Sršeň asijská představuje velké ohrožení nejen pro včely, ale také pro člověka, říká včelař a ekonom Oldřich Hájek

Sršeň asijská představuje velké ohrožení nejen pro včely, ale také pro člověka, říká včelař a ekonom Oldřich Hájek
Foto: archiv   /  doc. RNDr. PhDr. Oldřich Hájek, Ph.D., MBA, děkan FVES, ekonom a včelař
Slovácko Podnikání 07 / 05 / 2024

Oldřich Hájek, původním zaměřením geograf se specializací na ekonomický rozvoj regionů, je kromě své pozice děkana na Vysoké škola Jagiellońské v Uherském Hradišti, také vášnivým včelařem. V současné době České republice hrozí invaze sršně asijské (Vespa velutina). O možných rizicích příchodu tohoto invazivního druhu do naší krajiny se rozpovídal v rozhovoru pro slovácký týdeník DOBRÝ DEN S KURÝREM.

Řekněte nám na úvod, čím a proč je sršeň asijská tak nebezpečná?

Sršeň asijská představuje svými charakteristikami naprosto odlišnou sršeň od naší běžné sršně obecné (Vespa crabro). Ta je obvykle velmi mírná a dá se s ní z pohledu člověka relativně dobře vycházet. Sršeň asijská patří mezi nejagresivnější ze všech druhů sršní. Také je výrazně dravější, je výborným až akrobatickým letcem a má řadu osobitých strategií lovu. Bohužel, naše včela medonosná (Apis mellifera) patří mezi hlavní položky na jejím jídelníčku. A to je skutečně velkým problémem.

V čem konkrétně spočívá mimořádná agresivita sršně asijské?

Je opravdu výrazně agresivnější ke svému okolí než naše sršeň. Uvádí se, že naše sršeň vás bude pronásledovat v případě přiblížení k jejímu hnízdu do vzdálenosti přibližně 20 až 40 metrů. Sršeň asijská vás bude odhánět od svého hnízda až 800 i více metrů. A přitom vás bude opakovaně bodat, což je velkým problémem zejména pro alergiky na hmyzí bodnutí. Nevinná vycházka do přírody v pozdním létě tak může být završena velmi nemilou zkušeností. Ve Francii evidují za posledních 10 let tři prokázaná úmrtí člověka v důsledku bodnutí sršně asijské.

Jaké je bodnutí a jed sršně asijské?

Sršeň asijská má žihadlo, které je 5 až 7 mm dlouhé. Takže zde obyčejný včelařský oblek nestačí. Žihadlo není opatřeno zpětným háčkem, takže v případě útoku bodá sršeň opakovaně. Už samo o sobě je bodnutí při průchodu pokožkou bolestivé. Po vpichu je navíc pod kůži vstříknut jed, který je koktejlem látek složených převážně z peptidů a proteinů. Okamžitě je spuštěna enzymatická reakce, lidově řečeno, opuchnete.

V čem zvláště je sršeň asijská nebezpečím pro naše včely?

V původní domovině sršně asijské je včela pouze doplňkem její potravy, využívá k tomuto účelu široké portfolio hmyzích druhů. Proto má tato sršeň vypracovanou celou řadu důmyslných strategií lovu kořisti, kdy je například schopna číhat schovaná pod listem na vážky a pak některou z nich uchvátit. Evropa ale obecně patří mezi tzv. „převčelené“ regiony. Celosvětový průměr je přibližně 0,2 včelstva na kilometr čtvereční, ale u nás je až 12 a více včelstev na jeden kilometr čtvereční. Sršeň asijská tedy přichází do krajiny naprosté hojnosti. Nač by se tedy zdržovala různými taktikami lovu, když je zde bezbranná potrava v podobě naší včely medonosné v podstatě připravena na talíři? Opět uvedu příklad z Francie. Když se poblíž včelnice zasídlí sršeň asijská, tak je schopna během jedné sezóny zcela zlikvidovat až 30 % včelstev a zbylých 70 % tak vážně oslabit, že neposkytnou žádný hospodářský výnos.

V čem dalším je sršeň asijská odlišná?

Velkou zajímavostí je také to, že mezi sršněmi je jediným druhem, kde loví krom sršních dělnic i sršní trubci. Sršní trubci mají sice o 300 % slabší skus kusadel než sršní dělnice, ale i tak se vydávají na lov a přispívají přinášením potravy ekonomice a rychlejšímu rozvoji sršního hnízda. Tento druh sršně má dále několik unikátních obranných mechanismů, které naše sršeň nemá. V případě ohrožení hnízda je schopna vylučovat poměrně silný feromonový aerosol. Pokud se vám dostane do očí či na sliznice, má podobné účinky jako pepřový sprej.

Je schopna sršeň asijská dlouhodobě přežít v naší přírodě a krajině?

Bohužel ano. Vše napovídá tomu, že se klima v České republice rychle mění. Otepluje se, je více sucho, a hlavně jsou velmi mírné zimy bez sněhové pokrývky. Tradiční mírný pás, ve kterém se nacházíme, se otepluje. A co je důležité, otepluje se rychleji než zbytek světa. Sršeň asijská tedy přichází do krajiny, která je pro ni klimaticky vhodná a podmínky pro její život se budou zřejmě neustále zlepšovat. Může tedy v naší krajině nejen přežít mírnou zimu, ale naopak může velmi dobře v rámci ročního cyklu prosperovat.

Jak se k nám sršeň asijská vůbec dostala?

Sršeň asijská patří mezi invazivní druhy. Do Evropy se poprvé dostala v roce 2004 v lodním kontejneru s nákladem zboží z Číny. Za tu dobu se ve Francii neskutečně rozšířila a intenzivně proniká do dalších zemí. V Portugalsku v roce 2023 nahlásili dobrovolníci tisíce hnízd sršně asijské. Přirozené migrační tempo je asi 80 km ročně. Na své trase staví sršeň asijská velká hnízda, která mohou mít na vrcholu sezony 60 až 80 cm v průměru a mohou být osídlena tisíci jedinců.

Můžeme se s ní tedy již setkat v České republice?

Na podzim minulého roku bylo u nás objeveno první hnízdo sršně asijské v blízkosti Plzně. Bohužel už i v letošním roce byl v České republice hlášen výskyt sršně asijské, a to v Hrádku u Rokycan. Zde jsme si sami „pomohli“ s migrací sršně asijské, protože se k nám svezla z Francie ukrytá v nákladu dřeva. Lze tedy konstatovat, že sršeň asijská nejen že migruje přirozenou cestou do neobsazených lokalit, ale i samotná činnost člověka dále napomáhá jejímu šíření. Navíc v polovině dubna letošního roku byla hlášena likvidace sršních hnízd také v rakouském Insbrucku a maďarském Gödöllő. Je tedy asi jen otázkou krátkého času, kdy se sršeň asijská dostane z jihu také na Moravu.

Sám aktivně včelaříte, jak se sršni asijské bránit?

Jedná se o velmi aktivní hmyz, kde je obrana velmi složitá. Asi by bylo chimérou domnívat se, že se zrovna nám v České republice podaří tento invazivní druh zastavit. Do budoucna můžeme v podstatě jen mírnit tempo šíření sršně asijské. Pro včelaře se sršeň asijská a její šíření stává pomalu tématem číslo jedna, již nyní jsou naše včely ohroženy celou řadou nemocí, viróz a škůdců. Sršeň asijská je opravdu to poslední, co jako včelaři potřebujeme. Dravá aktivita této sršně výrazně omezí opylovací služby našich včel. Jednou z možností je určitě opatření včelnic lapacími a monitorovacími zařízeními, která mohou jako první varovat při výskytu sršně asijské.

V případě, že jsme objevili sršeň asijskou, jak dále postupovat?

Určitě se nepokoušejte likvidovat sršní hnízdo svépomocí. Zde je vhodné kontaktovat nejbližší včelaře. Z hlediska orgánů státní správy je sršeň asijská jako invazivní druh monitorována Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Také existuje aplikace ke stažení do mobilního telefonu k nahlášení výskytu sršně asijské. Takto bych tedy doporučoval postupovat v případě nalezení sršního hnízda. Po nahlášení se jistě velmi rychle rozjede akce na likvidaci daného hnízda. Když to shrnu, je důležité být maximálně na pozoru a včas tato sršní hnízda objevit a zlikvidovat. Toto poslouží nejenom jako prevence před hospodářskými škodami na našich včelstvech, ale zejména dovolí maximálně eliminovat budoucí rozvoj sršně asijské v našich podmínkách. Hnízdo je potřeba zlikvidovat dříve, než z něj vyletí další generace sršních královen.

Šíření sršně asijské se tedy stává opravdu vážným problémem. Vy se této problematice aktivně věnujete. Kde se s Vámi můžeme setkat a diskutovat dále toto téma?

Včelaření je mým velkým koníčkem a opravdu by mě bolelo, kdyby invaze sršně asijské tuto příjemnou a obecně velmi prospěšnou činnost zničila. Sršni asijské se v první řadě věnujeme v rámci studijního programu Včelařství na Vysoké škole Jagiellońské v Uherském Hradišti. Dále v rámci našeho regionu realizuji řadu atraktivních populárně-naučných přednášek pro širokou veřejnost s názvem „Klimatická změna a její vliv na šíření sršně asijské“. Přednáška je koncipována tak, aby byla atraktivní nejenom pro včelaře, ale aby zaujala opravdu každého účastníka. Jsem velmi potěšen z velmi pozitivní zpětné vazby od všech typů návštěvníků mých přednášek. Troufám si tvrdit, že to své si v mé přednášce o sršni asijské najde jak včelař, členka turistického oddílu, dobrovolný hasič, zahrádkářka, ale i jakýkoliv další účastník bez rozlišení věku. Vždy se velmi těším na setkání se zájemci o „sršní problematiku“ a na diskusi na toto aktuální téma.

Přehled termínů přednášek naleznete na webové adrese: www.fves.eu/srsen

autor: Karel Výborný

Tagy článku

TOPlist