Proč Vodovody a kanalizace Hodonín klamou veřejnost?

Proč Vodovody a kanalizace Hodonín klamou veřejnost?
Foto: ilustr., web
Uherský Ostroh Podnikání 12 / 01 / 2015

V článku „Těžba štěrkopísků v Ostrohu? To by byl problém!“ nás zástupce VaK obvinil ze lží, aniž by uvedl, v čem lžeme, natož aby svá tvrzení doložil důkazy. Přinášíme proto důkazy o nepravdivosti tvrzení VaK a rovněž o tom, jak naopak VaK a jiní rozhodují protichůdným a podezřelým způsobem. Věříme proto, že si čtenáři sami udělají úsudek, kdo a proč v dané věci lže. Na úvod uvádíme přehled hlavních rozporů, které níže komentujeme.
Přehled rozporů v postupu VaK a dalších:

Nepoctivá hra VaK se vzdálenostmi a měřítky
Nejprve poukážeme na skutečnost, jak VaK systematicky uvádí nesprávné vzdálenosti a měřítka, kdy náš záměr úmyslně vykreslují v co nejhorším světle a projekty jiných naopak obhajují. Přikládáme tabulku s nesprávnými údaji VaK a mapku a přesnými vzdálenostmi uváděných příkladů.
V článku VaK tvrdí, že „asi půl kilometru“ od naší těžby provozuje prameniště Bzenec a že proudění vytváří spojnici prameniště se zamýšleným těžebním jezerem. Ve skutečnosti je mezi naší těžbou a vodním zdrojem ve směru proudění (Bzenec I) vzdálenost 1 156 m. Tj. několikrát více nežli u jiných těžeb, a tedy zcela bezpečná vzdálenost. Manipulaci s měřítky VaK použily i v Parlamentu ČR, kdy poslancům promítly mapu s několikanásobně větším územím naší těžby (cca 60 ha), nežli tomu je ve skutečnosti (23,8 ha).

Příklad pískovny Podluží - dvojí metr a zneužití postavení VaK?
Společnost VaK má postavení, kterým může zabránit téměř jakýmkoli projektům. To jí dává obrovskou moc a je zásadní otázkou, zda ji nezneužívá a nakládá s ní spravedlivě. O našem záměru VaK tvrdí, že jím vznikne „otevřená rána“, která umožní pronikání „hnojiva a pesticidů z polí, nečistot z projíždějících aut či případných povodní, různé spady z ovzduší atd.“. U blízké pískovny Podluží VaK naopak požadují těžbu „do co největší hloubky“ a do odkrytých podzemních vod požadují napojit potok z polí. Ani ing. Vackovi, ani VaK tedy náhle splachování pesticidů a hnojiv nevadí, naopak jej sami požadují. Na radioaktivní spad, který vytýkají naší těžbě, také najednou zapomněli. Stejný rozpor je u nádrže Pláňava. Tu VaK obhajují, protože z ní dle VaK nemohou vody Polešovického potoka zasakovat do podzemních vod, v naprostém protikladu u Podluží požadují zasakování potoka z polí přímo do podzemních vod. Srovnání těchto lokalit dokládá účelový postup, kdy vodoteče jednou zasakovat nesmí, podruhé naopak musí. Pokud by VaK postupovaly objektivně, nemohly s těžbou na Podluží souhlasit, anebo by naopak musely souhlasit i s námi navrhovanou těžbou. To, že těžba Podluží leží přesně za hranicí ochrany vod, nehraje žádnou roli, protože jak píší VaK, podzemní vody k vodním zdrojům proudí z celého povodí a ing. Vacek navíc absurdně tvrdí, že „písky nemají žádnou čisticí schopnost“ a „každá kapka nečistot, která ukápne, doteče do studní“. Ptáme se, proč se toho VaK a ing. Vacek nedrželi rovněž ve svém přístupu k pískovně Podluží?

Podivnosti okolo vodního díla Pláňava
Zástupce VaK uvádí, že vodní dílo je hluboké „asi 1 m“ a není v kontaktu s podzemní vodou. Podle našich měření však hloubka přesahuje 2,15 m a to je zde zásadní rozdíl. Do vodního díla je přiváděn znečištěný Polešovický potok a je prakticky jisté, že dochází k průsaku znečištění do podzemních vod. Vodní dílo dnes navíc slouží rybolovu, rekreaci a chovu kachen, a proto se domníváme, že představuje možnost závažnějšího vlivu na podzemní vody nežli námi navrhovaná těžba. Jelikož je Pláňava vybudována za dotace jako protipovodňové dílo, musíme konstatovat, že námi plánované těžební jezero by mělo řádově vyšší protipovodňové účinky, a to bez dotací.

