Pavlína Filipi: Darkov jsou Kladruby Moravy, Brusno zase Karlovy Vary Slovenska

Pavlína Filipi:  Darkov jsou Kladruby Moravy, Brusno zase Karlovy Vary Slovenska
Foto: Kúpele Brusno  /  Pavlína Filipi slavnostně otevřela slovenské Lázně Brusno
Uherské Hradiště Podnikání 09 / 10 / 2023

Pracovní stůl bankovního úředníka před téměř deseti lety vyměnila Pavlína Filipi za ředitelské křeslo ve vyhlášeném lázeňském centru v Karviné-Darkově. V té době měla v plánu otevřít také salóny, které budou pečovat o zdraví a krásu těla a duše. Nakonec se obě tyto cesty spojily a mladá manažerka se stala úspěšnou ředitelkou lázeňské skupiny, která v minulých dnech otevřela Lázně Brusno na Slovensku.

Z prostředí bankovního sektoru jste se přesunula do lázeňství. Čím si vás tento obor získal?

Lázeňství je velmi příjemný obor. Lázně Darkov se ale trochu vymykají z běžně zaužívané představy poklidného, lázeňského života, plného procházek a příjemných procedur. Pro mě jsou naše Lázně Darkov spíše nemocnicí. Historické lázně Darkov sice stále fungují, ale nevyplatí se z různých důvodů, ať už energetických či ekonomických, držet v nich celoroční provoz. Proto ožívají jen v sezóně. Navíc efektivnější pro nás je řídit v jednom městě jedno zařízení, a tím jsou dvě třináctipatrové budovy, „paneláky“, které jsou propojeny tunely.

Z posledních dekád jsou mnohem známější právě Lázně Darkov, tedy centrum zabývající se rehabilitací pohybového aparátu. Proč jste se zaměřili na pohybové sanatorium?

Toto sanatorium mělo pro nás hned od začátku jedno obrovské bohatství. Tím jsou lidé, odborníci, kteří mají za sebou v Darkově léta praxe a nepřeberné množství zkušeností. Ty jsou na Karvinsku pevně zakořeněny a předávají se z generace na generaci. Dalším bohatstvím bylo špičkové vybavení tohoto sanatoria. Ať už jde o počty elektrických postelí, rehabilitačních přístrojů, robotiky, ... Díky tomuto bohatství zaujímá Darkov místo na úrovni Kladrub, které jsou státní a jsou dlouhodobě dotované. Pro zjednodušení také vždycky říkám, že Darkov jsou Kladruby Moravy.

Životní styl se v poslední době hodně změnil. Promítá se to i do zdravotního stavu a třeba počtu klientů, kteří vyhledávají vaše lázně?

Počet diagnóz se s rostoucím věkem dožití u nás výrazně zvyšuje. Rehabilitační péče po operacích páteře, kolenních kloubů, kyčelních endoprotéz, … Množí se také diagnózy roztroušených skleróz, Parkinsonových chorob, … Když procházím chodbami našeho sanatoria, tak mám pocit, že máme stále více a více práce.

Darkov patřil mezi špičkové rehabilitační lázně v oboru už při vašem příchodu. Jak náročné udržet se na špičce?

Je to nepřetržitý proces, který nikdy neskončí. Ať už se týká modernizace zmiňovaných třináctipatrových paneláků anebo technologií a přístrojového vybavení v nich. Našich 220 zaměstnanců pracuje se zhruba 250 přístroji. Od masérek, lázeňských, sanitářek, rehabilitačních pracovníků, fyzioterapeutů, zdravotních sester až po doktory. Je to početný tým odborníků, ale stejně početné je i přístrojové vybavení. Vysoce nastavenou laťku musíme držet jak investicemi do zaměstnanců, tak do technologií a přístrojů. V loňském roce jsme například pořizovali nové robotické přístroje, abychom zachytili současný trend interaktivní robotiky.

Co si pod pojmem interaktivní robotika máme představit?

Robotické přístroje při rehabilitaci „komunikují“ s tělem klienta. Samy fyzioterapeutovi indikují místo, na které je potřeba se zaměřit. Ukazují přesně trhliny ve svalu, či kde je místo v něm po operaci oslabené. Velmi efektivně se tyto přístroje uplatňují ve sportovní medicíně.  Dávají nám například zpětnou vazbu o cvičení.

