Těžba štěrkopísku v Ostrohu? To by byl problém!

Těžba štěrkopísku v Ostrohu? To by byl problém!
Slovácko Podnikání 06 / 01 / 2015

Dne 8. 12. 2014 vyšel v tomto týdeníku článek nazvaný „Těžba štěrkopísku v Ostrohu? Žádný problém“. Jednalo se o placenou reklamu (označeno v pravém dolním rohu článku písmeny „PR“) firmy p. Františka Jampílka. Jelikož jsou v článku uvedeny nepravdivé údaje spojené s kauzou, která je pro značnou část okresu Hodonín poměrně zásadní, nezbývá, než na jeho obsah opět reagovat.
Proč „opět“ ? Podobné texty byly totiž zveřejněny na různých místech již v minulosti a je poměrně obtížné je vždy zavčasu vystopovat a uvést na pravou míru.  Zřejmě je kalkulováno s únavou lidského faktoru a pan Jampílek doufá, že se uváděné lži neustálým opakováním stanou pravdou. P. Jampílek stále žije v domnění, že koupit lze všechno.
Záměrem p. Jampílka těžit štěrkopísek na k. ú. Uherský Ostroh se zabýváme již od r. 2006 a zásadně s ním nesouhlasíme. Od tohoto roku byla zahájena již tři kola posuzování vlivů záměru na životní prostředí (EIA) a přitom dosud nebylo vydáno žádné stanovisko, což nepředstavuje zcela standardní postup, který by byl v souladu s platnou legislativou.  V loňském roce jsme dokonce dospěli k závěru, že s ohledem na význam a zároveň průběh celé kauzy je potřeba, kromě odborné argumentace, zapojit do jejího průběhu také širokou veřejnost, a to formou petiční akce. Tato pak skutečně proběhla v měsíci dubnu a připojilo se k ní 12 737 petentů. Konečný verdikt - souhlasné či nesouhlasné stanovisko v řízení EIA - by mělo vynést Ministerstvo životního prostředí začátkem letošního roku.
Realizace záměru by ohrozila až 130 tisíc obyvatel hodonínského regionu.
V konečném důsledku až tak, že by velká část Hodonínska mohla v budoucnu zůstat bez kvalitní pitné vody. Asi bychom si měli uvědomit, že kvalitní voda je a zejména v budoucnu bude jednou z nejcennějších surovin. A my ji tu máme a snažíme se o to, aby to tak zůstalo i nadále.
Naše společnost totiž asi půl kilometru od zamýšleného jezera, které by vzniklo jako následek těžby, provozuje prameniště podpovrchové pitné vody Bzenec-komplex. To zásobuje vodovodní kohoutky sto třiceti tisíců lidí z Hodonínska a je jedním z nejvýznamnějších vodních zdrojů na jižní Moravě. Vznikem otevřené hladiny by zásadním způsobem vzrostlo riziko znečištění tohoto zdroje. Proudění podpovrchových vod totiž vytváří spojnici prameniště se zamýšleným těžebním jezerem. Studny na čerpání vody sahají do min. patnáctimetrové hloubky. Dnes je tak voda chráněná nadložím, v případě otevřeného jezera se do ní mohou dostat hnojiva a pesticidy z polí, nečistoty z projíždějících aut či případných povodní, různé spady z ovzduší atd. Nebezpečím mohou být i úmyslné činy.
Celkově se tak tato část území stane „otevřenou ránou“ nad zásobami podzemních vod určených pro výrobu pitné vody pro nás občany, žijící v rozsáhlém zásobovaném území. A to je nepřípustné, byť jen v potenciální podobě.
Tvrzení firmy pana Jampílka, že žádné riziko prameništi nehrozí, nelze akceptovat!
Oznamovatelem předkládaný hydrogeologický posudek včetně zpracovaného modelu nepracuje se správnými vstupními daty o fungování prameniště, výsledky tohoto posudku tudíž nemohou mít správnou vypovídací schopnost!
