Jak má vypadat Slovácko v roce 2047? Budou mít mladé rodiny kde bydlet, najdou tu lidé dobře placenou práci a zvládnou obce tlak na služby, dopravu i infrastrukturu?

I na tyto otázky hledá odpovědi Region47, iniciativa firem z Uherskohradišťska a Uherskobrodska, která si dala ambiciózní cíl - zastavit odliv lidí z regionu a postupně vytvářet prostředí, které nabízí kvalitní bydlení, práci i služby. Jedním z klíčových kroků na této cestě je koncept Rozvoje referenčního území. Na první pohled technický termín, ve skutečnosti ale velmi praktický nástroj, který má pomoci sladit potřeby obcí, podnikatelů a obyvatel na území od Starého Města přes Kunovice a Uherské Hradiště až po Uherský Brod. Co přesně tento koncept znamená, proč s ním Region47 přichází právě teď a jaké konkrétní výsledky má přinést? O tom jsme hovořili s Petrem Hunákem, výkonným ředitelem Regionu47.

V Regionu47 v poslední době často mluvíte o „rozvoji referenčního území“. Zní to dost technicky. Co si pod tím má běžný člověk představit?

Nejprve dovolte dvě krátké poznámky. Vše, o čem je dále řeč, stojí na dobrovolné spolupráci a nijak nezasahuje do kompetencí ani rozhodování jednotlivých aktérů. A pokud jde o rok 2047 – nejde o náhodné číslo, ale o cílový horizont vize rozložené do 25 let, s počátkem v roce 2022.
A nyní již k Vaší otázce. Snažíme se dívat na část regionu jako na jedno velké město, přestože je dnes rozděleno do 31 obcí. Lidé bydlí v jedné obci, pracují v jiné, děti vozí do škol jinam a služby využívají napříč územím – a právě s touto realitou koncept pracuje. Cílem je ovlivňovat podmínky v „pomyslném městě“ tak, aby všem přinesly větší užitek, komfort a servis. To nelze naplánovat od stolu, podmínkou je práce v území a nezbytností pak spolupráce těch, kteří v něm působí.

Proč se Region47 pouští právě teď do tak velkého tématu?

Doposud jsme se věnovali vzdělávání a práci s mladými lidmi. Přirozeně je dalším krokem řešení  kde, a za jakých podmínek, budou žít a pracovat, a jestli budeme připraveni technicky i hodnotově.

Každá vize musí mít cíl, jenž má být dosažen v určitém čase. Naším je počet obyvatel. Na úrovni Region47 se bavíme o čísle 200 tisíc osob, což do roku 2047 znamená nárůst zhruba 30 procent.  

Nejde o to si číslo jen napsat na papír, ale ověřit, co ve skutečnosti znamená. Hledáme odpovědi na otázky, které lze popsat daty a fakty: zda je území takový nárůst schopné zvládnout, zda má prostorové rezervy  pro rozvoj bydlení a podnikání, jak je na tom infrastruktura technická i sociální.

Zároveň si musíme položit i druhou, neméně důležitou otázku: jestli takový růst, se všemi jeho důsledky, vlastně chceme. Jak se promítne do běžného života a jeho kvality, do podoby obcí, krajiny nebo každodenního fungování regionu.

Může se zdát, že rok 2047 je příliš vzdálen, ovšem takto komplexní přístup vyžaduje nemálo času pro nalezení žádaného optima.  

Jak je to území vlastně vymezené? Kde se ten rozvoj má dít?

Hovoříme o území, kde se nejvýrazněji prolíná každodenní realita. Jsou jím dva logicky na sebe navazující rozvojové uzly – souměstí Uherské Hradiště, Staré Město a Kunovice a město Uherský Brod – přirozeně provázané dojížďkou za prací, vzděláváním i službami. Zároveň jde o území dobře napojené na hlavní dopravní tahy, ať už jde o nově otevřenou dálnici D55 nebo silnici E50 směrem na Slovensko. Tady se dnes soustřeďuje největší rozvojový tlak, a proto dává smysl řešit vše propojeně, ne obec po obci. Referenční území je pracovním rámcem, v němž hodláme zjistit, co růst znamená v praxi a kde jsou jeho skutečné limity.

Co přesně je tedy obsahem konceptu Rozvoj referenčního území?

První je získání co nejpřesnějšího obrázku o současných možnostech území. Číselně vyjádřeno, jde o území s 90 tisíci lidmi, na němž ověřujeme jeho absorpční potenciál pro nárůst o 30 tisíc osob během následujících 20 let. 
Posuzujeme stav území, jeho kapacity a limity – kde, v jakém rozsahu, v jakých horizontech a s jakými záměry obcí jej lze rozvíjet. Prověřujeme technickou infrastrukturu - dopravní, energetickou, vodohospodářskou, telekomunikační, nakládání s odpady apod. Současně také sociální zázemí - kapacity škol, zdravotnictví, sociálních a veřejných služeb, volnočasových příležitostí i kvalitu veřejného prostoru, protože rozvoj bez odpovídajícího zázemí není možný. 
Neméně důležité je porovnání strategických a územních plánů obcí v dlouhodobém kontextu, abychom odhalili, kde se záměry podporují a kde se naopak míjejí či vytvářejí budoucí konflikty.

Očekávaným výstupem je plán rozvoje, položený na představách, přáních a možnostech všech podílejících se. Zamýšleným je pak postup, v němž na sebe jednotlivé kroky navazují, což umožní jednat systematicky a plánovitě a minimalizovat tak nežádoucí nekoordinované aktivity řešené samostatně či nahodile.

To zní hodně strategicky. Co si z toho odnese konkrétní podnikatel nebo starosta?

Tvoříme rozvojovou mapu referenčního území, kde budou přehledně vidět krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé cíle až do roku 2047. Základem jsou karty obcí, jednoduše zpracované profily, s popisem rozvojových ploch, podmínkami jejich využití a případné pobídkami obcí.

Pro podnikatele vzniká přehled, který ukazuje, kde má smysl uvažovat o expanzi, kde jsou reálné možnosti pro nové provozy a jaké podmínky v jednotlivých obcích platí. Nebude tak muset složitě zjišťovat informace obec po obci a lépe rozhodne, kde má investice šanci uspět.
Starostům přinese oporu při rozhodování i vyjednávání. Přehled o silných a slabých stránkách pomáhá lépe obhajovat záměry obce před občany, krajem, státem nebo investorem a zároveň vidět vlastní území z širší perspektivy. Představte si dvě sousední obce, kdy první má příznivější podmínky pro podnikání než pro bydlení a druhá pro bydlení než pro podnikání. Pokud se domluví a budou souběžně rozvíjet každá svou výhodu, nemusí současně řešit svou nevýhodu, a mohou obě jednodušeji přilákat investice. První do podnikání, druhá do bydlení.

Když podnikatelé, obce a další partneři vycházejí ze stejných dat, je snazší hledat shodu a připravovat projekty, které mají šanci na dlouhodobý úspěch.

Důležitým aspektem je také příležitost ke sdružování finančních prostředků a z toho plynoucích úspor, jež budou moci firmy i obce využít k dalším aktivitám.

Jak do toho zapadá téma dostupného bydlení, o kterém Region47 hodně mluví?

Téma bydlení s rozvojem regionu úzce souvisí. Koncept pracuje se dvěma základními termíny. 
Lokace se zaměřuje na co a kde vybudovat. Jinak také, kde jsou nejvhodnější místa pro podnikání a bydlení, a jak je nutné je vybavit, aby se rozvíjela či nově vznikla.

Dostupné bydlení se zaměřuje na bytový fond. Jeho cenovou dostupnost. Jaké bydlení je nabízeno, které je žádáno a chybí. Jaké mají obce k dispozici nástroje pro rozvoj trhu s byty. Jaká jsou specifika obecního a komerčního, vlastnického a nájemního bydlení, bydlení sociálních skupin – mladých rodin, seniorů, handicapovaných. Jak využít prázdné byty, rekonstruovat staré domy. Jaká je budoucí poptávka a trendy v bydlení.