Když jste před léty vstupovala do tohoto oboru, měla jste s lázeňstvím či rehabilitačními službami nějaké zkušenosti?

Ne, neměla. Tehdy mě pan doktor Zemek hodil přímo do vody a já se musela rychle naučit plavat. (smích)

Jak bylo náročné „doplavat ke břehu“ a zachytit se v tomto specifickém oboru?

Upřímně musím říci, že dodnes obdivuji své kolegy, kteří se mnou začínali. Na druhou stranu mně v nadsázce říkají, že jsou rádi, že jsem tam já a ne pan doktor Zemek. (smích) Pan doktor Zemek je zkušený matematik a praktik, tak ho nemohli „ukecat“ nebo „opít rohlíkem“... (smích) Mně trvalo přece jen déle, než jsem do oboru pronikla. Myslím ale, že k tomu břehu jsem doplavala docela rychle. Štěstím bylo, že Darkov byl dlouhá léta dobře řízen. Vždy tam byly nastaveny interní procesy a většina řídících pracovníků v jednotlivých úsecích byla na svém místě. Samozřejmě jsem do celé společnosti přinesla svůj pohled a svoje metody řízení. Bylo mně tehdy necelých třicet let, ale nepřišla jsem dělat revoluci a překopávat to, co bylo funkční. To myslím urychlilo i usnadnilo postupnou transformaci celého sanatoria. Tím nechci říkat, že to pro mě bylo jednoduché. Naopak. Přišla jsem z jiného prostředí, do úplně jiné legislativy, která se navíc neustále proměňovala. Jedná se o obor, který úzce spolupracuje a je do jisté míry závislý na zdravotních pojišťovnách, a ty jsou sakra pečlivé v tom, aby si ohlídaly svoje prostředky a také kvalitu péče o své pojištěnce.

Když jste jako mladá manažerka vstupovala do lázeňství, měla jste k němu vytvořený nějaký vztah, nebo se tvořil až postupně?

Asi až postupně. Okolo třicítky lázně moc nepotřebujete, pokud si tam nezajedete na wellness víkend anebo si nejedete s partou užít lázeňskou atmosféru a společenský život v Luhačovicích, Mariánských Lázních, Karlových Varech a podobně. To je ale jiný svět než v Karviné. Tam se setkáte s vrcholnými sportovci, manažery, … s lidmi v různých věkových kategoriích, kteří přijedou jako ležící, třeba i nemluvící pacienti. Postupně je posazujeme na rehabilitační vozíky, učíme první krůčky, rozmlouváme je, učíme znovu hlásky, slova… A to přijíždějí klienti třeba po banálním kousnutí klíštětem… V tu chvíli si uvědomíte, jaké jsou životní priority. Takových příběhů máme před sebou denně spoustu. Za rok odléčíme zhruba 15 000 klientů.

Přes všechny složitosti a náročnost, kterou jste popisovala, jste se rozhodla, že vedle Darkova rozšíříte svou lázeňskou skupinu i do zahraničí. Jak jste přišla na slovenské Lázně Brusno?

Když řídíte lázně, jako je Darkov, tak vám volá samozřejmě strašná spousta lidí s prosbou o pomoc a já jim strašně ráda vycházím, a vždycky budu vycházet, vstříc. Už jsem vzpomínala, že ty osobní příběhy, se kterými se v Darkově setkáváme, jsou někdy nesmírně složité a mnohdy i smutné. A já si někdy povzdechla, že bych uvítala lázně, kde by si člověk v klidu sedl na terasu, vypil si dobrou kávu, nasál tu opravdovou lázeňskou atmosféru a užil si lázeňské procedury. Brusno jsme objevili v insolvenčním řízení jedné ze slovenských bank, které nebylo úplně jednoduché. Lákalo nás také rozkročit se v lázeňství i mimo naši republiku. Pokukovali jsme po některých lázních v Německu, ale jejich realizace z různých důvodů nevyšla. Tak jsme se soustředili na Slovensko, což nám připadalo i stejně daleko, jako je ze Slovácka Karviná. Získali jsme je před covidem a tři roky je dávám dohromady. Rekonstruovali jsme léčebné prameny, vybudovali jsme nový hotel s kapacitou 170 lůžek a dostavěli jsme římské lázně v podobě krytého aquaparku o rozloze 3 300 m2. Krytý park je ale bez tobogánů, které by prostorově zatížily celý areál, a navíc mám ráda, když za mnou zůstává určitý můj rukopis. Proto římské lázně CARACALLA SPA, ale bez tobogánů.

Trendem dneška jsou aquaparky pro celé rodiny. Uvažujete o vybudování aquaparků v Darkově nebo Brusně?

V hlavě tuto myšlenku máme, ale všechno má své postupné kroky. Nejdříve jsme museli dostat do kondice samotné lázně. A v Karviné třeba mezitím město zrekonstruovalo koupaliště, takže budovat tam aquapark by postrádalo smysl a ekonomickou logiku. V Brusně byla situace složitější, protože po sedmi letech konfliktů insolvenčních správců s bývalými majiteli chátral nejen areál, ale skomíral i samotný provoz lázní. Museli jsme jej tedy nejprve restartovat, a to od rekonstrukcí prostor přes výměnu vybavení, drobného inventáře až např. po oblečení personálu. Takže venkovní aquapark přijde na řadu později.  Už teď si ale myslíme, že Brusno je chloubou slovenského i „československého“ lázeňství.

K lázním, lázeňské atmosféře i té kávě na terase patří minerální voda. V Darkově minerální voda není, ale je tam solanka. Jak ji využíváte v léčebném procesu?

Solankové vody se obvykle nacházejí v oblastech, kde se provádí hlubinná těžba. Jodobromovou solanku v různých koncentracích proto najdete na různých místech. Dříve se solankou dokonce kloktalo, podobně jako s Vincentkou, a já bych kloktání solankou doporučila i dnes na angínové stavy. V Karviné se těží neustále, takže problémy se solankou nemáme. Naopak. Karvinská solanka má jedno z nejsilnějších složení a koncentrací jódu a bromu. Proto se běžně nekloktá ani nepije, ale pacienti se v ní koupou, využíváme ji na zábaly, obklady…

V Brusně ale minerální voda je. Už jste ji vyzkoušela?

Samozřejmě ano a musím říci, že nejen ke kávě je výborná. Když jsme studovali historii pramenů na Slovensku, tak jsme často naráželi na větu, že Brusno jsou slovenské Karlovy Vary, a já to mohu jenom potvrdit. Jen dodám, že jsou o mnoho levnější. (smích) Složení vod je ale skutečně velmi podobné. V Brusně je osm pramenů. Jeden z nich se jmenuje Ondřej a stáčíme z něj minerální vodu Brusnianku, která je na Slovensku velmi oblíbená a ochutnat ji mohou i hosté ve skyboxech na fotbalovém stadionu v Uherském Hradišti. Na Slovensku získává řadu zlatých medailí i v hodnocení „naslepo“, tedy v „bezejmenných“ vzorcích, kdy překonává třeba rakouskou Römerquelle. Je skutečně lahodná, příjemně sycená…

Neuvažejete, že byste s Brusňankou oslovila i český trh?

Nevím, jestli přímo český, ale moravský trh chceme určitě v budoucnu vyzkoušet. Na druhou stranu nás ale brzdí stav těchto vrtů, které musíme rekonstruovat, a to je čas, energie i investice, které jsou nezbytné, ale v hloubi země takřka neviditelné.

Darkov je vyhlášeným zařízením pro rehabilitační péči. Co je hlavní doménou Lázní Brusno?

Brusno bylo vždy na srdeční problémy, štítné žlázy, na ledviny. Nově jsme zřídili klimatickou jednotku, takže k interním indikacím se přidaly i indikace dýchacího ústrojí. Už vloni jsme získali certifikáty pro onkologická onemocnění a hodně nás vyhledávají pacienti s těmito typy onemocnění, kteří si v Česku vyřídí lázeňské pobyty u nás na Slovensku.

Zaměřujete se především na klienty ze Slovenska, anebo vás mohou navštívit a využít vašich služeb třeba i lidé ze Slovácka?