Opakovaně je uváděn nesmyslný argument o původu podzemních vod z Nové Moravy, která je však po většinu roku téměř bez vody, a prameniště tak zásobovat nemůže. Naopak Nová Morava tyto vody drénuje, tedy podzemní vody při nízkých stavech vtékají do koryta řečiště. Podzemní voda v množství stovek litrů za sekundu, nashromážděná vsakem z dešťových vod přes povrch celého rozsáhlého povodí, protéká v přirozeném spádu podložím i přes lokalitu zamýšlené štěrkovny dále k vodárenským studním.
Jaké máme podklady pro naše tvrzení?
Skoro by se chtělo říct, že žádné podklady není potřeba, že by měl stačit selský rozum a zběžný pohled na mapu zájmového území a místní dlouholetá znalost tohoto území. Opíráme se však, samozřejmě, o odborné posudky - Ing. Zdeňka Vacka (před cca 30 lety prameniště zakládal a danou lokalitu důvěrně zná), RNDr. J. V. Datla z Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze (a zároveň předsedy České asociace hydrogeologů) a také RNDr. Svatopluka Šedy, který se pohybuje v hydrogeologické praxi desítky let a který v současné době na lokalitě působí. Připomenout by také bylo možno posudek EIA zpracovaný RNDr. Staňkem, který v prvním kole (r. 2007) navrhoval vydání nesouhlasného stanoviska, právě s ohledem na riziko pro prameniště. Ve všech případech se jedná o odborně způsobilé osoby v oboru hydrogeologie a ve všech případech je zcela jasně deklarována nebezpečnost záměru pro prameniště.
Investor však námi předkládané argumenty překrucuje, zlehčuje, bagatelizuje a ignoruje.
Realizaci záměru však nelze dopustit i z dalších důvodů
Záměr je v rozporu s platnými právními předpisy, byla k němu vydána celá řada odborných negativních stanovisek - MěÚ Veselí nad Moravou, MěÚ Uherské Hradiště, KÚ Jihomoravského kraje, KÚ Zlínského kraje, Krajské hygienické stanice Zlínského i Jihomoravského kraje, České inspekce životního prostředí, naší společnosti, ale také sousedních obcí Veselí nad Moravou a Moravského Písku.
Základním problémem je to, že se zájmové území nachází v aktivní zóně záplavového území, kde jsou předmětné aktivity zakázány.
Ložisko se navíc nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod - Kvartér řeky Moravy (CHOPAV) - kde je těžba nerostů povrchovým způsobem nebo provádění jiných zemních prací, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod, zakázáno. Povolení těžby je možné pouze v případě následného vodohospodářského využití lokality, které v ní již právě jímáním vody pro úpravu existuje!!! Tuto skutečnost oznamovatel záměru, dokumentace EIA i zpracovatel posudku EIA odmítají vzít na vědomí!
Sousední obce pak mají spoustu dalších výhrad, které již samy několikrát prezentovaly. Občané Uherského Ostrohu svůj kategorický nesouhlas dali velmi bouřlivě najevo v rámci veřejného projednání záměru jak ve druhém, tak zejména ve třetím kole. Toto proběhlo 2. 5. 2014.
Oznamovatel má pocit nerovného přístupu k jeho záměru
Firma p. Jampílka opakovaně naši společnost napadá a obviňuje z nerovného přístupu ve spojitosti s vodním dílem Plaňavy, bývalou štěrkovnou Veselí nad Moravou a těžbou v Polešovicích-Kolébkách.
Plaňava je mělká nádrž hluboká cca 1 m, která byla realizována v rámci protipovodňových opatření v obci Moravský Písek. Natékající povrchová voda není v kontaktu s využívanou podzemní vodou, dno nádrže je tvořeno mocnou vrstvou málo propustných povodňových hlín. Realizací nově vzniklé štěrkovny by vzniklo jezero hluboké asi 25 m. Jedná se tedy o dvě naprosto neporovnatelné záležitosti.
Otevřená hladina štěrkoviště Veselí nad Moravou naší společnosti samozřejmě nevyhovuje. Každoročně je nutno vyvinout nemalé úsilí k zamezení nepovoleného režimu v okolí štěrkovny.
