Firmy nepřicházejí pro přednášky. Chtějí vědět, že na změny nejsou samy, říká ředitelka komory

Foto: archiv KHK ZK  /  Renata Brázdilová, ředitelka Krajské hospodářské komory Zlínského kraje, s moderátorem konference AI v praxi Davidem Foglem.

Umělá inteligence už dávno není vzdáleným technologickým tématem pro velké korporace. Stále častěji se stává praktickým nástrojem, který mohou využívat i malé a střední firmy, výrobní podniky nebo živnostníci. Právě to ukázala konference AI v praxi, kterou letos na jaře ve Zlíně uspořádala Krajská hospodářská komora Zlínského kraje. Akce přilákala více než 170 účastníků a nabídla konkrétní příklady využití umělé inteligence ve firmách, praktické ukázky, roboty i prostor pro networking. O tom, proč byl o konferenci takový zájem, co si z ní podnikatelé odnesli a jak na ni komora naváže při podzimní konferenci Prosperita Zlínského kraje, jsme hovořili s ředitelkou Krajské hospodářské komory Zlínského kraje Renatou Brázdilovou.

S jakými pocity se za konferencí AI v praxi ohlížíte?

Upřímně? Hlavně s úlevou a vděčností. Vděčností vůči lidem, kteří přišli — protože přijít na konferenci o umělé inteligenci jako majitel malé firmy nebo jako ředitel výroby, to není samozřejmost. Bylo to pro mě důkazem, že zájem o tohle téma je skutečný, nejen módní vlna. A úleva proto, že jsme se trefili tam, kam jsme chtěli — do skutečné praxe. Konkrétní příklady, věci, které jdou vyzkoušet hned. To byl náš záměr od začátku a zpětná vazba ukázala, že to dávalo smysl. 

Proč je AI pro firmy ve Zlínském kraji tak důležité téma? Čím si vysvětlujete, že tolik táhne?

Myslím, že firmy cítí tlak. Náklady rostou, lidí na trhu práce je méně, konkurence přichází odjinud. A najednou se objeví nástroj, který slibuje, že pomůže — a je dostupný každému s počítačem. To je něco, co dřív neexistovalo. Jenže zároveň je to téma obehnané tolika mýty a polopravdami, že lidé nevědí, kam obrátit. Proto to táhne — protože je to najednou reálné, ale pořád trochu záhadné. A my jsme chtěli tu záhadu trochu rozptýlit.

Jaké reakce jste po konferenci zaznamenali?

Nejvíc mě potěšily reakce lidí, kteří přišli se skepticismem — a odcházeli s konkrétním nápadem. Jeden podnikatel mi po konferenci řekl: „Já jsem myslel, že to je pro velké firmy. Teď vím, co zkusím příští týden v pondělí.“ To je přesně ta věta, pro kterou to děláme. Nepamatuji si, že by někdo odcházel s pocitem, že ztratil čas.

Podařilo se ukázat, že AI není jen vzdálené technologické téma?

Věřím, že ano — ale sám název konference byl záměr. „AI v praxi“ není náhoda. Záměrně jsme se vyhýbali přednáškám o tom, co AI bude umět za deset let. Zajímalo nás jen jedno: co s tím mohu udělat já, tady, teď, ve své firmě. A ukázalo se, že příkladů takových použití je daleko víc, než si většina lidí myslela.

Co bylo z programu nejdůležitější? Které myšlenky by si účastníci měli odnést?

Dalibor Mráz pojmenoval nahlas to, co si spousta lidí neodváží říct: proč AI v některých firmách funguje a jinde ji po měsíci odloží. To není technický problém, to je problém lidí a ochoty se skutečně změnit. David Fogl pak ukázal, co AI agenti reálně umí — vlastní přístup do firemních systémů, automatizace mailů, faktur, reportingu. Ne chatbot, ale něco, co fakt pracuje. A Václav Adamec to uzemnil úplně — case studies z reálných firem, programování CNC strojů, extrakce výkresů. Najednou to přestalo být téma z konference a začalo to být téma z pondělní porady.

Jakou odezvu měly praktické ukázky, roboti a networking?

Roboti jsou vždy trochu zvláštní magnet — lidi k nim táhne zvědavost, ale pak u nich stojí a přemýšlejí. Což je přesně to, co chceme — aby přemýšleli. Praktické ukázky byly ale asi nejcennější proto, že si lidé mohli sami sáhnout, vyzkoušet, zeptat se. Networking pak udělal to, co dělá vždy nejlépe: propojil lidi, kteří si pak říkají: „Aha, vy to tedy takhle děláte? A jak se vám to osvědčilo?“

Měla konference pro účastníky skutečný praktický přínos?

To je otázka, na kterou nemohu odpovědět sama za sebe — ale signály, které dostávám zpětně, mluví jasně. Lidé odcházeli s konkrétními nápady, nejen s dobrým pocitem. A to je pro mě měřítko. Konference, ze které si odnesete jen inspiraci, ale nevíte, co s ní, je k ničemu. My jsme chtěli, aby každý odcházel s aspoň jednou věcí, kterou příští týden zkusí. Zdá se, že se to povedlo.

Jak chce komora navázat a jak se to promítne do podzimní konference Prosperita Zlínského kraje?

Podzimní konference bude jiná — větší, širší, s jiným záběrem. Ale jedna věc zůstane stejná: nechceme dělat akce, kde se mluví o problémech bez odpovědí. Budeme mluvit o ekonomice, o tom, jak se firmy připravují na budoucnost práce, jak přežít v době, kdy se mění pravidla skoro každý měsíc. A zkušenost z AI konference nám ukázala jedno: lidé nepřichází pro přednášky. Přichází pro pocit, že nejsou na to sami. O tohle nám jde nejvíc.