Zdeněk Zemek: Chci očistit jméno mé i mých synů
Foto: archiv DDK
Dvanáct let byl vláčen po soudech v solární kauze chomutovských slunečních elektráren. V loňském roce mu Vrchní soud na základě usnesení Ústavního soudu dal alespoň v části obvinění za pravdu a zrušil rozhodnutí nižších instancí o náhradě škody. Slovácký podnikatel a mecenáš Zdeněk Zemek se ale i nadále nehodlá smířit s nálepkou solárního barona, kterou mu stát nalepil.
Vaše solární kauza byla po řadě let uzavřena. Cítíte, že máte volnější ruce pro řešení dalšího rozvoje vašeho holdingu?
Že mně dal Vrchní soud za pravdu, je první dílčí úspěch. Chceme však zvrátit všechny procesy, prokázat, že byly zmanipulované, postavené na vykonstruovaných důkazech a účelově rozhodnuté. Tímto směrem pokračuje se soudní mašinérií právní boj můj i mých synů.
Jakou formou chcete celý rozsudek revokovat a proces obnovit?
Finišujeme s dokumenty a doklady k podání podnětu ministru spravedlnosti, aby podal stížnost pro porušení zákona. Nebo chceme vyvolat obnovu řízení tak, aby byl naplněn zákon. V obchodních nebo správních sporech o vydané licence k elektrárnám pak jdeme přes soudní žaloby, které už byly podány.
V naší republice se znovu rozbíhá výrazná podpora solární energii. Jak se v tomto světle díváte na celých těch dvanáct let, kdy jste byl vy osobně a s vámi i celá solární energetika dehonestován?
V roce 2011 byla zakázána podpora významné solární energetiky. Nepočítám do ní střešní solární panely. Deset let celý stát v oblasti obnovitelných zdrojů stagnoval. Za těch deset let jsme mohli ujít obrovský kus cesty. Mimo jiné mohly být nastaveny adekvátní ceny. Když se vrátím před rok 2010 - každá nová věc má při svém zrodu vyšší ceny, které jsme ale my nestanovovali. Jejich správné nastavení potvrdilo paradoxně i velké šetření Státního zastupitelství v roce 2013. Dle zákona byl nastaven i tehdejší "přiměřený" zisk. Cenovým výměrem Energetického regulačního úřadu bylo nastavení ceny dle zákona porušeno a podle tohoto nezákonného výměru se později zavíralo a kriminalizovalo. Dnes už většina soudců v obdobných kauzách vynáší osvobozující rozsudky a jen pár jedinců lpí na dogmatech, jako byla "hypotetická škoda", termín, který žádný zákon nezná. Na základě této "hypotetické škody" padaly drakonické rozsudky.
Hypotetická škoda je dost abstraktní pojem. Jak si jej představit?
Pro laickou představu si vezměte situaci, kdy nedopatřením vložíte při nákupu v supermarketu třeba máslo do tašky, nezaplatíte jej a soud vás odsoudí k doživotnímu trestu, protože jste chtěl „hypoteticky“ ukrást zboží celého supermarketu v hodnotě sta milionů.
Z vašich slov cítím, že jste ale na solární byznys nezanevřel a stále v něm vidíte budoucnost i obchodní příležitost...
Obrovskou perspektivu v něm vidím pořád. Proto pokračujeme v investicích do nových solárních projektů, které kombinujeme s bateriemi a vodíkem... V médiích se neustále vyvolává nostalgie po dieslových motorech. Přitom v Evropě se za první pololetí vyrobilo více elektromobilů než aut na dieslové motory a to nemluvím o asijské produkci elektromobilů, která se do Evropy začíná valit. Trend k elektromobilitě je jasný a žádné Česko jej nezvrátí. Možná jej jen zbrzdí, což hrstce lidí extrémně vyhovuje. V konečném důsledku na to ale celá republika doplatí. Je to v lecčems podobný příběh jako solární energetika.
Vzpomněl jste vodík, což je zdroj energie, o kterém se v poslední době začíná hodně hovořit. Je to obnovitelný zdroj energie budoucnosti?
Pokud to sami neuvidíte, tak se tomu zdráháte uvěřit. Je to ale jednoduché. Slunce svítí na solární panel, který má dnes životnost už třicet let, při tom vzniká elektřina pro domácnost, můžete si ji uložit do baterie a pak přenášet do automobilu a až se bateriové a přenosové systémy dopracují, tak jezdit, svítit i topit zadarmo. Ke všemu se dá z celého procesu ještě vyrobit vodík. Ten je v současnosti ve stejné pozici, ve které byly před patnácti lety solární elektrárny. Momentálně jde možná o drahou technologii, ale to byly soláry před patnácti lety také a dnes jsou zhruba na 20-25 % tehdejší ceny a půjdou ještě níž. Jen pro ilustraci. Když jsme v roce 2008 začínali se solárními panely, tak stál jeden watt peak (jednotka pro výkon fotovoltaických panelů) 3 eura a dnes je na 0,20 eura. Tedy patnáctkrát levnější. Tehdy jsme stavěli z panelů, které měly výkon 170 wattů, dnes dokážeme na stejné ploše osadit panely s výkonem 570 wattů.
Přidám ještě jeden aspekt. Předchozí prezident se rád trefoval do solárních elektráren, že hyzdí krajinu. Nevšímal si přitom, že půda pod panely je netknutá, po dobu výkonu elektrárny si může odpočinout a pak se vrátit ke svému zemědělskému účelu. Asi viděl raději republiku zastavěnou skladovacími, plechovými halami, či primitivními stavbami určenými pro jednoduché montáže.
Dnes se začínají objevovat také energetické panely na oplášťování budov, speciální střešní fotovoltaické panely apod. Vývoj se prostě nezastaví a můžete bojovat za jádro nebo uhlí, jak chcete. A není to jenom fotovoltaika, jsou i jiné obnovitelné zdroje energie, které se musí vhodně nakombinovat, a tento mix pak může zachránit naši planetu.
Už před několika lety jste měl myšlenku "zelených ostrovů", což byla místa energeticky soběstačná. Tehdy jste začínal budovat podobné projekty. Jak jste s nimi daleko a fungují už někde v praxi?
Tady na Slovácku máme funkční projekt takového "ostrova" v Ostrožské Nové Vsi v našem golfovém resortu Jezera. Na něm vychytáváme porodní bolesti a dětské nemoci. Tento projekt je postaven na panelech, bateriích, řídicím systému a kogenerační jednotce. V kombinaci těchto prvků se dá kdekoliv vytvořit "ostrovní systém" pro všechny domácnosti, malé střední i trochu větší podniky. Pouze hrstka velkých firem potřebuje stále velké zdroje fosilní energie. Také u nich však obnovitelné zdroje dokáží v dohledné době najít energetické i ekonomické řešení.