Ve chvíli, kdy se proslechlo, že pan doktor Zemek vstoupil do Darkova a já převzala řízení těchto lázní, tak nám enormně narostla návštěvnost těchto lázní o 400-600 % z obce Vlčnov. (smích) (Vlčnov je rodištěm Zdeňka Zemka - pozn. autora.) Ale vážně. Lidé ze Zlínska i Slovácka jezdí historicky do Darkova hodně často. Tvoří zhruba čtvrtinu klientů, kteří naše lázně navštěvují. Myslím, že je to zásluhou dobré pověsti a zkušeností u regionálních lékařů, kteří Darkov třeba po operaci kyčle velmi často doporučují. A pokud jde o Brusno, tak to je pro Slovácko i Zlínsko zase zajímavé s ohledem na dojezdovou vzdálenost a spojení. Stává se velmi často, že se nám zákazníci rádi vracejí. Z našich lázní se stává i hojně navštěvovaná dovolenková destinace. Lidé velmi zvažují, proč by měli jet třeba do Karlových Varů, když to mají blíže na Slovensko. Volí tak prodloužené víkendy, týdenní i desetidenní pobyty. Určitě je lákadlem i slovenská mentalita, která je lidem ze Slovácka blízká a příjemná. Blízká je i slovenská gastronomie, která si vzala některé prvky z rakouské gastronomie, a lidé, kteří vymění Karlovy Vary za Brusno, jsou jídlem doslova nadšeni.

Zatímco Darkov je v centru velkého města, Brusno je v centru smrkových lesů Slovenského rudohoří. Je rozdíl v obou destinacích skutečně propastný?

Na první pohled by se dalo říci, že ano. Hornické město do protikladu s lůnem slovenské přírody. Na druhou stranu - i Karviná se ale proměňuje. Hornictví je na ústupu, celý region je protkán sítí kvalitních cyklostezek, uvnitř města je krásná přírodní vodní plocha, které se říká Karvinské moře… Ty předsudky směrem ke Karviné se postupně bortí. Kupodivu Slováci či Poláci tyto předsudky vůbec nemají, protože nevyrůstali v prostředí, které masírovaly sdělovací prostředky „černou“ Karvinou. Na druhou stranu je ale Brusno samozřejmě oázou klidu. Už jen to, že projedete vesnicí Brusno a lázně a celý areál najdete až za touto cedulí v lesích, kde byste je skutečně nečekali. V Karviné si zažijete příjemné město. Můžete si zajít do kina, na ligový fotbal, na lodičky, zažít kulturní festivaly… Brusno je opak. Pět budov areálu lázní v hlubokých lesích, kterými vede nepřeberné množství turistických stezek. Už jen pohledy z oken pokojů na scenérii Slovenského rudohoří léčí. Celé lokalitě vládne božský klid a tam si tu kávu na terase krásně vychutnáte i s rozjímáním, a to vše v naprosto čistém, zdravém vzduchu.

Povídání o Darkově a Brusně nás uzavřelo do lázeňství. Vy jste ale i ředitelkou sítě salónů krásy Royal beauty spa. Propojujete oba obory a jaké reakce na toto spojení máte od klientů?

Reakce máme od konkurence, která náš koncept začíná kopírovat. (smích) Samozřejmě, že salóny v našich lázních najdete. Ono se to spojení krásy se zdravím a péčí o tělo i duši samo nabízí. V Darkově i Brusně salony Royal beauty Spa pochopitelně máme. Když vezmu jen jeden z přístrojů, kterými jsme v salónech začínali - icoone, což je zjednodušeně řečeno přístroj na odvodnění těla a redukci váhy, tak ten je hojně využívaný v našich lázních a objevuje se u nabídky pro samoplátce v dalších českých lázních. V každém našem zařízení icoone najdete, stejně jako v nich najdete nějakou verzi microdermabraze, což je hodně zjednodušeně řečeno přístroj na čištění a zjemňování pleti. Najdete v nich také mezoterapii, která napomáhá kmenovými buňkami k mladšímu vzhledu. V našich lázních ale najdete také další přístroje, se kterými se naši zákazníci setkávají v síti našich salonů. Ono to ale funguje i obráceně, kdy návštěvníci lázní objeví třeba icoone a pak přicházejí do salonů Royal Beauty Spa, že by rádi v této péči pokračovali.

autor: Aleš Mazúrek

Tagy článku

TOPlist