K proudění podzemních vod a k průsaku z řek
Uvedli jsme, že k vodním zdrojům prosakují vody z Moravy, Nové Moravy a z drobných vodotečí. Doložili jsme to výsledky hydrogeologických měření, ze kterých je zkonstruována mapa hladin a směrů proudění podzemních vod (viz úvod). VaK tvrdí, že voda z řek neprosakuje, měření ignorují a opakují fráze, že voda sem přitéká „z celého rozsáhlého povodí“. Přitom i z mapy je zřejmé, že studny Bzenec III - sever a Bzenec III - jih leží u řeky v prostoru mezi Moravou a Novou Moravou, kam proudí prakticky jen prosakující vody od Moravy k Nové Moravě. Rovněž k soustavě Bzenec I proudí obloukem vody prosakující z Moravy vlivem jezu u počátku Nové Moravy. Paradoxní je, že i sám ing. Vacek v roce 1983 dospěl k jasnému závěru, že většinu čerpaných vod bude činit průsak z řek.
Shrnutí výsledků studie ing. Vacka z roku 1983 uvedené na str. 173:
Při čerpání 120 l/s průsak z řek činí:     106 l/s, tj. 88 %
Při čerpání 559 l/ průsak z řek činí:     355 l/s, tj. 64 %
Při čerpání 708 l/s průsak z řek činí:     490 l/s, tj. 69 %
Dnes však ing. Vacek výsledky svých prací z roku 1983 popírá a snaží se tím zpochybnit argumentaci, že vody z námi navržené těžby vodní zdroje neovlivňují, ale že k nim proudí hlavně vody z řek.

Pískovna Polešovice Kolébky
Tento příklad jsme uvedli proto, že náš záměr leží v mnohem větší, a tedy bezpečné vzdálenosti od vodních zdrojů (1 156 m ve směru proudění k Bzenec I) než těžba Polešovice Kolébky (242 m od zdroje Les). VaK těžbu Kolébky obhajují a tvrdí, že o ní nevěděly a nemohly se k ní vyjádřit. Není to pravda, jak dokazuje písemné vyjádření VaK k územnímu plánu Polešovic  (č.j. 609/01/Ma). VaK neměly proti těžbě žádné námitky, pouze sdělily, že se těžba nachází v ochranném pásmu vodního zdroje (stejně jako náš záměr) a že neuvažují o vodohospodářském využití štěrkoviště. O vodním zdroji „Les“ VaK a ing. Vacek tvrdí, že neexistuje. Opět to není pravda, jak dokládá územní plán Uherského Ostrohu, který s využitím vodního zdroje výslovně počítá.

K projednání petice v Parlamentu ČR
Ze strany VaK na jednání v parlamentu zazněly prokazatelné nepravdy. Doslovný zápis je na webu Poslanecké sněmovny, proto uvádíme jen vyjádření ing. Vacka a připojujeme náš komentář:
Ing. Vacek:
„Pokud bych hovořil o jímacím území Polešovice, kolega se zapomněl zmínit, že tohle jímací území neexistuje.“ „A kolegové z Hradiště, kteří spravují tenhle prostor, neuvažují s tím, že by se to jímací území kdy použilo. Proto ta štěrkovna tam mohla vzniknout. Navíc ta štěrkovna neleží nad tím, jak kolega říkal - ve směru proudění, ale leží stranou, na kraji nivy.“
Komentář:
Nejprve ing. Vacek tvrdí, že jímací území neexistuje, vzápětí že existuje, ale neuvažuje se o jeho využití. Územní plán Uherského Ostrohu však jednoznačně prokazuje, že se s jeho využitím počítá. Pískovna jednoznačně leží 242 m nad tímto vodním zdrojem a ing. Vacek dobře ví, že po zahájení čerpání veškeré podzemní vody z pískovny potečou přímo k tomuto vodnímu zdroji.
Vyjádření ing. Vacka „štěrkovna tam mohla vzniknout proto, že kolegové neuvažují s tím, že by se to jímací území kdy použilo“, považujeme za velmi závažné. Posiluje se tím domněnka, že těžba štěrkopísků a možnost koupaliště zde může být výsledkem zákulisní dohody o odepsání vodního zdroje, a bylo by zajímavé vědět, za jakých podmínek dospěli vodohospodáři k názoru, že natolik významný vodní zdroj (100 l/s) nebude nikdy v budoucnu použit, čím umožnili těžbu štěrkopísků (dle ing. Vacka). Jen pro ilustraci, tento vodní zdroj by postačoval k zásobování téměř 100 000 obyvatel. Jako vysvětlení se ale rovněž nabízí, že vodohospodáři jsou si vědomi, že těžba štěrkopísků vodní zdroje neohrožuje, a tudíž, že bránění našemu záměru je pouze snahou chránit místní firmy před vznikem konkurence, čemuž mnohé nasvědčuje.

