„Region nepotřebuje další řeči. Potřebuje výsledky,“ říká Mojmír Novák o činnosti ZRIA

Foto: archiv ZRIA   /  Mojmír Novák, předseda představenstva ZRIA

Zkratka ZRIA se v posledních měsících objevuje ve veřejném prostoru stále častěji.
Nejčastěji v souvislosti se Strategickou průmyslovou zónou Holešov, přiváděním investic nebo mezinárodními kontakty Zlínského kraje. Rozvojovou agenturu od května 2025 vede Mojmír Novák, manažer s dlouholetými zkušenostmi z investic, strategického řízení a podnikání. Jeho ambice je jasná: posunout region od debat k výsledkům.

Možná ne všem občanům kraje se už zkratka ZRIA vtiskla do paměti, natož představa, co přesně děláte. Jak byste podstatu ZRIA vysvětlil, tak, aby tomu rozuměla i babička z venkova?

ZRIA je akciová společnost zřízená Zlínským krajem. Nejsme úřad na razítka – naším úkolem je proměňovat dobré nápady kraje, univerzity i místních firem v konkrétní projekty, investice a pracovní příležitosti. V praxi to znamená několik věcí zároveň. Spravujeme klíčová rozvojová území v regionu, především strategicky umístěnou průmyslovou zónu u Holešova, která patří k nejzajímavějším v České republice. Právě díky své poloze a dokončované dálniční křižovatce se zóna stává čím dál atraktivnějším místem pro investory s vysokou přidanou hodnotou. Zároveň propojujeme regionální firmy se zahraničními partnery a pomáháme rozvíjet mezinárodní spolupráci ve vzdělávání a inovacích. Otevíráme Zlínský kraj světu a svět přivážíme k nám domů. V neposlední řadě spolupracujeme s hejtmanstvím na realizaci strategických projektů tak, aby dávaly smysl a měly skutečný tah na branku. 

Když jste před několika dny vystoupil před zastupiteli, zaznělo, že ZRIA má být „užitečná“ a neviditelnou práci převádět do výsledků. Jak se ta užitečnost pozná v praxi?

U rozvojové agentury je to jednoduché. Buď za vámi stojí projekty a investice, nebo děláte něco špatně. V praxi to znamená konkrétní kroky a dopady. Třeba tím, že se z kontaktu stane reálná obchodní nebo investiční příležitost. V prezentaci jsem ukazoval, že jsme oslovili přes 50 firem ze Zlínského kraje a společně identifikovali 21 konkrétních obchodních příležitostí, tedy situací, kdy je jasné, kdo je na druhé straně, o jakém typu spolupráce se bavíme a jaký může být výsledek. Druhá rovina je infrastruktura a rozvoj území. Tam se užitečnost měří tím, jestli se projekty hýbou od příprav přes povolení až po realizaci. A třetí rovina je strategická, tedy jestli náš region drží krok se světem, například přes mezinárodní partnerství a přístup k talentům.

Ve vaší prezentaci zazněl Texas a spolupráce s partnery jako Opportunity Austin nebo St. Mary’s University. Pro část veřejnosti to může znít vzdáleně – co to reálně znamená pro Zlínský kraj?

Texas dnes patří mezi nejdynamičtější ekonomiky a technologická centra na světě. Je to osmá největší ekonomika světa, výkonnější než ekonomika celé Francie, obrovský trh, který kombinuje průmysl, inovace, univerzity i kapitál – a navíc v prostředí, kde se věci umí rozhodovat rychle. Pro nás ale není podstatné, jak to zní, ale co z toho máme. My tam nejezdíme „dělat dojem“, ale otevírat dveře konkrétním firmám a projektům ze Zlínského kraje.

Partnerství s organizacemi jako Opportunity Austin nebo St. Mary’s University znamená, že nejsme venku, ale přímo uvnitř toho ekosystému. Máme přístup k lidem, firmám i příležitostem, které bychom jinak hledali velmi těžko. A to je zásadní rozdíl. Já to říkám jednoduše – partnerství má smysl jen tehdy, když se přetaví do výsledků. A ty mají být konkrétní: například nové impulzy pro průmyslovou zónu Holešov, oživení Baťova areálu nebo strategické využití zóny Malenovice, ale také nové příležitosti pro firmy z regionu, spolupráce ve vzdělávání nebo větší zapojení do mezinárodních projektů. Proto také děláme podnikatelské mise jinak – ne jako seznam návštěv, ale jako cílené propojování. Letos k tomu patří třeba účast na SXSW a navazující jednání, která mají jasný cíl: aby z kontaktů vznikaly konkrétní příležitosti.

V prezentaci jste mluvil o internacionalizaci, práci s talenty i o EXPAT centru. Co si pod tím má člověk konkrétně představit a proč je to pro Zlínský kraj důležité?

Protože ekonomika regionu nestojí jen na silnicích a budovách, ale hlavně na lidech. Pokud chceme pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou a nadprůměrnými mzdami, potřebujeme firmy, které je dokážou vytvářet. A ty se bez kvalifikovaných lidí neobejdou.

Internacionalizace v praxi znamená, že dokážeme do Zlínského kraje přitáhnout studenty, odborníky nebo výzkumníky a zároveň dát našim lidem zkušenost ze zahraničí. Není to nic abstraktního, jsou to konkrétní výměnné programy a spolupráce, které se sice neprojeví ze dne na den, ale za pár let rozhodnou o tom, jestli se firmy v regionu rozvíjejí, inovují a jestli mladí lidé po škole zůstávají.

A s tím souvisí i EXPAT centrum. To je důležitá součást fungování regionu. Firmy dnes často narážejí na nedostatek lidí a část řešení přichází ze zahraničí. Pokud ale nový zaměstnanec narazí na problémy s bydlením, školami, úřady nebo orientací v běžném životě, je velká šance, že odejde jinam. EXPAT centrum pomáhá tyto bariéry odstraňovat – firmám i lidem. Není to žádný nadstandard, ale základní nástroj, jak si udržet lidi, které naše ekonomika potřebuje, a předejít zbytečným problémům v praxi.

Pojďme k Holešovu. Co je dnes pro veřejnost nejdůležitější vědět o roli ZRIA ve Strategické průmyslové zóně?

ZRIA zajišťuje, aby se Strategická průmyslová zóna Holešov efektivně spravovala, rozvíjela a fungovala. Zóna je dlouhodobý projekt a potřebuje stabilní „management území“ od údržby přes rozvoj až po komunikaci s investory. Není to jednoduchá mise a potýkáme se s mnoha problémy, které se nám snad daří úspěšně překonávat. A proto, když chcete rozvíjet průmyslovou zónu, dává smysl být přímo tam. Proto dnes celý tým ZRIA působí v Holešově.

Nic není zadarmo a také ZRIA daňové poplatníky „něco stojí“. Jsou to podle vás efektivně vynaložené peníze?

Já to beru přímočaře … Veřejná organizace má být maximálně transparentní a zároveň výkonná.

Hlavní skládání účtů je v tom, že netvoříme strategie do šuplíku, ale konkrétní investice, projekty a výsledky. Krajským zastupitelům jsem ukazoval odhad hospodaření a strukturu výsledků po jednotlivých segmentech. Smysl těch čísel není „chlubit se“, ale řídit organizaci jako profesionální nástroj. V tom je rozdíl mezi logem na dveřích a organizací, která má pro kraj reálný užitek.