Těžba štěrku zde byla ukončena právě z důvodu vybudování prameniště v r. 1990.  Otevřená hladina zde již tedy je a zbavit se jí jaksi nelze. Existence nechtěné stávající otevřené hladiny však nezakládá nejmenší důvod k tomu, aby došlo k vytvoření dalšího jezera. Navíc, hloubka stávajícího štěrkoviště je v rozmezí 4-5 m, takže se opět jedná o neporovnatelný rozsah se zamýšleným 25 m hlubokým jezerem, které by vzniklo v případě realizace těžby štěrkopísku v Uherském Ostrohu.
Proces EIA u záměru těžby štěrkopísku v Polešovicích-Kolébkách proběhl bez našeho vědomí a získal souhlasné stanovisko, aniž jsme měli šanci se vyjádřit. Předmětná štěrkovna se sice také nachází v CHOPAV řeky Moravy a v ochranném pásmu vodního zdroje Bzenec-komplex, nicméně jeho vzdálenost od prameniště je 4 - 5 km, zatímco navrhovaná těžebna v Uherském Ostrohu by byla vzdálena pouhých 500 metrů. Navíc se polešovická těžebna nenachází v aktivní zóně záplavového území, což je podstatný rozdíl.
V dubnu 2014 proběhla v souvislosti s touto akcí petiční akce
Záměr je v rozporu s právními předpisy, byla k němu vydána řada nesouhlasných stanovisek. Průběh EIA však tomu po celé osmileté období neodpovídá. Právě vážné obavy z toho, že všechny odborné argumenty jsme již opakovaně vyčerpali bez očekávaného ohlasu ze strany úřadů administrujících proces EIA, nás přiměl k organizaci petiční akce, ke které se v krátké době dvou týdnů připojilo cca 14 tisíc obyvatel (z toho 12 737 podpisů bylo úplných, a tedy platných). Petice byla dne 12. 5. 2014 předána prostřednictvím členky Poslanecké sněmovny pí. Balaštíkové přímo petičnímu výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.  Petice pak byla 3. září veřejně projednána v rámci 9. schůze petičního výboru. Dne 8. 10. 2014 petiční výbor přijal usnesení č. 62, kterým:
I. bere petici „NE“ ohrožení vodního zdroje pro Hodonínsko na vědomí,
II. konstatuje, že ochrana zdrojů pitné vody je klíčovým veřejným zájmem,
III. vyzývá Ministerstvo životního prostředí, aby při posuzování povolení těžby písku v lokalitě Uherský Ostroh 2 nezávisle ověřilo veškeré podklady řízení a při posuzování umístění stavby maximálně uplatňovalo „princip předběžné opatrnosti“.
Zachování vodního zdroje dalším generacím
Základním úkolem naší společnosti je naplňování veřejného zájmu, kterým zásobení obyvatelstva kvalitní pitnou vodou bezesporu je, s platností i pro příští generace do budoucna, bez časového omezení. A to musí mít přednost před soukromým záměrem těžby lukrativní suroviny ! Tu lze těžit i v jiných lokalitách, kde nedochází ke střetu s vodním zdrojem. Tuto základní myšlenku v souvislosti se shora popsaným záměrem držíme od r. 2006.

Těžařská společnost p. Jampílka skutečně patří k těm největším v naší zemí. V článku se chlubí kladnými referencemi napříč naší zemí. Naše společnost se však setkala pouze s přesným opakem. Rozhodně není také nezajímavé zabrousit na webové stránky České televize a pořad NEDEJ SE. Stačí zadat „Těžba štěrkopísku“ a po pár minutách si učinit vlastní názor. A je potřeba si uvědomit, že ve hře jsou miliardy. Ne pro stát, ne pro obec. Pro těžaře.

Další informace je možno získat na webových stránkách naší společnosti: www.vak-hod.cz - záložka „Petice“.
Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s.

autor: Vodovody a kanalizace Hodonín, a. s.
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace