Práce je mi koníčkem, říká Bronislav Janeček
Foto: iDobryDen.cz
Je přece nesmysl jednou ročně po sobě uklízet nepořádek
Mnoho z vás denně projíždí okolo areálu bývalého cukrovaru, kde za cihlovým plotem vznikl zážitkový ráj v čele s majákem Šrotíkem, lodí Nadějí, Kovozoo, Kongresovým centrem a nádhernou zahradou.
O jeho zakladateli, vizionáři a šéfovi Bronislavu Janečkovi, majiteli holdingu REC Group - největší firmy na výkup a zpracování odpadových surovin v regionu, který vás zve na tradiční Den Země, se toho však mezi lidmi moc neví. Vpustil nás do svého království - úžasné námořnické kanceláře - a pro čtenáře DOBRÉHO DNE se trochu mediálně poodhalil...
Kde jste se tady vlastně vzal? Studoval jste ve Strážnici, vaším domovem jsou Sudoměřice a později Břeclav...
Osud bývá někdy neprozřetelný. (smích) Po studiích na zemědělce ve Strážnici jsem si uvědomil, že jako mechanizátor nemám šanci na rozvoj. Nastoupil jsem tedy jako noční vrátný do Kovošrotu v Rohatci, kde jsem si během pětiletého působení osahal všechny profese. Už tehdy mě fascinovalo, co všechno se v kovošrotu najde.
V té době jsem se oženil a ženu, rodilou Brňačku, bych z města na dědinu nedostal, proto jsem Břeclav vybral jako rodinné působiště.
Po privatizaci jsem dalších pět let pracoval v Kovošrotu ve Veselí nad Moravou, kde jsem se seznámil s mým společníkem Radkem Burešem. Už tehdy jsem viděl obrovský potenciál ve zpracování odpadů, ale z vedení nebyla vůle jít tímto směrem. Proto jsme to riskli, vzali úvěry a začali společně putovat za svým snem.
Risk se vám tedy vydařil. Říká se o vás, že ke svým zaměstnancům také přistupujete jinak, než je běžná praxe. A díky tomu jste také získal ocenění Vstřícný zaměstnavatel. V čem jste tedy jiný?
Snažím se svým zaměstnancům jít příkladem, motivovat je, stát si za svými činy a také nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. Neřvu, nekřičím a neponižuji, ale stále se snažím motivovat a nakopávat. Se svými zaměstnanci se potkávám jako kolega, nadřízený, ale i jako podřízený jiným lidem. Pokud dělám obchody, musím dodržovat pravidla, která si nastavil můj obchodní ředitel, a neuplatňuju kamarádšofty a ředitelské úlitby. Právě zaměstnanci rozhodují o spoustě věcí a také jsou posledním článkem při nákupu pracovního vybavení a strojů.
Není vám dovoleno být lidský jen díky tomu, že máte pod sebou dráby?
(smích) Je pravda, že mám pod sebou čtyři asistentky, každou pro jinou oblast holdingu. Ony mají nelehkou pozici, hlídají plnění termínů a úkolů. Stále se však snažím, aby se našim zaměstnancům u nás dobře pracovalo, ale znáte to - mnoho šéfů zůstává nepochopených...
Jaké zaměstnance si vybíráte?
Rozeznávacím pravidlem je - pokud chce a nechce. Pokud chce a neumí, to beru a věnuji mu čas. Pokud nechce a udělá, až dáš ty, tak takovými lidmi se vůbec nezabývám.
Na co jste jako šéf Bronislav Janeček nejpyšnější?
Že jsme si vybudovali pověst nejčistější firmy v této oblasti. Není to jen o tom, že na šrotišti není binec, ale také o tom, že věci jsou na svém místě a také plní svůj účel. Razím heslo: Pořádek se nedělá, ale udržuje. I já jdu příkladem a nestydím se sehnout pro papírek.
Slavíte 20. jubileum - kam hodláte posunout firmu za dalších 20 let?
Byl bych rád, aby stále existoval areál Recyklačního ekologického centra protkaného zvířaty z Kovozoo a s 2 km lávek, kde by si každý návštěvník mohl z výšky prohlédnut recyklaci v běžném provozu. Možná, že za dvacet let už to bude jen zážitkový skanzen. Hlavně chci i do budoucna udržet zelenou a svobodnou firmu, což znamená rozvíjet mezilidské vztahy, ekologii a svobodu.
A vaše osobní ekologické přání?
Rád bych způsobil, aby veřejnost pochopila, o čem vlastně ekologie je. Rozšiřovat povědomí, že má rozhodně smysl třídit odpad, ale ne tak, jak to dnes děláme. Je přece postavené na hlavu, abychom v rámci Dne země jednou za rok, za velké mediální podpory, uklízeli to, co si sami do příkopů a lesů nahážeme. Jsou to tuny odpadu, za který bychom se měli stydět!
Pustíte nás i do soukromí?
Mám ženu a tři dcery, které mě podporují a umožňují mi být klukem. Za to jsem obzvláště ženě nesmírně vděčný, že svým přístupem, zázemím a pochopením ve mně neudusila chuť stále něco vymýšlet a tvořit. Díky tomu už dvacet let může být práce mým koníčkem. A díky tomu jsem šťastný.