Jdou si za svým snem pohodového vinařství s přátelskou atmosférou a uznávanými víny

Jdou si za svým snem pohodového vinařství s přátelskou atmosférou a uznávanými víny
Foto: archiv   /  Vinařská rodina Radim Hlaváček, Ctibor Dvořan a Petra Dvořanová (zleva)
Uherské Hradiště Podnikání 25 / 06 / 2024

Původně se chtěl vínem prostě jen bavit. Pak přišla dcera s manželem a během pouhých deseti let se Vinařství Rochůz z Mařatic zapsalo nesmazatelným písmem nejen do slovácké vinařské rodiny, ale získalo respekt na velkých tuzemských i zahraničních výstavách vín. „To, že můžu pracovat se svými nejbližšími, je pro mě nejlepší zkušenost uplynulého desetiletí. A myslím, že to naši rodinu ještě více stmelilo, a na to jsem pyšný,“ říká vinař Radim Hlaváček, který se společně se svou dcerou Petrou Dvořanovou a jejím mužem Ctiborem rozpovídal nejen o historii, ale také budoucnosti rodinného vinařství.

Vzpomínáte si, kde a kdy vás poprvé napadlo, že si založíte vlastní rodinné vinařství? Co byly hlavní motivace k jeho vzniku?

RADIM: Myšlenka posunout svoje vinaření z hobby úrovně kousek výš se mi honila hlavou již dávno. Když jsme pak v roce 2008 prodali potravinářskou společnost, kde jsem byl akcionářem, měl jsem náhle jak čas, tak i prostředky pro rozvoj svého vinaření. Původně jsem chtěl vyrábět tak 10 000 láhví a mít jednoho zaměstnance a vínem se prostě bavit. O rodinném vinařství jsem neuvažoval. To se změnilo až s příchodem dcery Petry s manželem. 

Vaše vinařství vzniklo v uherskohradišťské lokalitě Rochus, která mu dala také jméno. Proč zrovna zde?   

RADIM: Kamarád, který měl realitní kancelář, mi zavolal, že má zajímavou nemovitost na prodej. Když jsem to místo, kde dnes stojí naše vinařství, poprvé uviděl, hned mi učarovalo. Výhled na rodné Uherské Hradiště v pozadí s Buchlovem s Barborkou se prostě musí zažít. Chvilku jsme koketovali s myšlenkou se sem přestěhovat, ale nakonec zvítězila varianta vinařství. I tak se tady cítíme skoro jako doma.

Když se ohlédnete za desetiletou historií vinařství, je něco, na co jste obzvláště pyšný? A naopak, je něco, co víte, že byste dnes udělal zásadně jinak?  

RADIM: Jsem hrdý na to, jak se naše rodina zapojila do práce ve vinařství. To, že můžu pracovat se svými nejbližšími, s dcerou a zetěm, a podle možností i s manželkou a se synem, je pro mě nejlepší zkušenost uplynulého desetiletí. A myslím, že to naši rodinu ještě více stmelilo, a na to jsem pyšný. Také se nám docela daří prezentovat naše stále mladé vinařství na tuzemských i zahraničních soutěžích a věřím, že jsme si již vybudovali slušné povědomí u zákazníků i mezi kolegy vinaři. A co bych udělal zásadně jinak? Zásadně určitě nic. Nějaké změny přicházejí vždy a u nás jsou vyvolány zejména tím, jak rosteme a v některých oblastech nám naše vinařství již začíná být trochu těsné, ale to se dá řešit za pochodu.

Proč si zakládáte na tom, že jste rodinné vinařství? Není to třeba v některých ohledech až příliš svazující?  

RADIM: S dcerou jsme si hned na začátku sedli a řekli jsme si, že když se nám něco nebude líbit, tak to v sobě nebudeme dusit a řekneme si to. A tak se i děje a zaplať pánbůh to funguje. Takže dnes už s úsměvem a s trochou nadsázky mohu říct, že já se snažím, aby ze mě nebyl ten klasický „Poslední Mohykán“, jak ho tak skvěle zahrál Jaroušek Marvan, který despoticky zaměstnává celou rodinu, aby pak zatloukl jeden jediný hřebík na pověšení obrazu. A rodina mi slíbila, že mě na oplátku v noci neudusí polštářem.

PETRA: Myslím, že rodinná povaha našeho vinařství nevyplývá pouze ze vztahu otec + dcera a zeť, ale z celkového přístupu. S naším sklepmistrem Jirkou nás váže vzdálenější příbuzenský vztah, s kolegyní Vlaďkou mě zase pojí láska ke koním, kdy se i po práci potkáváme ve stáji. Rodinný přístup si taky snažíme udržovat k velké části našich zákazníků, a to nejen osobním přístupem. No a v neposlední řadě doufám, že naše dcera Ema jednou bude pokračovat v tom, co její děda započal. Jen ještě nevím, jak v ní vzbudit lásku k motyce a vinařským nůžkám.

Mezi moravskými vinaři je hodně starověrců, stejně jako těch, kteří vsází ryze na moderní přístupy a technologie. Kde je v tomto ohledu zasazeno vaše vinařství?   

CTIBOR: Snažíme se z obojího vzít to lepší. Jako příklad bych uvedl stavbu našeho vinařství. Na jedné straně historický kvelbený sklep a zděná studna z roku 1806 a na druhé straně moderní prosklená, betonová budova. No a podobně se snažíme skloubit jak tradiční odrůdy a postupy, tak i moderní technologie a poznatky. Je na zákazníkovi, aby posoudil, jak se nám to daří.

Říká se, že vinařův úspěch začíná ve vinohradě. Je to i důvod, proč investujete do výsadby vlastních vinohradů?  

RADIM: Ano, jednoznačně. Navíc s příchodem zetě Ctibora do našeho vinařství se kvalita našich vinic a hroznů posunula o několik řádů. Nakupujeme pouze zanedbatelné množství hroznů, a to ještě od léty prověřených vinohradníků. Když do sklepa přivezete kvalitní hrozny, tak máte dobrý základ pro vznik stejně dobrého vína. A pak už je nejlepší nechat přírodu dělat, co sama umí nejlíp, a pokud možno do toho moc nezasahovat. Jak se s vínem začnete prát a různě ho ohýbat a lámat, tak to většinou dopadne špatně.

CTIBOR: Velkou výhodou vlastních vinic je hlavně to, že si můžete surovinu pohlídat sami a nejste limitováni tím, co nám nabízí prodejci hroznů. Umožňuje nám to sbírat podle potřebných cukrů a hlavně kyselin. Každou odrůdu si vypěstujeme speciálně pro konkrétní styl vína. Samozřejmě je to velká práce navíc, ale když se to podaří, výsledek stojí za to.

Zaměřujete se pouze na odrůdy typické pro náš region, nebo dáváte příležitost i méně známým odrůdám?

CTIBOR: Základem jsou a budou typické odrůdy jako jsou Ryzlink rýnský, Chardonnay, Tramín červený, Sylvánské zelené, Pálava a Pinot noir. Na druhé straně se nebráníme v nějaké rozumné míře i nově vyšlechtěným odrůdám, jako je například Donauryzlink a některé další PIWI odrůdy, které umožňují ekologičtější a také ekonomičtější produkci hroznů.

Moravští vinaři se často předhání v odrůdových vínech, ale jen pomalu se v jejich nabídkách začíná objevovat cuvée. Jakou cestou jde v tomto ohledu vaše vinařství?  

PETRA: To je dobrá otázka. Princip dobrého cuvée je ten, že výsledná směs je lepší než samostatná odrůdová vína, ze kterých byla nablendována. Je pravda, že historicky se na Moravě směska často dělala jen proto, že se víno vinaři příliš nepodařilo, a tak do něj přimíchal muškát a prodal ho do Prahy.  Jedno i druhé je samozřejmě nesmysl. Zaprvé v Praze je dnes již celá řada znalců a milovníků skvělého vína a za druhé cuvée a kupáže patři mezi nejlepší světová vína. My děláme bílé cuvée White harmony a náš dlouhodobý sen je udělat „velké“ červené Grand cuvée - Red Adonis. Příští rok za vinařstvím vysazujeme vinici s odrůdami Merlot Lagrain a Cabernet, tak se toho Red Adonisu snad jednou napijeme.

Co je podle vás na práci ve vinařství to nejdůležitější? Je možné vypíchnout něco konkrétního, na co se často zapomíná nebo o čem se až tak často nemluví?