Ing. Vacek:
Pokud se týká pískovny, která tady byla zmíněná, nad Moravským Pískem, je to totéž. Je to pískovna, která je mimo ochranné pásmo zdroje, je na kraji nivy, těží se písek navátý. Je to navátá návěj a pod tím je štěrk, který je opravdu okrajový. Čili to jsou úplně jiné záležitosti. Stejně tak jako to, čemu jsme se tady smáli, je buď neinformovanost, nebo zlý úmysl neříkat pravdu.
Komentář:
Hranici ochranného pásma tvoří pravítkem nakreslená čára v linii železnice napříč zvodnělými štěrkopísky a okraj pískovny se ho dotýká. Bez nadsázky, tím, že nakreslíte čáru přes jezero podzemních vod, rozhodně neoddělíte vody na jedné a druhé straně čáry. Podzemním vodám z pískovny žádná čára na mapě nezabrání proudit přímo k vodním zdrojům Bzenec I. Necháváme na čtenářích, aby sami posoudili, na čí straně je, slovy ing. Vacka, „zlý úmysl“.

Ing. Vacek:
Jestliže odkryji hladinu podzemní vody, zhoršuji podmínky její ochrany. Bez diskuse.
Komentář:
V rozporu se svým tvrzením ing. Vacek u blízké pískovny Podluží, které napomohl vzniknout, naopak požaduje těžbu co nejvíce pod hladinu podzemních vod a dokonce sem požaduje zaústit potok z polí.

Co říci závěrem?
Těžko lze věřit tomu, že VaK se řídí zájmem řádně pečovat o vodní zdroje. Kdyby se nejednalo o záležitost, která nás poškozuje, bylo by úsměvné zamyslet se nad absurdním tvrzením v závěru článku VaK, že: „Ve hře jsou miliardy. Ne pro stát, ne pro obec. Pro těžaře.“ Nesmyslné plácání astronomickými čísly jenom dokresluje snahu VaK za každou cenu proti nám postavit veřejnost, která má nabýt pocitu, že na její úkor pohádkově zbohatneme. Pro získání představy o reálných výnosech si totiž stačí přečíst usnesení rady obce Moravský Písek, která 30. 10. 2014 odsouhlasila smlouvu, podle které obec bude za každou tunu vytěženou v pískovně Podluží inkasovat 5 Kč.
Pokud by tedy, jak tvrdí VaK, šlo o miliardy, musela by již být celá rada Moravského Písku stíhána za poškození obce uzavřením zjevně nevýhodné smlouvy. Těžko by totiž obec mohla uzavřít smlouvu na pětikorunu z tuny, kdyby se jednalo o tak závratné zisky u těžařů.
Jako důvod nesouhlasu s naším záměrem obec Moravský Písek uvedla „blízkost frekventované komunikace a úniky ropných látek a umístění těžby v záplavovém území“. Stejné argumenty proti našemu záměru o hnojivech, pesticidech a nečistotách z projíždějících aut opakují i VaK. Právě dnes však sama obec Moravský Písek s pomocí VaK a ing. Vacka otevírá novou obecní pískovnu, nazývanou „Retenční nádrž Podluží“. VaK s těžbou souhlasí, požadují těžbu do co největší hloubky pod hladinu podzemních vod a do těchto podzemních vod dokonce požadují zaústit potok z polí. Hranici pískovny pak tvoří silně frekventovaná hlavní silnice. To vše podle nás jednoznačně dokazuje diskriminační postupu obce i VaK vůči nám, kdy na pískovně Podluží kupodivu nevadí nic z toho, co tak zásadně vadí na našem záměru.
Za dokonale symbolické pak na závěr považujeme to, že obec Moravský Písek v citovaném usnesení již nehovoří o Retenční nádrži Podluží, pro kterou bylo vydáno povolení, ale o obecní pískovně a tržbách z ní. Potvrzují se tak naše domněnky, že název „Retenční nádrž Podluží“ zde byl jen „zástěrkou“ pro získání povolení k těžbě za účelem zisku a nejspíše i k vybudování dalšího rybářského areálu po vzoru dotovaných Pláňav. Pozoruhodné (nebo spíše dokazující nerovnost přístupů) rovněž je, že žádný z dotčených úřadů se při povolování těžby nepozastavil nad tím, že ono tzv. „protipovodňové opatření Podluží“ bude postaveno mimo záplavovou oblast a jeho realizace komerční těžbou štěrkopísků bude trvat do roku 2025...

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace