Svět je méně předvídatelný. Odborníci na bezpečnost a krizové řízení budou stále důležitější, říká děkanka Tučková

Foto: archiv FLKŘ  /  Děkanka fakulty logistiky a krizového řízení UTB prof. Zuzana Tučková.

Fakulta logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati sídlí v Uherském Hradišti a za poslední roky prošla výraznou proměnou. Z mladé fakulty, která si své místo teprve hledala, se postupně stala stabilní součást univerzitního vzdělávání v regionu. Nabízí studijní programy zaměřené na bezpečnost, krizové řízení, ochranu obyvatelstva, environmentální bezpečnost i logistiku, tedy obory, jejichž význam v posledních letech výrazně roste.

Důvodů je řada. Pandemie, tornádo na Moravě, povodně, válka na Ukrajině i obecně nejistější bezpečnostní prostředí ukazují, že připravenost, odolnost a schopnost zvládat mimořádné situace nejsou jen tématy pro odborníky, ale stále více také pro obce, kraje, firmy i běžný život.
O tom, v jaké kondici dnes fakulta je, proč má smysl udržet univerzitní pracoviště právě v Uherském Hradišti, jaké obory studenty táhnou a jakou roli může sehrát v budoucnosti Slovácka a Zlínského kraje, jsme hovořili s děkankou fakulty prof. Zuzanou Tučkovou.

Když se dnes ohlédnete na „kondici“ FLKŘ, v čem jste nejsilnější a co vás naopak nejvíc trápí? Je to zájem uchazečů, finance, lidé, nebo proměna potřeb praxe?

Když se dnes ohlédnu na kondici FLKŘ, vnímám fakultu jako instituci, která má oproti minulým letům již stabilní pozici nejen v rámci zlínského regionu, ale troufám si říci také v konkurenci fakult a pracovišť zaměřených na bezpečnostní obory. Fakulta si postupně našla své místo, vyprofilovala se a dnes je silná zejména v praktickém zaměření studia, propojení s praxí a schopnosti reagovat na aktuální potřeby společnosti.

Za velmi důležité považuji také to, že fakulta má stabilizované financování a postupně buduje kvalitní lidský potenciál, a to jak na straně akademických pracovníků, tak i technicko-hospodářských a podpůrných zaměstnanců. Jako menší fakulta máme jednu velkou výhodu – každý student u nás má své jméno, není pouze číslem v systému. Podobně to platí i u zaměstnanců, kde je osobní přístup a vzájemná spolupráce velmi důležitou součástí fungování fakulty.

Na druhou stranu právě skutečnost, že jsme menší fakultou, může být pro některé uchazeče určitou bariérou. Část studentů stále přirozeně směřuje k tradičním univerzitám s dlouhou historií a větším akademickým zázemím. Výzvou pro nás proto zůstává stabilní zájem uchazečů, konkurence mezi vysokými školami i proměna potřeb praxe, zejména v oblasti bezpečnosti, krizového řízení, ochrany obyvatelstva, environmentální bezpečnosti a logistiky.

Jsem hrdá na to, že mohu být součástí této cesty plné změn. FLKŘ se během svého vývoje dokázala stabilizovat, odborně vyprofilovat a najít své pevné místo na trhu vysokoškolského vzdělávání. Dnes už není pouze mladou fakultou, která si své postavení hledá, ale sebevědomou součástí UTB ve Zlíně s jasným odborným profilem, kvalitními lidmi a potenciálem dalšího rozvoje. Věřím také, že od nového roku fakulta otevře své první doktorské studium v oblasti strategického řízení rizik, čímž se stane plnohodnotnou fakultou nabízející celé portfolio vysokoškolského vzdělávání. Je to velký krok pro fakultu a je potřeba si uvědomit, jak významný milník to pro její další rozvoj představuje.

Uherské Hradiště má kolem 25 tisíc obyvatel. Co je na udržení univerzitní fakulty v takovém městě nejtěžší? A co naopak překvapivě funguje lépe než ve velkých univerzitních centrech?

Nejtěžší je udržet dlouhodobou atraktivitu fakulty v menším městě a přitáhnout studenty z širšího regionu. Na druhou stranu právě menší město a menší fakulta přinášejí některé výhody, které mohou být pro studenty velmi důležité. Myslím, že pro řadu uchazečů je podstatná informace o rodinném prostředí fakulty, osobnějším přístupu a větší dostupnosti pedagogů.

Když se k nám přijdou podívat například na den otevřených dveří, často jsou příjemně překvapeni samotným areálem, ve kterém fakulta sídlí. Vše je na jednom místě, v klidném a příjemném prostředí, a zároveň jen kousek od centra města. To vytváří dobré podmínky nejen pro studium, ale i pro každodenní studentský život.

Velmi důležitá je také podpora města, místních firem a širší komunity. Vztahy mezi fakultou, městem a partnery z praxe vnímám jako nadstandardně kvalitní, otevřené a rovnocenné. 
I to hraje při řízení a dalším rozvoji fakulty velmi významnou roli. Fakulta není v Uherském Hradišti izolovanou institucí, ale přirozenou součástí města a regionu.

Osobně mám velkou radost také z toho, že když jsem před zhruba sedmi lety vedení města představovala možné směry dalšího rozvoje fakulty, řada těchto vizí se postupně skutečně naplnila. Je to pro mě potvrzení, že spolupráce mezi fakultou, městem a regionálními partnery má smysl a může přinášet konkrétní výsledky.

Pozitivně podle mě funguje také to, že fakulta nabízí aktuální studijní programy zaměřené na bezpečnostní prostředí, krizové řízení, ochranu obyvatelstva, environmentální bezpečnost a logistiku. Jsou to oblasti, které mají jasnou vazbu na současné potřeby praxe a společnosti. Právě kombinace menšího, přehledného prostředí, osobního přístupu, silné podpory města a aktuálně zaměřených programů může být pro mnoho studentů důvodem, proč si FLKŘ vybrat.

Vzpomínáte si na moment, kdy jste si řekla: „Teď už je jasné, že se FLKŘ v Uherském Hradišti opravdu uhájí a prosadí“? Co tehdy rozhodlo? Osobnosti, výsledky, podpora města, regionu, nebo poptávka trhu?

Moc dobře si pamatuji moment, kdy přišla zpráva, že fakulta získala akreditaci navazujícího magisterského studijního programu Bezpečnost společnosti na dobu deseti let. Z mého pohledu to byl velmi důležitý milník. Pro fakultu, která do roku 2019 nemohla vzdělávat studenty v magisterském studiu, to byla jasná zpráva, že má smysl fakultu dále systematicky budovat a rozvíjet.

Druhým důležitým momentem je podle mě proměna celospolečenského vnímání bezpečnosti. Současná geopolitická a bezpečnostní situace, ale také zkušenosti z posledních let – od tornáda na Moravě přes pandemii covidu-19, povodně až po současné válečné konflikty – výrazně zvýšily povědomí společnosti o tom, že bezpečnost není samozřejmost. Lidé, instituce i regiony si stále více uvědomují potřebu chránit vlastní bezpečnost, připravenost a odolnost. Právě to potvrzuje význam oborů, které fakulta rozvíjí, a ukazuje, že její odborné zaměření je mimořádně aktuální. To se promítá také do rostoucího zájmu uchazečů o studium těchto programů, protože stále více mladých lidí vnímá bezpečnostní témata jako perspektivní, potřebná a společensky významná.

Které historické milníky byly pro fakultu zlomové? Co byste označila za klíčové okamžiky, bez nichž by FLKŘ nebyla tím, čím je?

Za klíčové milníky považuji především postupné vybudování významných studijních programů a získání akreditací bakalářských i navazujících magisterských programů na deset let. V současné době je dalším důležitým krokem podaná žádost o akreditaci doktorského studijního programu.

Velmi důležitá je také stabilní akademická obec a studenti, kteří vědí, proč fakultu studují a jaké profesní uplatnění jim zvolené obory mohou nabídnout. To vše podle mě potvrzuje, že fakulta má jasné odborné směřování a pevné místo v systému vysokoškolského vzdělávání.

Jak se v čase měnil počet studentů? Co dnes studenty přitahuje studovat právě na vaší fakultě?

Pokud porovnáme počet studentů, kteří dnes na fakultě studují, se stavem před deseti lety, můžeme říci, že se jejich počet v obou formách studia téměř zdvojnásobil. V současné době má fakulta přibližně 1 550 studentů. Velmi pozitivní je také skutečnost, že dnes převažuje počet studentů v prezenční formě studia, což v minulosti nebylo samozřejmostí.

Tento rozvoj je dán především rozšířením možností studia, získáním akreditací nových i navazujících studijních programů a celkovým posílením odborného profilu fakulty. Významnou roli hrají také demografické trendy, protože v současné době na vysoké školy nastupují silnější populační ročníky.

Když to zjednodušíme, co se na FLKŘ člověk opravdu naučí, co jinde nedostane? Jak byste laikovi vysvětlila rozdíl mezi logistikou, bezpečností, krizovým řízením a „klasickým“ managementem?

Na FLKŘ se studenti učí především prakticky přemýšlet a jednat v situacích, kdy nestačí pouze běžné manažerské rozhodování. Učí se chápat rizika, předcházet jim, připravovat organizace i území na mimořádné události a v případě krize hledat funkční a rychle proveditelná řešení.

Rozdíl bych laikovi vysvětlila jednoduše: klasický management se zabývá řízením lidí, procesů a organizací v běžném provozu. Logistika řeší, jak dostat správné zdroje, materiál, techniku nebo pomoc ve správný čas na správné místo. Bezpečnost se zaměřuje na ochranu lidí, majetku, prostředí a systémů. Krizové řízení potom propojuje všechny tyto oblasti v situacích, kdy nastane mimořádná událost a je potřeba rychle, koordinovaně a odpovědně reagovat.

Velký důraz proto klademe na praktičnost výuky. Nechceme, aby studenti bezpečnost a krizové řízení znali jen z učebnic. Právě proto v současné době budujeme nové laboratoře, které budou zcela prakticky zaměřené. Student si v rámci výuky bude moci vyzkoušet například práci v ochranném obleku, postupy při simulovaných krizových situacích nebo rozhodování v podmínkách časového tlaku a omezených informací.

Výhodou fakulty je také to, že nejsme anonymní masovou školou s obrovským počtem studentů. Díky tomu je větší pravděpodobnost, že se každý student skutečně dostane k praktické výuce, vyzkouší si práci s vybavením, zapojí se do modelových situací a získá konkrétní zkušenost, ne pouze teoretický výklad. Právě propojení odborných znalostí, praktických dovedností, moderních technologií a osobnějšího přístupu je podle mě to, co může student na FLKŘ získat velmi výrazně.

Jaké programy nebo specializace považujete dnes za nejvíce trendy? Je to kyberbezpečnost, řízení rizik, ochrana kritické infrastruktury, chytrá logistika, datová analytika? Nebo něco jiného?

Mezi nejvíce trendy oblasti patří environmentální bezpečnost a udržitelnost, řízení rizik, ochrana kritické infrastruktury a chytrá logistika. Stále větší význam získává také práce s daty a bezpečnost v digitálním prostředí.

Současně budeme využívat i moderní technologie, jako je virtuální realita, umělá inteligence nebo digitální dvojčata. Díky nim bude možné simulovat různé typy krizových scénářů, analyzovat jejich průběh a učit studenty rozhodovat v prostředí, které se co nejvíce blíží reálné praxi.

Co studentům říkáte na otázku: „A budu mít po téhle škole práci?“ Kde vidíte největší uplatnění vašich absolventů?

Studentům na tuto otázku odpovídám, že pokud vědí, proč si fakultu vybrali, a během studia aktivně využijí možnosti, které jim fakulta nabízí, mají velmi dobré předpoklady pro uplatnění. Naše obory nejsou úzce zaměřené pouze na jednu konkrétní profesi, ale připravují studenty pro širší spektrum pozic v oblasti bezpečnosti, krizového řízení, logistiky, ochrany obyvatelstva i veřejné správy.

Absolventi se mohou uplatnit ve složkách integrovaného záchranného systému, ve státní správě a samosprávě, v krizovém řízení obcí a krajů, v bezpečnostních odděleních organizací, v logistických firmách, v neziskovém sektoru i v podnikové sféře. Právě soukromý sektor dnes stále více vnímá potřebu odborníků, kteří rozumějí rizikům, bezpečnosti, provozní odolnosti a připravenosti na mimořádné situace.

S celkovou proměnou společnosti a také s tím, že svět kolem nás je v mnoha ohledech méně bezpečný a méně předvídatelný, vznikají i zcela nové pracovní pozice. Může jít například o manažera fyzické bezpečnosti, specialistu krizové připravenosti, koordinátora bezpečnostních opatření, manažera kontinuity provozu nebo pracovníka odpovědného za řízení rizik v organizaci.

Uplatnění našich absolventů tedy nevidím pouze v tradičních bezpečnostních nebo krizových složkách, ale také v moderních firmách a institucích, kde je bezpečnost přirozenou součástí řízení. To je podle mě velmi důležité – bezpečnost dnes není jen otázkou státu, ale také firem, organizací, komunit a každého z nás.

Jak je FLKŘ důležitá pro Uherské Hradiště a Slovácko? Co městu dává konkrétně? A co by Uherské Hradiště pocítilo, kdyby tu fakulta nebyla?

Fakulta je pro Uherské Hradiště a celé Slovácko důležitá nejen jako vzdělávací instituce, ale také jako přirozená součást života města. Do města přináší mladé lidi, energii, nové podněty a univerzitní atmosféru, která je pro město střední velikosti velmi cenná.

Studenti zde nejen studují, ale také tráví svůj volný čas, využívají služby, zapojují se do života města a vytvářejí si k němu osobní vztah. S tím souvisí i ekonomický přínos, protože jejich přítomnost se přirozeně promítá do místních služeb, gastronomie, ubytování i dalších aktivit. Neméně důležité jsou ale i jejich vzpomínky na dobu studia – právě ty často rozhodují o tom, zda se do města budou vracet, doporučí ho dalším nebo s ním zůstanou profesně propojeni.
Fakulta zároveň městu přináší odborné zázemí, spolupráci s institucemi a firmami a možnost řešit témata, která jsou pro region důležitá. Vzdělávací instituce tohoto typu posiluje prestiž města a ukazuje, že Uherské Hradiště není pouze kulturním a historickým centrem Slovácka, ale také místem vysokoškolského vzdělávání, odbornosti a rozvoje.

Fakulta se zapojuje i do iniciativy Region 2047. Proč jste do toho šli a co tím chcete změnit?

Do iniciativy Region 2047 jsme vstoupili proto, že fakulta nechce být pouze vzdělávací institucí uzavřenou sama do sebe, ale aktivním partnerem při rozvoji regionu a jeho budoucnosti. Primárním cílem je navazovat a dále rozvíjet kontakty s aplikační sférou, tedy s firmami, institucemi a dalšími organizacemi, se kterými můžeme hledat konkrétní možnosti spolupráce.
Tato spolupráce může mít mnoho podob – od zapojení partnerů do budoucích společných projektů přes zajištění odborných praxí pro studenty až po vedení bakalářských a diplomových prací na témata, která vycházejí z reálných potřeb praxe. Právě tyto aktivity se dlouhodobě ukazují jako oboustranně přínosné. Firmy a instituce získávají možnost komunikovat se studenty jako se svou potenciální cílovou skupinou a budoucími zaměstnanci, zatímco fakulta může dále rozvíjet spolupráci v oblasti vzdělávání, výzkumu, projektů i praktického uplatnění absolventů.

Region 2047 proto vnímám jako příležitost propojit akademické prostředí s aplikační sférou ještě systematičtěji. Chci, aby fakulta byla partnerem, který pomáhá pojmenovávat potřeby regionu, připravovat kvalifikované odborníky a hledat společná řešení v oblastech, které jsou pro budoucnost regionu důležité.

Jaké konkrétní výstupy by měl region v nejbližších letech vidět a proč je podle vás Region 2047 důležitý právě teď?

Region 2047 je podle mě důležitý právě teď, protože regiony budou v následujících letech čelit řadě změn – demografickým, ekonomickým, technologickým i bezpečnostním. Pokud chce region přemýšlet také o konsolidaci středního školství, je z mého pohledu nezbytné, aby byl v intenzivní komunikaci i s terciárním vzděláváním. Právě vysoké školy totiž mohou pomoci pojmenovat, jaké kompetence budou absolventi v budoucnu potřebovat, jak se bude měnit poptávka trhu práce a jak má být vzdělávací systém v regionu nastaven, aby na tyto změny dokázal reagovat.

Fakulta v tom může sehrát významnou roli, protože připravuje odborníky v oblastech, které jsou pro odolnost a rozvoj regionu klíčové.

Region 2047 proto vnímám jako platformu, která může pomoci tomu, aby se potřeby regionu neřešily izolovaně, ale společně. A právě v tom vidím jeho největší význam – vytváří prostor pro dlouhodobou spolupráci, sdílení zkušeností a hledání praktických řešení, která mohou region posunout dál.