RADIM: Možná očekáváte nějaké zázračné postupy a technologie, ale je to: čistota, hygiena, pořádek a poctivost. Věřte, že to není tak málo, jak to na první pohled vypadá, a často to není ani taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát.

PETRA: Mně nějakou dobu trvalo přesvědčit tátu, že k tomu všemu, co uvedl, je důležitý i marketing a v dnešní době hlavně práce se sociálními sítěmi. Protože můžete vyrábět skvělé víno, ale když k němu neumíte prodat váš příběh, zůstane vám ležet na skladě. Naštěstí si táta dal říct, založil si vlastní Facebook a nechává mi v tomto ohledu volnou ruku.

V poslední době jsou velkým trendem šumivá vína. Pociťujete to také ve vašem vinařství?

RADIM: Ano. Rádi je děláme a stejně tak rádi je popíjíme. Patříme mezi „chladnější“ vinařské oblasti a ty jsou předurčeny k produkci sektů a šumivých vín. Já v tom vidím zajímavý potenciál a příležitost. Bubliny, jak jim familiárně a trochu neodborně říkáme, tvoří okolo 15 % naší produkce. Řekl bych, že u nás si najde to své každý milovník „bublin“. Jak svěžího Frizzante z voňavého Muscarisu, ovocného růžového sektu, tak i serizózních sektů vyráběných tradiční metodou Champagne z typických odrůd Pinot noir či Chardonnay.

Také v rámci vinohradnictví a vinařství se v posledních letech čím dál častěji mluví o zodpovědnosti k životnímu prostředí a dlouhodobé udržitelnosti. Razíte tento trend také ve vašem vinařství?

CTIBOR: Je to správná cesta, i když se někdy setkává s nedůvěrou a nepochopením.  To jsou pak ty uštěpačné řeči, že bio vinař se pozná podle toho, že aplikuje postřiky zásadně jen v noci. Udržitelné zemědělství je něco, co naši předkové dělali po staletí a naprosto přirozeně. Neměli zájem za jednu generaci půdu vysílit a otrávit, naopak každý sedlák chtěl grunt předat další generaci, a to ve stavu, aby ho i s rodinou uživil. Proto se i my připravujeme na hospodaření v takzvané integrované produkci s omezeným počtem konvenčních postřiků.

Vaše vína mají za sebou velké množství úspěchů. Kterých medailí si z vašeho pohledu vážíte nejvíce?  

PETRA: Tak radost jsme měli z naší první mezinárodní zlaté medaile za Tramín červený ročníku 2020 z Alsaska ze Strasbourgu. A taky z toho, že jsme to zopakovali s ročníkem 2021 i 2022.  Z poslední doby je to ocenění za Ryzlink rýnský řady Adonis 2021 Best of show Czech Republic v Německu na Mundus vini a šampion za Pálavu 2022 z Prague wine trophy s 96 body. Občas se říká, že nikdo není doma prorokem, a tak máme letos radost ze dvou šampionů na největších lokálních výstavách za Ryzlink rýnský 2021 v Boršicích a za Pinot Noir 2021 v Mařaticích.

Každý podnikatel si před sebe klade nějaké cíle a více či méně dosažitelné mety. Jaké jste si předsevzal ve vašem vinařství?  

RADIM: Rádi bychom dostali víno do Salonu vín. Sníme o šampionu na některé význačné zahraniční soutěži. A pracujeme na tom, abychom jednou prodávali 40 000 lahví vína.

Když byste na chvíli zavřel oči a představil si, kde je vaše vinařství za dalších 10 nebo 20 let, jaká představa by vám vyplynula na mysl?

RADIM: Pohodové vinařství s přátelskou atmosférou a uznávanými víny, kde pokračují v práci moje děti a vnuci. Kéž by se mi to vyplnilo.

Letos uplyne 10 let od založení vašeho vinařství. Plánujete u této příležitosti něco speciálního?

PETRA: Ano, plánujeme pro naše příznivce a přátele několik akcí. Kromě výběrových sad vín k archivaci to budou dvě jedinečné vertikální degustace, a to našich ryzlinků a pinotů. Degustace proběhnou v září a říjnu, více informací poskytneme během léta. A pokud nechcete čekat do podzimu, stavte se za námi na naši letní terasu, která je otevřená od června do srpna.

 

Tagy článku

TOPlist