Zdeněk Zemek: Snad se naše pohledy s radnicí v Hradišti sbližují
Foto: Aleš Mazúrek / Zdeněk Zemek se v obsáhlém rozhovoru zamýšlí nad dozvukem solární kauzy, dopady inflace na jeho výrobní společnosti i nad svými aktivitami v Uherském Hradišti
Slovácký podnikatel a mecenáš Zdeněk Zemek žije se svojí rodinou ve Zlíně. Své kořeny však stále cítí na Slovácku a v Uherském Hradišti má řadu významných aktivit. Jednou z nich je tenisová hala Na Vyhlídce v Mařaticích a k ní přilehlé pozemky bývalého zemědělského družstva.
Pozemky, které jsou přilehlé k vaší tenisové hale Na Vyhlídce, jsou asi nejvýznamnějším rozvojovým areálem v této lokalitě. Jednu chvíli to vypadalo, že součástí celé lokality bude i obchodní řetězec, se kterým by mohlo dojít k řešení problému parkování na sídlišti Východ, kde je situace neúnosná. Nastal posun v realizaci této investice?
Pozemky na Východě jsou rozděleny na dvě skupiny. Společnost Promabyt a společnost Pavlíny Filipi. Vývoj našich myšlenek spěje k tomu, že tam bude rezidenční zóna nadstandardních bytů a rodinných domů. Určitě tam nebude stát Lídl a jestli tam bude stát jiný řetězec, je v současnosti na zvážení. Je i otázkou, jestli tam obchodní jednotka vůbec být musí, nebo půjde spíše o uzavřený komplex pro náročnější klientelu.
Na druhou stranu z našeho 1.FC Slovácko vnímáme i absenci ubytovacích kapacit pro hráče akademie, které jsou ve srovnatelných klubech samozřejmostí už u dětí dvanácti- či třináctiletých. Každoročně na ubytování mladých hráčů vydáváme ve fotbalovém klubu řádově miliony korun. Paradoxně zajímavý nápad jsou i obyčejné garáže či parkovací dům s garážovým stáním, což ale nemusí korespondovat s architektonickou hodnotou, kterou chceme do tohoto místa přinést.
Nápadů je hodně, vše se dá skloubit, ale vše musí zapadnout také do nějakého ekonomického modelu. Pomalu začínáme jednat i s městem, vzniklo už i několik studií, ale zatím jsme se žádnou nebyli úplně spokojeni.
Vedle lokality na Východě stojíte také za kulturní institucí, která v Uherském Hradišti nabývá na významu. Galerie Joži Uprky. Chcete ji se spoluzakladatelem Petrem Vašátem rozvíjet i v dalších letech?
Přiznám se, že našich aktivit je velká spousta a člověk nemládne. (smích) Samozřejmě dění uvnitř i kolem Uprkovy galerie sleduji a jsem moc rád, že aktivity, jejichž iniciátorem přímo v galerii je především doktor Vašát, u návštěvníků galerie rezonují. Jsem rád, že odezvu má Uprkovo dílo i mezi významnými podnikateli, o čemž svědčí podpis spolupráce s Miroslavem Olbrechtem a společností Blatel. Osobně bych si uměl představit i větší podporu ze strany města. Nejde teď o to, že jsme s doktorem Vašátem díla Joži Uprky do Hradiště přinesli, jde hlavně o úctu k nejvýznamnějšímu malíři regionu, který v Uherském Hradišti zanechal svými díly na radnici významnou stopu. V Hradišti máme také fotbalový klub, který má stadion města v nájmu za jednu korunu a platí jeho provoz. Když to zjednoduším. Podobný model by mohl být funkční i v případě Uprkovy Galerie. Ale chci věřit tomu, že naše pohledy s městem se budou i v tomto směru sbližovat.
Před rokem jste po patnácti letech, kdy jste táhl fotbalový klub 1.FC Slovácko sám na svých bedrech, získal společníka, Vítězslava Skopala, který se stal polovičním vlastníkem klubu. Jak po dvanácti měsících hodnotíte tento krok a jak vzájemnou spolupráci?
Určitě šlo pro 1.FC Slovácko o krok správným směrem. Když to hodně zjednoduším, tak si musím přiznat, že také stárnu a sám nevím, jak dlouhou dobu budu schopný klubu dávat to co dosud. Nechtěl jsem ani rodinu zavazovat k angažování v rozsahu, který jsem těch patnáct let nesl sám. A to teď nemluvím o financích. V neposlední řadě se klubu samozřejmě bude dýchat lépe, když bude stát na dvou nohách. Osobně si myslím, a takové byly i myšlenky před mým rozhodnutím vstoupit do Slovácka, že těch nohou by mohlo být i více. Pan Skopal je patriot, je z regionu, rozvíjí zde své podnikání a protože jsme si blízcí i v odvětví solární energetiky a obnovitelných zdrojů, tak to byla nepochybně správná volba. Podle mě je to člověk na svém místě. Nemáme mezi sebou žádné třecí plochy a problémy dokážeme řešit.
Plánujete v budoucnu i další svůj ústup z vlastnické struktury fotbalového klubu?
Neplánuji a ani jsme ve svých dohodách s panem Skopalem o tom nemluvili. Nastavili jsme si pravidla spolupráce a chceme udržet finanční stabilitu klubu. Jediné, s čím potřebujeme pomoci, je ještě více zintenzivnit spolupráci s radnicí v Uherské Hradišti. Od roku 2015, kdy poslední rekonstrukci stadionu platila UEFA a FAČR (dotace související s pořadatelstvím EURO U21 2015), čekáme na dokončení východní tribuny s šatnami pro mládež a zázemím pro klubový management. Tehdy se příležitost promrhala a z tehdejších 10 milionů se ceny vyšplhaly na dnešních 35 milionů. Osm let o tom jen mluvíme a pak se podíváte na stadion v Dolním Němčí a jen vyvalíte oči, jaké tam mají zázemí, které jim může ligový klub jen závidět... Ani pro mládež nedokážeme zajistit adekvátní šatny, zakrýt umělou hrací plochu… Vytvořit zázemí v Sadech či na Východě tak, abychom nemuseli s dětmi cestovat po regionu a hledat hřiště, kde malé kluky a holky nechají trénovat. Stydím se, když vidím malé děti, jak opírají batůžky o plot, protože se nemají pořádně kde převléci, a rodiče postávají v dešti, zimě u hřiště... Jsem ale životní optimista a v poslední době vidím i konkrétní kroky města k podpoře klubu, takže věřím, že se nám v dohledné době podaří vyřešit i zmiňované problémy. Iniciativu v jednání s městem převzal v současnosti pan Skopal a věřím, že bude ve svém úsilí úspěšnější.
V loňském roce se 1.FC Slovácko podařil historický úspěch. Po vítězství v národním poháru zanechal významnou fotbalovou stopu i Evropě. Necítíte větší podporu ani po tomto úspěchu?
Vzpomněl jsem kroky, které k podpoře klubu učinilo město, a zvýšený zájem o spolupráci cítíme i z krajského úřadu. Ve Zlíně mají srovnání s tamním klubem a sami vidí, že my jsme přece jen o kus dál a nemluvím jen o sportovních výsledcích. Vidíme na nich ochotu sednout si za společný stůl a hledat oblasti, kde by nám mohli pomoci.