: „Štěstí přeje připraveným.“ A já jsem dělal hodně pro to, abych připravený byl.

Váš vzkaz dnešním studentům a mládeži, aby dosáhla alespoň půlky vašich úspěchů?
Myslím si, že mohou dosáhnout mnohem víc než já, protože budoucí svět jim umožní zcela netušené možnosti, které mi dneska ani nevidíme. Takže nebát se, nedělat kompromisy ve věcech, neustále na sobě pracovat a využívat možných příležitostí.

autor: Adéla NĚMCOVÁ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace