Od sršně asijské po evropské miliardy, aneb Co přinesl první rok senátora Hájka

Foto: archiv  /  Pamětní listy Senátu pro finalisty Vesnice roku

Již uběhl rok od senátních voleb, které se konaly na podzim 2024, a přinášíme bilanční rozhovor s panem senátorem Oldřichem Hájkem (senátní obvod č. 80) o prvním roce působení v Senátu České republiky.

První rok Vašeho senátního působení je za Vámi. Otázka na tělo, co se Vám podařilo?

Tento první rok ze šesti uběhl neuvěřitelně rychle. Obecně platí, že čas letí jako splašený, ale tento uplynulý rok v Senátu České republiky mi přišel velmi rychlý. I přes toto překotné pádění času myslím, že se dařilo. A to i přes relativně pomalé procesy, kterými jsou veřejné instituce pověstné. Krom standardní senátní legislativy, ke které se ještě vrátím, si osobně nejvíce považuji, že se podařilo dát dohromady a začít koordinovat skupinu odborníků, kteří se zabývají studiem a monitorováním výskytu sršně asijské na našem území. Myslím, že je to i jeden z kladných vedlejších efektů mého působení v senátním zemědělském výboru.

Sršeň asijská je nebezpečný invazivní živočich. Často o tomto tématu publikujete. Jaká je tedy situace?

Rozhodně nejde o strašení, ale o realitu. Jako Česká republika stojíme na začátku problému, o to je důležitější se mu věnovat už nyní. Určitě se podívejte na přiloženou mapku výskytu a šíření sršně asijské v roce 2024. Jen pro srovnání, v roce 2000 byla v Belgii 3 hnízda, nyní přes 20 000. V letošním roce byl u nás výskyt sršně asijské klidnější. Naopak Slovensko a Maďarsko je na rekordu z hlediska výskytu. Jsem rád, že se podařilo dát dohromady skupinu odborníků na toto téma, realizovat v květnu v Senátu kulatý stůl, nastavit systém monitoringu, vytisknout tisíce pastí na sršeň asijskou, zajistit teleskopické tyče pro likvidaci a samozřejmě co nejvíce informovat veřejnost o tomto velkém problému. Připraveni určitě nejsme, ale také nejsme v bodě nula, to rozhodně ne.

Hovořil jste o senátních tiscích, můžete nám přiblížit tuto část náplně činnosti senátora?

Každý zákon, který je potřeba v Senátu projednat, dostane své číslo jako senátní tisk. Nejprve přichází do gesčně odpovědného výboru. Například, když jde o téma z oblasti ekonomiky, tak je tisk přidělen k projednání do Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Zde je mu přiřazen senátor - zpravodaj, který s tímto tiskem/zákonem „žije“ celou etapu projednání, a to až do doby hlasování na plénu Senátu. Základem je ovšem zpravodajská zpráva, která je takovým výchozím bodem pro další kroky. V tomto jsem již získal i za toto krátké období značnou praxi, kdy jsem byl zpravodajem zákonů z oblasti lesnictví, zemědělství, ekonomiky a rozpočtů Evropské unie.

Jakého zajímavého zákona či tisku jste byl zpravodajem?

Nevím, jestli jde o zajímavý zákon, respektive senátní tisk z obecného pohledu, ale pro mě byl velmi zajímavý materiál týkající se příštího rozpočtu Evropské unie na léta 2028-2035. Je to podle mě jeden z mála skutečně důležitých dokumentů, které k nám z Evropy přichází. A mrzí mě, jak je tomuto dokumentu věnována malá pozornost. Evropský rozpočet v příštích letech bude ovlivňovat všechny z nás a prakticky nikoho tento materiál nezajímá. Přitom jeho pojetí a rozměr rozpočtu na léta 2028-2035 významně utužuje evropskou integraci zejména formou společných dluhů a také plánovaný rozpočet je „naprosto gigantický“, z čehož nemám vůbec radost.

Mohl byste více rozpočet EU na léta 2028-2035 přiblížit?

Zásadní problém podle mě tkví v navrhovaném objemu evropského období na příští sedmiletku. Pro období 2020-2027 byl původní rozpočet navrhován v objemu 1 200 miliard eur. V důsledku covidu a mírnění dopadů pandemie si EU půjčila dalších 800 miliard eur a bude tento dluh splácet až do roku 2058. A zde přesně platí, že s jídlem roste chuť. EU plánuje na léta 2028-2035 rovnou rozpočet ve výši 2000 miliard eur. Pro naplnění tohoto rozpočtu se uvažuje nejen o vyšším příspěvku členských států, a to až ve výši 1,6 HDP, ale také se plánují nové dluhy. A co považuji za nejvíce alarmující, zavádí se nové, prakticky federální daně, které bude vybírat přímo EU do svého rozpočtu. Půjde o tyto čtyři daně, a to daň z nerecyklovaných plastových obalů, výnos systému emisních povolenek ETS, nové uhlíkové clo (CBAM) a plánovaná digitální daň a také nová daň z firemních zisků. Ve svém celku mi toto přijde děsivé, kdy se možnosti autonomie členských států neustále zmenšují. Pokud by se tyto obrovské finanční prostředky použily na projekty, které Evropu či Česko někam posunou, dalo by se to obhájit, ale obávám se, že se opět rozpliznou do tisíců zbytečných marginálností…

Jaké zajímavé zákony jste projednávali?

Zažil jsem samozřejmě v tom prvním roce i pozitivní věci. Velmi mě potěšila zákonodárná iniciativa Senátu v oblasti zákona o pojišťovnictví. V tomto jsem byl naprosto „paf“, že i v současnosti máme tak pro občana nevýhodnou právní úpravu, žádající si opravu. Dnes když máte životní pojistku a něco se Vám stane a nemáte přesně definovanou obmyšlenou osobu, tak pojišťovny nemají povinnost být účastníkem dědického řízení a tam lidově „přihlásit“ Vámi uložené peníze. Ty pak po čase propadnou a stanou se ziskem pojišťovny. Senátní novela nově ukládá pojišťovnám povinnost být v případě úmrtí pojištěnce účastníkem dědického řízení. Tuto novelu naopak považuji za standard, který měl být nastaven už u vzniku zákona. Někdy stavu našeho zákonodárství nelze rozumět a jde jen nevěřícně kroutit hlavou…

Ještě se podívejme na Váš region. Co se zde událo?

Za ten rok, který utekl velmi rychle, proběhla celá řada událostí, které by byly hodny zmínky, ale prostor je omezený. Zde bych snad jen uvedl, že mě velmi těší, jakou zde máme aktivní spolkovou činnost a společenský život. Určitě zmíním spolky včelařů, zahrádkářů, rybářů, myslivců, sportovců a dalších organizací, které se na životu regionu velmi podílí. Většinu těchto aktivit zajištují jejich činovníci ve volném čase. Zaslouží si náš obdiv a velké poděkovaní. Velmi rád tuto spolkovou činnost jak finančně, tak třeba záštitou senátora nad nějakou konkrétní akcí či soutěží podpořím. Určitě napište e-mail a domluvíme se.

Ano, máte pravdu, v našem regionu to žije, akcí je mnoho. Ale kdybyste měl uvést jednu, která ve Vás zanechala v poslední době největší dojem?

Jak píšete, kulturních a dalších společenských akcí je v regionu celé řada. Ale jedna z nich, myslím, naprosto rezonuje. A to je slavnostní odhalení Kopanické kalvárie a Monumenty kříže, které byly odhalena první říjnový víkend. Tato kalvárie a kříž nám jsou upomínkou památné bitvy z roku 1663, kdy v průsmyku ve Starém Hrozenkově turecké armádě čelila hrstka 200 valašských obránců. Pevní ve své víře a lásce ke svým bližním v naději, že jejich oběť nebude zbytečná, zdrželi turecké vojsko o několik hodin a poskytli tak čas obyvatelům světlovského panství uprchnout do lesů. Tímto zachránili tisíce životů. Určitě se zajděte jak na kalvárii, tak na kříž podívat. Jsem přesvědčen, že v čase ještě význam těchto objektů poroste a stanou se nadregionální kulturní památkou.

Valdštejnský palác je nejen sídlo Senátu, ale také krásná kulturní památka. Je možné tento prostor navštívit?

Základní kámen Valdštejnského paláce byl položen v roce 1623 a jde o naprosto výjimečný objekt z období pozdní renesance, manýrismu a raného baroka. Dnes je sídlem Senátu, a jde tedy o funkční kulturní památku. Veřejně přístupné jsou zahrady Valdštejnského paláce. Palác samotný navštívit lze, Senát pro tuto příležitost organizuje den otevřených dveří. Anebo je druhá cesta, kdy lze Valdštejnský palác navštívit v doprovodu senátora. Velmi rád osobně Vaši skupinku provedu těmito historickými prostory. Stačí napsat na e-mail senator@senator24.cz a domluvíme se na termínu Vaší návštěvy!

V minulém rozhovoru jste hovořil o velké vzdálenosti našeho regionu od Prahy. Daří se, pomyslně, tuto vzdálenost překonávat?

Je pravda, že náš region patří mezi ty od Prahy nejvzdálenější. Ale jsem rád, že je celá řada aktivit, které tuto vzdálenost mažou. Jen během měsíce září, jak říkáte pomyslně, navštívilo Senát téměř deset základních a středních škol z našeho regionu. Žáci a studenti si prohlédli sídlo Senátu a poznali něco z chodu a procesů této instituce. Určitě musím zmínit návštěvu spolků z našeho regionu, které se také přijely podívat na Valdštejnský palác. Závěrem snad jen doplním, že v úterý 14. října se v Senátu předávala ocenění Vesnicím roku a z našeho regionu uspěly Halenkovice a zejména Nedachlebice. Moc gratuluji!

WWW.SENATOR24.CZ