Nemůžeme zvát do regionu nové firmy a talenty, když můžeme stěží upokojit poptávku zde žijících. A naopak samotné byty bez pracovních míst neudrží dlouhodobě nikoho.

Kdo všechno se do projektu zapojuje? Je to jen iniciativa firem?

Rozhodně nejde pouze o firmy, byť jsou iniciátory. Zapojují se také obce, místní akční skupiny i Zlínský kraj. Smyslem spolupráce je, aby se rozvoj celého území nepřipravoval odděleně, ale naopak, aby se opíral o vzájemně dohodnuté priority. Každý z partnerů do procesu přináší jiný pohled – obce znají místní potřeby, firmy realitu pracovního trhu a kraj širší souvislosti.
Role Regionu47 spočívá v propojování aktérů. Nemáme zájem nikoho řídit. Naším záměre je podpořit vznik prostředí, jež bude příznivé pro dohody na dlouhodobě udržitelných řešeních.

Jakou roli v tom hraje právě Zlínský kraj?

U konceptu Rozvoj referenčního území chceme společně vytvořit metodiku dlouhodobého plánování rozvoje vymezeného území se zapojením širokého spektra lokálních aktérů. Kraj přináší strategický pohled a nástroje, my přinášíme detailní znalost terénu, přání i potřeby firem a obcí. Výsledkem má být model, který může sloužit i pro další části kraje. Je to výhodné pro všechny. Kraj má ověřený postup, obce a firmy získávají silného partnera, který rozumí tomu, co se v území děje.

Kdy uvidíme první konkrétní výstupy?

Některé výstupy uvidíme poměrně brzy. Půjde například o první verze rozvojové mapy území nebo základní profily obcí, jež budou průběžně aktualizovány podle vývoje v území. 
Další mají delší časový horizont. Pokud se dnes shodneme na tom, kde má vzniknout nová obytná čtvrť nebo větší podnikatelská zóna, může trvat i deset let, než se první lidé skutečně nastěhují nebo vzniknou nová pracovní místa. Jde o proces zahrnující změny strategických a územních plánů, přípravu infrastruktury i samotnou výstavbu.

Co byste řekl člověku, který si pomyslí: to je nějaké strategické plánování, mně se to netýká?

Týká se všech, kdo v regionu žijí. Každý v různých etapách života řeší otázky bydlení, práce, rodiny či dostupnosti škol, služeb a dopravy. Odpovědí je mu prostředí, ve kterém žije.
Věříme, že realita je vstřícnější, když je formována nikoli tlakem vzniklých obtíží, ale v předstihu podle očekávaného vývoje. Tak vzniká větší prostor pro promyšlené kroky a širší shodu.
Region47 směřuje k přípravě na změny, které se dříve či později projeví v každodenním životě. Zde se každému nabízí příležitost uplatnit svůj pohled a ovlivnit budoucí realitu.

A co byste vzkázal podnikatelům a starostům, kteří se zatím nezapojili?

Jednou z hlavních myšlenek Vize Region47 je, že region se rozvine tak daleko, jak to umožní místní aktéři. Proto jsou všichni zváni – je na nás, v jakém prostředí budeme v roce 2047 žít. Vzkaz směrem k podnikatelům a starostům, kteří se zatím nezapojili, je spíše pozváním než výzvou. Čím více zkušeností a pohledů se do společné práce promítne, tím pevnější základ budou mít kroky, které budou region v dalších letech formovat.

Na závěr mi dovolte vyjádřit osobní obdiv, úctu a poděkování všem, kteří se již zapojili. Díky jejich zájmu, energii, ochotě spolupracovat a podpoře jsme dnes součástí reálné rozvojové vize, která je svým rozsahem a způsobem spolupráce na regionální úrovni unikátní a v České republice jedinečná. Jde o iniciativu srovnatelnou s nejambicióznějšími záměry nejen v historickém, ale i v mezinárodním kontextu.

Zároveň je důkazem, že myšlenka spolupráce různorodých aktérů jako nejsilnějšího nástroje změny nemusí zůstávat jen v teoriích na papíře. V tomto případě se proměňuje v konkrétní praxi, která inspiruje i širší okolí k podobným snahám.